Wirken und Einluss des Jesuitenordens in den böhmischen Ländern stehen im Zentrum dieses Buches. Vielfältige inhaltliche und methodologische Zugänge eröffnen neue Perspektiven in philologischer, literaturwissenschaflticher und kulturhistorischer Hinsicht.
Kniha se zabývá působením a vlivem jezuitského řádu v českých zemích. Různorodé tematické a metodologické přístupy přinášejí nové perspektivy filologické, literárněvědné a kulturněhistorické. Jednotícím prvkem všech studií je věcný pohled na dané téma, nepodléhající dlouholeté ideologicky podložené debatě o Tovaryšstvu Ježíšovu.
Der vorliegende Band ist zweisprachig tschechisch-deutsch, am Ende eines jeden Beitrags findet sich eine Zusammenfassung in der jeweils anderen Sprache, am Ende des Buches ein Summary in englischer Sprache. Der Sammelband ist Professor Josef Vintr zum 80.
Tento svazek je dvojjazyčně česko-německý, na závěr každého příspěvku se nachází resumé ve druhém jazyce, na závěr knihy Summary v angličtině. Sborník je věnován profesoru Josefu Vintrovi k 80.
Alena A. Fidlerová, České překlady děl španělského jezuity Juana Eusebia Nieremberga v 17. století; Marie Škarpová, Sláva české hagiografie; Michaela Soleiman pour Hashemi, Kontexty recepce Balbínovy Obrany od druhé poloviny 17. století minimálně až do první poloviny 18. století; Stefan Michael Newerkla, Der jesuitische Anteil am Wiener Beitrag zu den Anfängen der tschechischen nationalen Erneuerung in der zweiten Hälfte des 18. století; Bordura z roku 1541 převzatá na Michnovu Českou mariánskou muziku (Praha 1647).
Vlevo Piesně chval božských [red. Jan Roh] (Praha, Tiskárna severinsko-kosořská 1541). Vpravo Michna z Otradovic, Adam: Česká mariánská muzika (Praha, Tiskárna jezuitská [faktor neznámý] 1647).
- Dobou působnosti patří mezi evropskými sesterskými středisky k nejdéle fungujícím a kapacitou se bezkonkurenčně řadí do čela všech českých a moravských dílen 15.-18. století.
- Jezuité po svém příchodu do Čech (1556) nepokládali za vhodné vlastní tiskárnou zatěžovat již tak náročný provoz klementinské koleje, nadané 1562 právy vysokého učení.
- Potřebnou řádovou a protireformační literaturu opatřovali nákupem v cizině a později se obraceli na katolicky orientované pražské tiskaře.
- Začátkem 17. století se jezuitům podařilo vybudovat a rozšířit tiskárnu, která prošla několika změnami umístění i impresion.
Historie tiskárny a její význam pro české překlady
Jezuité do Čech po svém příchodu nepoužívali vlastní tiskárnu v plné míře; cítili potřebu řešit produkci literatury skrze cizinou získané tisky i spolupráci s pražskými tiskaři.
Raději ji za nepatrnou sumu obratem přenechal Juditě Bylinové. Proto už z těchto důvodů, nehledíme-li na konfesijní zakotvení, je třeba odmítnout evidentně falešné impresum „gedruckt zu Prag im Jesuiter Collegio durch Theophilum Hieronymi anno 1620“.
Jezuité v otázkách tisku postupně řešili své možnosti prostřednictvím různých impres a privilegií. Do 40. let 17. století se mohli soustředit na výrobu typograficky i ilustračně méně náročných českých překladů z němčiny, například Drechselovy práce Herolt smrti neb Předposel věčnosti (Praha 1635) a dalších titulů.
Roku 1645 byl majetek tiskařské dílny definitivně získán Tiskárnou dražbou majetku Jana Byliny z Lipovce a Lazu; následně byla dílna vybavena o významný kresbový i tiskový fond a stala se nejlépe vybavenou tiskárnou v Čechách 17. století.
Pod vedením prefektů a spoluprací s různými tovaryši jezuité produkovali české překlady a další tiskoviny, které razily styl a jazyk české renesanční literatury. Technický provoz řízený faktorem měl na starosti každodenní chod tiskárny a produkce.
Klíčové momenty a personální rámec dílny
V impres uvedeni tiskařskou dílnu uváděli řadu věrných tovaryšů a tovaryšských prefektů, mezi nimiž se objevovali mimo jiné Jiří Plachý starší (Ferus), Jiří Plachý mladší, Bedřich Bridel, Jan Jahoda a další. Impresy a obchodní praktiky ukazují na složité vztahy mezi řádem, univerzitou a světskými institucemi.
Gubernium v létě 1656 nařídilo provoz tiskárny uzavřít; všichni zaměstnanci byli uvězněni a poté propuštěni. Císař nakonec aproboval kompromis a tiskárně bylo nařízeno užívat impresum „typis Universitatis Carolo-Ferdinandeae in Collegio Societatis Jesu ad sanctum Clementem“.
Leopold I. v roce 1658 potvrdil vlastnická práva řádu, avšak formální vazba k univerzitě zůstala zachována. Z roku 1658 pocházelo také povolení založit vlastní knihkupectví, které otevřelo v roce 1675. První nabídka zahrnovala zhruba 900 titulů a zahrnovala rozsáhlou směnu knižních děl.
Poznámky k českým překladům a jejich významu
Mezi nejstarší dodnes známé překlady patří díla Jakuba Drechsela a další překlady, které byly publikovány během 40. let 17. století. Postupně se dílna rozšířila i o další typografii a ilustrace, což významně ovlivnilo českou jazykovou kulturu a tisk.
Nejstarší přesahy a významné rukopisy ukazují, jak se jezuitská tiskárna stala instrumentem šíření literárně-náboženské kultury v českých zemích, a to prostřednictvím pečlivě vybudované sítě tisků, knihkupectví a signatur.
V závěrečných letech 17. a počátkem 18. století se tiskárna dále specializovala na produkci kalendářů, liturgické literatury a akademických tisků, čímž posílila roli jezuitů ve vzdělávacím a kulturním rámci střední Evropy.
Vizualizace a doporučené materiály
Pro lepší porozumění lze připojit infografiku s vývojem tiskárny a mapu hlavních tiskáren v Čechách během 17. století.
Kdo jsou jezuité?
V souhrnu lze říci, že jezuitský překlad do češtiny ze 17. a 18. století nebyl jen jazykovou akcí, ale klíčovým prvkem kulturní a intelektuální výměny v českých zemích; jeho tradice byla koncipována jako součást širšího evropského kulturního kontextu a institucionální spolupráce mezi jezuitickou řádovou tiskárnou, univerzitními strukturami a světskou mocí.
| Časové období | Hlavní aspekty | Přínos pro české překlady |
|---|---|---|
| 1556-1600 | příchod jezuitů, počátky literárních přepisů | základní tiskové kapacity, spolupráce s tiskaři |
| 1600-1650 | rozvoj tiskárny, impresa a privilegia | české překlady a nová terminologie |
| 1650-1700 | konfliky se státní správou, kompromisní řešení | rozšíření knihkupectví a nabídky titulů |
| 1700-1760 | udržení a konsolidace tiskárny | trvalá role v šíření kulturního dědictví |