Světové i české premiéry a skladby méně známých tvůrců, které práh koncertních síní běžně nepřekračují, představují jádro cyklu Nová hudba v Atriu. Atrium na Žižkově ve spolupráci s Miroslavem Beinhauerem uvede tři koncerty soudobé hudby a hudby 20. století, jejichž cílem je zpřístupnit technicky náročná, avšak posluchačsky atraktivní díla.
První koncert se uskuteční 6. května a nabídne vrcholná díla renomovaných žijících skladatelů. Zazní Phrygian Gates amerického skladatele Johna Adamse a Ein Kinderspiel německého skladatele Helmutu Lachenmanna, přičemž nejde o cyklus určený dětem, jak by se dle názvu mohlo zdát. Každý z koncertů bude samostatnou hudební kapitolou, zatímco druhý a třetí koncert nabídnou recitálovější formu.
První koncert: Phrygian Gates a Ein Kinderspiel
První koncert představí vrcholná díla renomovaných žijících skladatelů. Zazní první „velká“ virtuózní kompozice amerického skladatele Johna Adamse Phrygian Gates a křehká Ein Kinderspiel německého skladatele Helmuta Lachenmanna, přičemž se nejedná o cyklus určený dětem, jak by se dle názvu mohlo zdát.
Na programu však budou i jiné prvky, které rozšiřují kontext této premiéry a připomínají, že soudobá hudba překračuje tradiční rámci koncertních sálů. Atrium tedy chce přinést posluchačům zřetelnou ukázku toho, jak může být technicky náročná hudba zároveň přístupná a poutavá.
Program květnového koncertu a kuriozity k jeho skladatelům
V květnu Atrium rozezní klavírní kompozice Milana Knížáka, které sám autor popisuje jako „změť hudebních vzpomínek“ psaných „na sucho, u stolu, bez jakýchkoliv hudebních nástrojů“. Nesou překvapivé názvy, jako Trampská sonátka (2021), Želé (2022) či Ukradeno Ježkovi a Satiemu, přesypal a dosypal Milan Knížák (2022). Většina z nich bude uvedená vůbec poprvé, čímž se otevírá nová kapitola pro poznávání méně známých českých skladatelů 20. století.
Pro možnost rozšíření hudební nabídky programu Atriu o soudobou hudbu jsme se vyloženě nadchli, neboť se jedná o jedinečnou příležitost, jak oslovit širší okruh posluchačů. Interpretační úlohu se ujme přední český klavírista a odborník na soudobou hudbu a hudbu 20. století Miroslav Beinhauer. Na svém kontě má spolupráci s renomovanými světovými skladateli a účast na festivalech jako Musikprotokoll, Struny podzimu či Ostravské dny.
Bernhard Lang a kontext jeho díla
Současná klasická hudba, free jazz, djspolitika, rock, punk a techno - to vše najdeme v originálním rukopisu Rakšana Bernharda Langa. Ostravská banda a PKF - Prague Philharmonia společně nabídnou 16. listopadu v DOX+ Zásadní Langova orchestrální díla plná ostrých střihů a nepředvídatelných náladových zvratů, s jistotou že posluchači uslyší hned tři velké orchestrální skladby, a to v české, pražské a světové premiéře.
Langovo dílo lze bezpochyby označit za moderní současné umění; kořeny jeho myšlení sahají do vlivů evropské klasické hudby, avantgardy 20. století, jazzu, rocku, punku, techno a elektronické hudby. V jeho opeře Der Hetzer se objevuje rap a Lang k tvorbě používá novodobé technologie a estetiку samplování, což odráží heslo: „Jestliže bylo vše řečeno, opakujte to!“
Bernhard Lang absolvoval studium hudební teorie, harmonii a kontrapunktu a působil jako profesor skladby na Hochschule für Musik und Darstellende Kunst v Linec. Jeho vliv v Ostravě je patrný i díky spolupráci s choreografy a jeho funkcím lektora na Institutu Ostravské dny. Langovy orchestrální soubory a monadologie tvoří jádro jeho současného zvukového světa, který kombinuje mikrotonální prvky a komplexní rytmické struktury.
Langovy monadologie a Loop-Generator
Mezi klíčové prvky Langova zájmu patří monadologie a práce s buněčnými zdrojovými materiály, které se transformují do chaotických systémů. V DOXu zahájí Lang Monadologie XXXIV „Loops for Ludvik“ pro klavír a orchestr, která vychází z Beethovenova Třetí klavírního koncertu c moll a rozvíjí ho do mikrotonální dvanáctihlas, ležícího na původních harmoniích jako závoj. Součástí je i virtuózní hodinový strojek inspirovaný video projekty Raffaela Montaneze Orte.
Ve skladbě DW 28 „Loops for Davis“ pro basklarinet a orchestr Lang věnoval kus basklarinetistovi Garettu Davisi. Miles Davis má ve skladbě poslední slovo, když říká: „Nevím, o čem to tu mluvíte.“ Lang dále působí v institucionální rovině: vyučuje a rozvíjí hudební teorii a kompozici v rámci různých institucí a spolupracuje s choreografy jako Xavier Le Roy, Christine Gaigg a Willi Dorner.
Interpretační a kurátorské poznámky
Bernhard Lang je v ostravském hudebním okruhu považován za domácího autora. Jeho díla se od roku 2009 pravidelně objevují na festivalech Ostravské dny a New Opera Days Ostrava (NODO) a Langova spolupráce s Johanm Cagem, i s jeho filozofickým a pohybovým kontextem, zdůrazňuje jeho dlouhodobý zájem o „rozdíl/opakování“.
Koncertní program se tak stává průnikem mezi českou hudební scénou a mezinárodními vlivy, kde Beinhauer jako klíčový interpretační most spojuje tradiční hráče a moderní autoři pro jedinečnou posluchačskou zkušenost.
Les 3 conseils de Bernhard Lang, compositeur
Vyvrcholení cyklu a zpracování témat moderní hudby se tak stávají mostem mezi žánry a generačnímimi rozdíly, ukazují, že současná hudba může být nejen technicky náročná, ale i emocionálně a koncepčně bohatá.
- Úvodní koncert: John Adams, Helmut Lachenmann
- Střední část: Milan Knížák a jeho „změť hudebních vzpomínek“
- Závěr: Langovy monadologie a „Loops“ pro klavír a orchestr