Bazilika svaté Markéty Antiochijské je domovským kostelem naší břevnovské farnosti, která je od nepaměti spravována otci benediktiny, a je tak do jisté míry neoddělitelně spjata s břevnovským klášterem, jehož je srdcem, centrem a dominantou.
Historie kláštera sahá až do časů nejstaršího mužského kláštera v naší zemi; byl založen biskupem svatým Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Přemyslovcem, kteří viděli v Břevnově důležité duchovní a kulturní centrum.
Počátky a výstavba chrámů
Nejprve byl v Břevnově vybudován dřevěný předrománský kostel, zasvěcený svatému Benediktovi z Nursie, svatým Alexiovi a Bonifácovi, a do nějž svatý Vojtěch přivedl první bratrskou komunitu.
V letech 1040-1045 byl tento kostel patrně nahrazen kostelem novým, kamenným, čímž vznikla raně románská bazilika, do které byly v roce 1045 uloženy ostatky svatého Vintíře. Zbytky této baziliky se dodnes nacházejí v kryptě pod kněžištěm baziliky svaté Markéty.
V druhé polovině třináctého století už románská bazilika svou funkci nepostačovala; proto byl vybudován gotický chrám, který byl bohužel těžce poškozen husitskými vojsky v roce 1420. Opravy probíhaly v následujících stoletích, střídavě u opatů Broumova a břevnovských proboštů.
Nové zasvěcení a barokní přestavba
V 15. a 16. století došlo k postupnému změnění patronky kostela na svatou Markétu z Antiochie, jejíž ostatky byly do kláštera uloženy českým králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1262.
Hlavní proměna nastala na počátku 18. století, kdy byl postaven současný barokní kostel svaté Markéty z Antiochie. Stavbu zahájil opat Otmar Daniel Zinke a hlavním projektantem byl Kryštof Dientzenhofer; jeho dílem byla mimo jiné architektonická a sochařská výzdoba chrámu.
Umění a sochařská výzdoba
Interiér baziliky zdobí Petra Brandla sedm temnosvitových pláten, které jsou umístěny na šesti bočních oltářích a doplňují hlavní oltář i konstrukci varhanní skříně. Sochy pro oltáře a další výzdobu dodali mistři z dílen Matěje Václava Jäckela, Karela Josefa Hiernleho a Richarda Jiřího Prachnera; fresky malířů Jana Ignáce Pešiny a Augusta Hübnera doplňují iluzivní oltářní architekturu a klenby kostela.
Vynikající práce barokních truhlářů zahrnují výrobu zpovědnic a chórových lavic; významná místa zůstávají i dílem Tobiasu Meysnerovi z Großdorfu, který navrhl korpus varhan na kůru.
Vzpomenout stojí i fresky Josefa Hagera a portréty na ostatních dílech, které dohromady podtrhují monumentálnost a živost prostoru. Z dalších významných umělců zmiňme spoluvytvářející díla Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Jana Sichtmüllera.
Relikvie, oltáře a světci
Hlavní oltář svaté Markéty zobrazuje Matku Boží, kolem ní stojí andělé a postavy Boha Otce a Ducha Svatého. Relikvie svaté Markéty Antiochijské je uložena v bočním oltáři v kněžišti; roubení skříně ukrývá rámě světice, a obraz Panny Marie v oltáři prokládá výzdobu s ctiteli Panny Marie - sv. Bernarda z Clairvaux a sv. Heřmana Chromého.
Na severní straně se nachází oltář zasvěcený Matce Boží Bolestné, zatímco protější oltář na jižní straně je zasvěcen svatému Benediktu z Nursie, patronu Evropy a zakladateli benediktinského kláštera, jehož pravidla ovlivnila celé západní monasticismus. Oltář v kněžišti s prospektivou soch doplňuje scenerie svatého Vintíře, který je pohřben v oltáři spolu s výraznými obrazy z jeho života.
Další významná jména zahrnují svatého Vojtěcha, který je vyobrazen při jednání s knížetem Boleslavem II. o založení opatství, a svatého Václava, jehož obraz nalezneme na severní straně chrámu. Poslední oltář, umístěný vedle jižních dveří, připomíná svatého Otmara, patrona benediktinského kláštera v St. Gallen.
Prohlídky a návštěvy
Objednávky prohlídek kláštera pro žáky a studenty zahrnují prohlídku exteriérů i interiérů chrámu a zahrady, barokní baziliku svaté Markéty, románskou kryptu z 11. století a prelaturu s Tereziánským sálem. Prohlídková trasa trvá zhruba 90 minut a během ní se hovoří o Benediktově řeholi, o založení kláštera sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem, o spojení klášterů Břevnov a Broumov a o současnosti kláštera.
Klášter přečkal husitské války a reformy, a to díky aktivitám opata Františka Štěpána Rautenstraucha, který se zasloužil o vzdělávání a reformy. Po roce 1950 byl klášter uzavřen, ale dnes jej spravují řeholníci a poskytují prohlídky veřejnosti v omezených časech.
Současná Bazilika svaté Markéty z Antiochie je jedním z nejcennějších příkladů vrcholného barokního sakrálního umění v Praze. Podlaží prelatury s freskami a ambitem ukazuje historické vrstvy, které se proplétají s moderním využitím areálu pro svatby, firemní akce a koncerty.
✝️🇮🇹 Panna Marie Větší 2026 | Bazilika postavená zázrakem sněhu | Celá mariánská oslava 4K
Závěrečné myšlenky o místě a víře
Blížíme-li se k bazilice svaté Markéty, zaujmou nás kromě hlasů tří zvonů také čtyři sochy na štítech kostela a malebně zasazené detaily, které svědčí o tisícileté tradici benediktinské spirituality v Břevnově. Kostel je domovem Božím, kde se munici a farní komunita každý den setkávají, aby naslouchali Božímu Slovu a slavili eucharistii, a hlavní patronkou tohoto chrámu je svatá Markéta z Antiochie.
Její relikvie od roku 1262 patří mezi významné kultovní předměty, které spojují dávnou minulost s dnešní živou farností. Tento prostor je nejen historickou památkou, ale i živým místem modlitby a setkání pro komunitu, která hledá inspiraci v dědictví benediktinského řádu a barokního mistrovství českého umění.