Vatikánské jeskyně (Grotte Vaticane) jsou místem posledního odpočinku několika papežů a významných osobností, nacházejí se pod bazilikou svatého Petra a jejich návštěva patří k nepostradatelným částem pro zájemce o náboženskou historii a umění. Interiéry jeskyní se rozvětvují do výklenků, chodeb a kaplí, připomínají trojlodní baziliku a jsou rozděleny na Staré jeskyně (Grotte Vecchie) a Nové jeskyně (Grotte Nuove).
Historie vzniku a vývoj Vatikánských jeskyní
Hned na úvod je nutné říct, že označení “jeskyně” je v tomto případě zcela nepřesné. Jedná se o prostor vzniklý v 16. století mezi podlahou současné baziliky svatého Petra a podlahou baziliky postavené císařem Konstantinem. Návrh na zvýšení podlahy nové baziliky a původ vzniku Vatikánských jeskyní lze vysledovat do období pontifikátu Lva X., kdy architekt Antonio da Sangallo mladší navrhl papeži zvednout základy baziliky asi o tři metry nad úroveň té současné. Do této doby se předpokládalo, že základy nové baziliky budou odpovídat té původní.
Samotný vznik Vatikánských jeskyní lze datovat až do konce 16. století (za papeže Klementa VIII.), kdy byly zahájeny práce na podpoře podlahy a postupně vznikly klenuté prostory označované jako Staré jeskyně (Grotte Vecchie) a Nové jeskyně (Grotte Nuove). Na konci 16. století byly podzemní prostory dokončeny, avšak zůstaly uzavřené a až na hrob sv. Petra (původní confessio) nepřístupné. Změna nastala za pontifikátu papeže Pavla V., který rozhodl o novém uspořádání a přišel s nápadem, jak prostor využít. Nechal vybudovat dvě chodby, kaple a zdi vyzdobit malbami. Byly sem přeneseny ostatky papežů, biskupů a světců z původní baziliky a také uloženy pozůstatky původní baziliky (mozaiky, sochy, obrazy, sarkofágy).
Za papeže Urbana VIII. byly pod pilíři podpírající kopuly postaveny čtyři kaple (sv. Veroniky, sv. Heleny, sv. Longina a sv. Ondřeje), které byly s bazilikou propojeny točitými schodišti. Všechny čtyři kaple jsou dílem Gian Lorenza Bernini. Ve 20. století pak byly vybudovány další kaple, oratoře a rozšiřoval se i počet papežských hrobek.
Hroby a jejich rozložení
Být pohřben ve Vatikánských jeskyních bylo přáním mnoha papežů i králů, stejně jako u prvních křesťanů. Místem posledního odpočinku nejsou jeskyně pouze pro papeže; pohřbeny zde byly i významné osobnosti, jako švédská královna Kristýna či kardinál Rafael Merry del Val. Do roku 2018 zde byly uloženy ostatky českého kardinála Josefa Berana. Hroby papežů obvykle tvoří sarkofágy, mezi nejzajímavější patří sarkofágy Pia XI., Mikuláše III., Bonifáše VIII., Hadriána IV., Marcela II., Urbana VI. a Pavla II., z nichž některé pocházejí z dob, kdy původní bazilika stála ještě na jiném místě nebo byly jejich hroby poté přesunuty.
Staré jeskyně obsahují hroby papežů Mikuláše I., Řehoře V., Hadriána IV. či Bonifáce VIII. a také hrobku císaře Oty II. Některé pohřební památky vznikly při přemístění z původní baziliky. Maďarská kaple Panny Marie, kaple Panny Marie mezi sv. Petrem a sv. Pavlem či Kaple svatého Longina a Kaple patronů Evropy představují významné stálice v Nových jeskyních, kde jsou uloženy i hroby některých papežů, například Pia XII. a VI., a kde se dochovaly fragmenty původního vybavení Konstantinovy baziliky.
Staré jeskyně
Staré jeskyně připomínají spíše sklep s nabílenými stěnami, avšak v jejich prostoru nalezneme hroby papežů z období císaře Konstantina a několik vzácných pohřebních památek. Prohlídka Starých jeskyní začíná před vchodem do confessia; vchod byl od roku 1975 uzavřen skleněnými dveřmi. Před confessiem je na stranách umístěno několik reliéfů andělů ze 14. století, pocházejících z hrobky papeže Urbana VIII..
