Václav Ptáček se narodil 8. září 1930 v Novém Jičíně do hudebně založené rodiny a po mnoho let patřil k nejvýraznějším postavám místního sborového světa. Společně s bratrem Jiřím a sestrou Ludmilou byl od útlého dětství veden k hudbě.
Již v pěti letech začal navštěvovat soukromý hudební ústav Ludvíka Calábka, kde se tři roky učil hře na housle. V roce 1938 se rodina z důvodu okupace a zabrání Sudet přestěhovala do Napajedel. Václav zde navštěvoval obecnou školu a později pokračoval na církevním gymnáziu salesiánů ve Fryštáku, kde se začal více profilovat jako hudebník - studoval hru na varhany u Petra Götze, věnoval se hře na housle a zpíval ve sboru.
Roku 1942 byla škola uzavřena nacisty a Ptáček pokračoval ve vzdělání na měšťanské škole ve Dvorku u Přibyslavi. Po skončení války v roce 1945 se rodina vrátila zpět do Nového Jičína. Václav nastoupil na státní reálné gymnázium a zároveň pokračoval v hudebním vzdělání na Městské hudební škole, kde studoval hru na klavír, skladbu a dirigování. Už v patnácti letech se stal korepetitorem tanečního oddělení hudební školy, později i pěveckého sboru při gymnáziu.
Vysokoškolská studia zahájil na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde studoval český jazyk a hudební výchovu. Během vojenské služby (1952-1954) se uplatnil také jako hudebník - založil dvě hudební tělesa a působil v dalších dvou. Po návratu do Nového Jičína začal učit na Třetí osmileté střední škole v Šenově u Nového Jičína. Mezi lety 1954-1960 sbíral sbormistrovské zkušenosti také v okresním Pěveckém sboru novojických učitelů.
Nejdelší období své pedagogické dráhy strávil v letech 1963-1984 na Střední pedagogické škole v Novém Jičíně, kde připravil ke sborovému zpěvu mnoho mladých lidí, budoucích učitelů a sbormistrů. Po zrušení pedagogické školy v roce 1984 přešel na Lidovou školu umění v Novém Jičíně, kde zastával funkci zástupce ředitele až do roku 1990. Rok 1967 se stal zlomovým bodem jeho života: Václav Ptáček založil dětský pěvecký sbor Ondrášek Nový Jičín, který vedl až do roku 1992. Sbor se pod jeho vedením rozrostl v respektované těleso, známé precizností projevu, výrazovou kulturou a vysoce kvalitní dramaturgií.
Ptáček uplatňoval ve výuce prvky Orffovy metody, důsledně trval na znalosti not, správném dýchání, výslovnosti, rytmice a přirozeném pohybu. „Ve zkouškách byl velmi disciplinovaný, pozorný, neušla mu žádná chybička. Vedl děti k morálce a přesnosti, byl náročný, ale férový. Dokázal být tvrdý, ale zároveň jsme mu naprosto důvěřovali.“
V duchovní tvorbě je nejvýznamnější skladba „Ave Maria“ (2002) a především „Pater Noster“ (2011), jeho poslední dokončené dílo pro čtyři ženské hlasy. Pro přípravná oddělení napsal cyklus „Sluníčko zpívá“ - 18 písní s doprovodem klavíru, flétny, kontrabasu a orffovských nástrojů. Tento cyklus byl dvakrát vydán a vyšel také na gramodesce.
Desáté profilové CD Takoví jsme byli … vydal sbor u svého 50. jubilea v roce 2016. 1. Kulihrášek III. 2. 3. 4. 5. Rarášek III. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. Kulihrášek III. Tak to u nás chodí I. 1. 2. 3. Tak to u nás chodí II. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.
Za svou celoživotní práci obdržel v roce 1987 Zlatý odznak Unie českých pěveckých sborů a v roce 2000 Cenu Františka Lýska. K jeho 80. narozeninám se v Beskydském divadle konal slavnostní večer „Pocta Václavu Ptáčkovi“, na kterém vystoupilo více než 300 účinkujících - včetně všech složek sboru Ondrášek, sboru Puellae et Pueri, orchestru ZUŠ, smíšeného sboru Ondráš, souboru Javorník i sextetu Pohoda. Zemřel 18. listopadu 2011 v Novém Jičíně ve věku 81 let. Desáté profilové CD Takoví jsme byli vydal sbor u 50. jubilea v roce 2016.
Ave Maria, kterou doprovodil tón Ave Maria / T.L., patří mezi významná díla z duchovní tvorby Ptáčkova období a odráží jeho hluboký vztah k choru a spiritualitě, která provázela jeho pedagogickou i kompoziční činností.
Souvislosti a dopad na novojičínský sborový svět
Ondrášek, dětský pěvecký sbor, vznikl v rámci Ptáčkovy pedagogické činnosti a rozloučil se s publikem prostřednictvím širokého repertoáru - od lidových úprav až po duchovní skladby. Sbor-Orchestrální spolupráce, výstupy na televizních pořadech a vydání více CD, jako například „Novojičínský dětský sbor Ondrášek“ (1998) či „Až do Jičína“ (1996), svědčí o dlouholeté vitalitě a nápaditosti jeho hudební vize.
Ptáčkova díla a jeho vedení sboru Ondrášek ovlivnily generace hudebně nadaných dětí, které později působily jako učitelé a sbormistři. Jeho důslednost ve výuce, sdílení notového zápisu a rytmických dovedností vedly ke kumulaci profesionálního standardu v regionu a posílení kulturní identity Nového Jičína.
Klíčové body kariéry a výčet děl
- Zakladatel dětského pěveckého sboru Ondrášek Nový Jičín (1967) a jeho vedení až do 1992.
- Uplatňoval prvky Orffovy metody, výslovnost, rytmiku, dýchání a pohyb v tělesech a výuce.
- Nejznámější úpravy: Mikulecké pole, Zarůstaj mi chodníčku, Okolo mlýna.
- Duší duchovní tvorby: Ave Maria (2002) a Pater Noster (2011).
- Profilová CD a festivalové večery k oslavám narozenin a jubileí sboru.
- Ocenění: Zlatý odznak Unie českých pěveckých sborů (1987) a Cena Františka Lýska (2000).
