Bedřich Štefan Kříž se narodil 9. prosince 1896 v Královských Vinohradech (nyní Praha) do rodiny drážního úředníka Bedřicha Stefana a Marie, rozené Havlenové. Jeho život a tvorba jsou úzce spjaty s českým moderním uměleckým kontextem první poloviny 20. století.
V letech 1911-1914 se učil v Praze štukatérem a navštěvoval večerní kurzy kreslení na Uměleckoprůmyslové škole pod vedením Luděka Wurzla a J. Plichty. Roku 1914 byl přijat ke studiu u prof. Josefa Drahoňovského a Bohumila Kafky, a po dvouletech přerušení službou u vojska se znovu vracel k studiím. V letech 1919-1923 studoval sochařství na Akademii výtvarných umění u Jana Štursy a po absolutoriu se stal roku 1924 Otto Gutfreundu pomocníkem.
Obdržel roční stipendium francouzské vlády a v letech 1925-1926 navštěvoval v Paříži kurzy aktu v Grande Chaumiére a několik měsíců pracoval jako kreslič v ateliéru Le Corbusiera. Do Paříže se vracel i po návratu do Prahy a získal významné veřejné zakázky na reliéfní výzdobu budov - například pro Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (Praha, 1928) a pro Kostel svatého.
Za války stavěl svůj vlastní ateliér. Dne 28. dne měsíce… Životní osudy a profesní dráha se postupně propojovaly s uměleckými skupinami a spolky. V roce 1966 u příležitosti 70. výročí Stefan vystavoval poprvé roku 1922 se skupinou Devětsil a od roku 1930 s SVU Mánes. První samostatnou výstavu měl až roku 1980 v Národní galerii (Belveder).
V průběhu své kariéry Kříž spolupracoval na různých veřejných zakázkách a jeho dílo zahrnovalo reliéfy a sochy pro institucionální i sakrální prostory. Jeho tvorba byla ovlivněna tradičním řemeslem i moderními proudy, což se odráží v technické zručnosti a výtvarné komunikaci s návštěvníky veřejných prostranství.
Štefanová cesta tvoření směřovala k promyšlenému propojení sochařství s architekturou a urbanistickým kontextem. Jeho práce zůstává dokladem české meziválečné a poválečné tvorby, která hledala novou estetiku v rámci evropského modernismu a veřejného umění.
Na konci kariéry se Kříž prosadil jako klíčová figura českého sochařství, jehož dílo je spojeno s ateliérovou praxí i veřejnými zakázkami, které ovlivnily výzdobu významných budov a chrámů. Z dosavadních projektů a výstav vyplývá, že jeho dílo je charakteristické svou prací s formou, objemem a materiálem, a že jeho kreativní vliv se udržel v paměti české umělecké scény až do současnosti.
Rámec jeho života zahrnuje studijní období v Paříži, kontakt s Le Corbusierem a spolupráci se slavnými akademickými a uměleckými institucemi. Tímto způsobem vznikala jeho jedinečná syntéza tradičního řemesla, moderního vyjádření a veřejného významu jeho děl.
Životní období a klíčové momenty
- Rané studijní období v Praze: štukatér, kurzy kreslení, zahájení studia u významných učitelů.
- Válečné roky a obnovené studium na Akademii výtvarných umění pod vedením Štursy.
- Pařížská zkušenost: Grande Chaumière, Le Corbusier, kontakt s francouzským uměním.
- Veřejné zakázky v Praze: reliéfy pro významné instituce a kostely.
- Vystavovací aktivita: skupina Devětsil, SVU Mánes; první samostatná výstava až 1980.
Jeho tvorba odráží úsilí o propojení řemesla, architektury a moderního výrazu. Křížova cesta tvorby vede od raného studia k veřejnému a institucionálnímu uznání, které vrcholí koncem 20. století a zůstává důležitým odkazem českého sochařství.
| Období | Hlavní rysy | Důležité činy |
|---|---|---|
| 1911-1914 | Učební praxe štukatéra, kresba | Kurzy na Uměleckoprůmyslové škole |
| 1919-1923 | Studium sochařství na AVU | U Jana Štursy, absolvent 1923 |
| 1925-1926 | Pařížské studium a práce | Grande Chaumière, Le Corbusier atelier kreslič |
| 1928 | Veřejné zakázky | Právnická fakulta UK, Praha; Kostel svatého |
| 1966 | Vystavoval s Devětsilem | 70. léta - samostatné výstavy |
Jeho životní a umělecký příběh ukazuje, jak české umění dokázalo skloubit klasickou sochařskou dovednost s moderními tendencemi a veřejným prostorem. Křížova cesta je tak jedním z klíčových příkladů, které ilustrují proměnu české kultury v 20. století.