Mexická kaple Panny Marie Guadalupské, Kaple Panny Marie mezi sv. Petrem a sv. Pavlem a Kaple svaté Heleny jsou součástí Starých jeskyní. V kapli Guadalupe je mozaikový oltářní obraz kopií ikon Mexika a Latinské Ameriky Panny Marie Guadalupské; na bocích stěn jsou bronzové basreliéfy zobrazující zjevení Panny Marie Juanu Diegovi a papeže Jana Pavla II. při žehnání. Kaple mezi Petrem a Pavlem ukrývá hrob Pia XII. a na sarkofágu z 4. století je fragment jiného sarkofágu. Maďarská kaple využívá dochované prvky z původní baziliky a zobrazuje výjevy ze života maďarských světců. Všechny tyto kaple vytvářejí bohatý výstavní prostor Starých jeskyní.
Nové jeskyně
Nové jeskyně se nacházejí přímo pod papežským oltářem a kopulí baziliky svatého Petra. Vytvářejí chodby ve tvaru podkovy, které obtáčejí hrob sv. Petra. Chodby jsou zdobeny freskami Guida Ubalda Abbatiniho a Giovanniho Battisty Ricci; v prostorách je také sbírka předmětů z Konstantinovy baziliky. Reliéfy zobrazující výjevy ze života sv. Petra pocházejí z dílny Matteya del Pollaiuola (1474-1475) a z původních 12 soch apoštolů jich zůstalo 7; zbývajících 5 je uloženo v Apoštolském paláci. Sochy apoštolů Petra a Pavla jsou dílem Paola Romana. V Nových jeskyních se nacházejí také Kaple svatého Longina, Kaple patronů Evropy, Kaple polské Panny Marie Čenstochovské a Irská kaple svatého Kolumbána.
Kaple Longina byla postavena podle Berniniho návrhu mezi lety 1628-1630; fresky od Guido Ubalda Abbatiniho z let 1630-1632 a mozaikový oltářní obraz z roku 1689. Kaple patronů Evropy byla vysvěcena v roce 1981 a zahrnuje oltář z mozaiky a bronzový kříž od Tommasa Gismondiho; freska Madony s dítětem pochází z 13. století. Kaple polské Panny Marie, otevřená 8. října 1980, zřídila posmrtný obrázek zobrazující Pannu Marii s Ježíškem a stěny zdobí travertinové basreliéfy polských světců. Irská kaple svatého Kolumbána byla slavnostně vysvěcena v roce 1954 a zobrazení na mozaikovém oltáři vypráví o poutníkovi z Irska do Itálie. K ministerským kaplím Nových jeskyní patří i Klementinská kaple, která je prakticky confessio původní baziliky a uchovává ostatky svatého Petra.
Další zajímavosti a praktické informace
Vatikánské jeskyně jsou místem, kde se provádí i konkláve a kde se konají důležité církevní ceremonie. Navštívit je lze jen s povolením a výstup na kopuli baziliky Sv. Petra je součástí prohlídky, která zahrnuje i vstup do podzemních prostor. Prohlídka obvykle vyžaduje rezervaci a vstupné spolu s poplatkem za rezervaci zajišťuje jistotu místa. Součástí návštěvy bývá i samotná bazilika, Svatopetrské náměstí a výhled z kopule na Řím.
Vatikánská muzea, která bývají častou doprovodnou zastávkou návštěvníků, zahrnují Egyptské muzeum, Museo Gregoriano Profano, Museo Pio-Clementino a další, z nichž Sixtinská kaple patří mezi nejznámější! Historie muzeí sahá až do doby papeže Julia II., který v roce 1510 vystavil sbírku starověkých soch na Cortile Ottavyo. Musea jsou rozložena na ploše 55 000 m² s desítkami sálů, kaplí a nádvoří, a veřejnosti je zpřístupněno kolem 47 000 m² expozic na trase dlouhé 7 km.
Pro intenzivní a komplexní zážitek doporučujeme kompletní prohlídku, která spojuje výstup na kopuli, prohlídku baziliky a návštěvu Vatikánských jeskyní v jedné trase, včetně možnosti užít si prohlídku Sixtinské kaple a bleskové vyřízení vstupenek. Nenechte si ujít ani Soukromou prohlídku Vatikánu pro osobního průvodce a exkluzivnější zážitek.
