Založení stavby nového kostela ve Starém Městě u Frýdku a svěcení kříže na kostelní věži jsou spojeny s majestátními kruhy tehdejší c. k. zemské správy a potenciálů duchovní správy ve Frýdku. Přípravy, rozpočet a profese zednické, tesařské a klempířské se odvíjely podle schválených plánů a vývěsek obecního výboru z 1. dubna 1902. Klíčové osoby a úřady při stavbě a správě kostela stavbu řídil staviteli František Votrů, zatímco výstavba probíhala podle nákresů a rozpočtu, které dne 6. března 1902 schválila c. k. zemská vláda slezská. Hanuš Pohl z Frýdku byl jmenován hlavním stavitelem a upevněn řád prací. Zednický a klempířský personál pocházel z Moravy a okolí Frýdku; Vincenc Klečka z Trnávky byl zednickým polírem, Josef Frýdl z Libhoště tesařským polírem, a klempíř O. Friedrich z Frýdku prováděl klempířské práce. Kříže na kostelní věži zhotovil Arnošt Schneider z Frýdku.
V duchovní správě působil arcikněz a farář ve Frýdku Ondřej Kučzera, s generálním vikářem důst. P. Kollekem, a kardinálem a vratislavským knížecím arcibiskupem byl Jiří Kopp. Příslušná farnost byla obec Staré Město přifařena k bazilice, v níž sloužili kaplani Stanislav Weissmann a Ludvík Janík. Obecní výbory a elita regionu zastupovali: František Malchar, František Gřunděl, Janu Kroček, Ignác Žiška a další rolníci a řemeslníci, včetně Juli Lipavského a Františka Moškořa.
Celkové náklady na výstavbu kostela byly odhadovány na zhruba 70 000 korun, avšak obec měla k dispozici jen asi 8 000 korun kapitálu. Dohlídku nad projektem vykonával Vrchní dohlídku, a výstavba byla schválena a zadána v dubnu 1902. Stavba zahrnovala i nová kříže na věži a doplnění výmalby uvnitř kostela ve spolupráci s restaurátory Národního památkového ústavu v Ostravě, zejména při přípravě na velkou rekonstrukci interiéru a sondáže barevnosti během budoucích prací.
Stavba kostela stálo jako nová výstavba vedle stávající kapličky, která byla z roku 1765 a nadále sloužila bohoslužbám. Hlavní kámen byl položen s cílem vrátit místu původní barokní charakter, a veřejnost se těšila na návrat historické estetiky do interiéru i exteriéru kostela.
Budoucí plány a restaurátorské záměry zahrnují rozsáhlé opravy: nejprve krypty, dále křížovou kapli presbytáře a sokl, který lemuje interiér. Restaurátoři a památkáři z Národního památkového ústavu zvažují sondáže a barevnost, aby bylo možné zachovat a obnovit původní barokní charakter a barevnost interiéru. Dalibor Halátek, expert na restaurátorství z Ostravy, uvedl, že současná barevnost se pohybuje od šedých po béžové až po oranžovo-zlaté odstíny, a že pro přesnou rekonstrukci je nezbytné provést sondáže a fotografické zaznamenání barevných škál, protože umělé osvětlení může barevnost zkreslit.
Budoucí plány zahrnují i digitální záznamy vnitřních prostor a zajištění trvalé konzistence barev, která se promítne do osvětlení a prezentace nově rekonstruovaného interiéru. Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek, uvádí, že cílem je projektově a technicky připravit rekonstrukci krypty baziliky Navštívení Panny Marie a že v minulosti byla malba kostela prováděna s použitím lešení v 20. až 30. letech a následně v 80. letech minulého století.
Letos probíhá v celé krajině akce Otevřené chrámy a Frýdek-Místek se do ní zapojil prostřednictvím dvou kostelů a baziliky; návštěvníci mohou být doprovázeni i do věží. Každý chrám má svou otevírací dobu a návštěvníci se na místě dozví podrobnosti o prohlídkách. V kontextu opětovného otevření kostela pro veřejnost se zmiňuje plán zpřístupnit kryptu baziliky ve Frýdku-Místku, která ukrývá ostatky kněžích a šlechticů a šestnáct tragicky zesnulých poutníků z roku 1750. Rekonstrukce krypty má být dokončena v průběhu dalších let a zahrnuje detailní plán architekta světového renomé.
Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku je obklopena unikátními sochami a památkami, které byly podrobeny zkoumání památkáři. Záměrem farnosti je zachovat historické vrstvy výmalby a prohloubit porozumění historickým obdobím, kdy byl chrám otevřen světu. Odborné sondy a barevné porovnání s architektonickými rekonstrukcemi napomáhají k tomu, aby bylo možné vrátit místu původní vzhled i atmosféru. V kontextu moderní rekonstrukce se objevují projekty pro zpřístupnění krypty a pro zajištění trvalé vizuální historické kontinuity interiéru baziliky.
- Historický kontext vzniku kostela a jeho architektonické rozhodnutí v letech 1902-1903.
- Role klíčových osob a farnosti při správě a duchovním životě ve Starém Městě a Frýdku.
- Ekonomika stavby, rozpočet a financování versus skutečné náklady a dozor.
- Budoucí restaurátorské záměry, sondy barevnosti a digitální dokumentace interiéru.
- Veřejné otevření chrámů, zpřístupnění krypt a historické kontexty interiérové estetiky.
Historicko-architektonické zázemí a průběh výstavby
Stavba byla řízena Františkem Votru, hlavním stavitelem byl Hanuš Pohl z Frýdku, a práce probíhaly podle nákresů a rozpočtu, které schválila c. k. zemská vláda slezská. Kříže na věži zhotovil Arnošt Schneider z Frýdku; zednický a klempířský personál pocházel z Moravy a okolí Frýdku.
Kaplička z roku 1765 sloužila bohoslužbám i nadále vedle nového kostela, hlavní kámen měl vrátit místu barokní charakter a veřejnost očekávala návrat historické estetiky do interiéru i exteriéru. Dlouhodobé plány restaurátorských zásahů počítaly s krypty, presbytáři a soklem lemujícím interiér, s cílem zachovat původní výmalbu a barevnost.
Personální a farní kontext
Arcikněz a farář ve Frýdku byl Ondřej Kučzera, s generálním vikářem P. Kollekem; kardinálem a vratislavským knížecím arcibiskupem byl Jiří Kopp. Farnost byla Staré Město přifařena k bazilice, sloužili kaplani Stanislav Weissmann a Ludvík Janík.
Ekonomická stránka projektu ukázala vysoký rozdíl mezi odhadovanými náklady a skutečnými prostředky; celkové náklady byly okolo 70 000 korun, zatímco obci chybělo jen kolem 8 000 korun kapitálu.
Budoucí směry a moderní rekonstrukce
Restaurátoři Národního památkového ústavu připravují sondy a Barevnost interiéru má být zachována a rekonstruována s ohledem na původní barokní charakter. Budoucí plány zahrnují digitální záznamy a trvalou konzistenci barev, která se promítne do osvětlení a prezentace nově rekonstruovaného interiéru.
Otevření chrámů v rámci akce Otevřené chrámy zahrnuje i Frýdek-Místek, kde návštěvníci mohou být doprovázeni do věží a do krypt baziliky s ostatky kněží, šlechticů a poutníků z roku 1750. Rekonstrukce krypty má být dokončena v průběhu dalších let, zahrnuje komplexní architektonický a restaurátorský plán světově proslulého architekta.
Cheb: Byl podán návrh na zpřístupnění věže a krypty kostela sv. Mikuláše (TV Západ)
Historicko-umělecký kontext a památková strategie
Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku je chráněná památkou s unikátními sochami; cílem farnosti je zachovat historické vrstvy výmalby a prohloubit porozumění jednotlivým obdobím. Odborné sondy a barevné porovnání s architektonickými rekonstrukcemi napomáhají k navrácení původního vzhledu a atmosféry interiéru.
