Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie v Hojsově Stráži je kulturní památkou s historií sahající do 18. století, postavený na místě dřevěné kaple a známý svým šindelovým pokrytím. V kostele se nachází cenný mariánský oltář z roku 1762 od Dešenického mistra Jakuba Brandta a varhany z dílny pražského varhanáře Josefa Gartnera, postavené v dubnu 1834 za 435 rakouských zlatých.
V kostele byla provedena nákladná rekonstrukce střechy v letech 1995-1998 a město zároveň zakoupilo nový hodinový stroj včetně bicího mechanismu a nového zvonu. Z dobové výbavy zůstaly zachovány stěny pokryté šindelem, původní oltář a kaple, z nichž východní kaple slouží jako kněžiště a západní část s kruchtou a varhany. Kaple i fara pod kostelem představují barokní sídlo z 18. století s šindelovou střechou a krytým zápražím.
Starší historie souvisejí s farní správou a osud města Hojsova Stráž. Jednání o založení fary a kostela probíhala postupně; v roce 1380 byla založena fara a kostel v Dešenicích, v roce 1628 v Zelené Lhotě, a do roku 1785 byla obec „přifařena“ k dešenické farnosti. V letech 1729-1732 byl vybudován na místě původní kaple v barokním stylu kostel, a po přestavbě vznikla jednolodní stavba s menší věžičkou a hvězdicovým půdorysem. Pro okolní osadu byla také postavena fara a kapličky pro zklidnění duchovního života vesnice.
Oltář a varhany tvoří významnou kulturní památku a ukazují vývoj barokního chrámového interiéru. Oltář z roku 1762 pochází z původní kaple a je dílem Jakuba Brandta; varhany byly vyrobeny Josefem Gartnerem a v kostele byly instalovány v dubnu 1834. Subvence 420 rakouských zlatých byla poskytnuta guberniálním dekretem, avšak nestačila a obec musela doplatit 200 zlatých. Fara, umístěná pod kostelem, je rovněž z 18. století a má šindelovou střechu a kryté zápraží. Po 18. století vzniklo v regionu mnoho kaplí a kapliček ve snaze zpřístupnit Boha obyvatelům a dělníkům.
Kaple a kostel byly svědky změn v dějinách kraje a během let prošly významnými rekonstrukcemi. V posledních letech byla provedena fasáda a dominanta Železné Rudy znovu v plné kráse. Z historického rámce stojí za zmínku i křížová cesta a kaple sv. V dochovaných zmínkách o křížové cestě je uvedeno první vysvěcení v roce 1815; během 19. století byla cesta rekonstruována a kaple sv. Antonína a kaple zvaná „barabů“ jsou součástí komplexu pod Železnou Rudou. Kaple sloužila i k pohřebním obřadům a často byla posledním místem odpočinku pro lidi pracující na stavbách železnice a pro baraby.
Nejvýznamnější památkou Hojsovy Stráže zůstává kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie s původními prvky a dochovaným oltářem. Po odsunu německých obyvatel po druhé světové válce došlo k postupnému chátrání kaplí a dvůrů; občanské sdružení Společnost Hojsova Stráž usiluje o obnovení a zachování památek pro budoucí generace. Kromě oltáře se dochovaly jen některé stavební detaily a barokní prvky, které v sobě nesou bohatou historii regionu a svědčí o tradiční barokní architektuře a řemeslné zručnosti tehdejší doby.
Kostel je možno navštívit po dohodě v penzionu Königin u kaple Archanděla Michaela.
Barokní architektura - přehled
Architektura a umělecké prvky
Kostel má šindelovou střechu a hvězdicový půdorys s menší věžičkou; vnitřní vybavení zahrnuje mariánský oltář z roku 1762, který byl vyroben v Dešenicích a osazen do původní kaple. Varhany pocházejí z dílny Josefa Gartnera a byly postaveny v roce 1834; projekční a finanční detaily odrážejí tehdejší ekonomické podmínky a snahu o kult divadla hudby v regionu. Rekonstrukce střechy proběhla v 90. letech 20. století a město získalo nový zvon a hodinový stroj, čímž se zlepšila ochrana a provozní spolehlivost fary a kostela.
Střechu kostela pokrývá šindel a krov byl zhotoven místním tesařem Matyášem Lehnerem; vnitřní zařízení bylo vybudováno dle pracovníků z řemeslných dílen Johana Georga Hafenbrädl, a tím se zachovalo významné barokní vybavení. Oltář a kaple představují důležité doklady o vývoji regionální kultury a náboženského života v 18. století. Kaple sv. Kunhuty na Prenetu a jiné kaple té doby doplňují mozaiku místní sakrální architektury a umožňují návštěvníkům lépe pochopit kontext výstavby a využití bohoslužeb v regionu.
Přehled historických událostí a klíčových údajů
- Vznik kostela v barokním stylu na místě původní kaple (1729-1732).
- Oltář z roku 1762 od Jakuba Brandta; varhany Josefa Gartnera (postaveny 1834).
- Rekonstrukce střechy 1995-1998; zakoupení nového hodinového stroje a zvonu.
- Fara z 18. století s šindelovou střechou a krytým zápražím; povolení k zřízení fary z roku 1785.
- Křížová cesta a kaple sv. Antonína - historický vývoj a rekonstrukce v 90. letech 20. století.
Současnost a ochrana památek
Stavba zůstává dominantou obce Železná Ruda a slouží jako místo kulturního a duchovního dědictví. Občanské sdružení Společnost Hojsova Stráž pokračuje v obnově a zachování památek pro další generace, zajišťuje údržbu a organizuje aktivity spojené s historií a údržbou kapitálových prvků kostela a přilehlých staveb.