Betlémská kaple je kaple na Betlémském náměstí pražského Starého Města zasvěcená památce betlémských nemluvňátek. Původní kaple, založená roku 1391, zde byla postavena v letech 1391-1394 a byla určena pro kázání v českém jazyce. Kázal zde mistr Jan Hus a další husitští kněží. Poté kaple vystřídala řadu jiných určení, zchátrala a roku 1786 byla proto z větší části zbořena.
Znovu vybudována byla v 1. polovině 50. let 20. století jako památník husitského hnutí s využitím všech zachovaných částí a rytin zobrazujících její podobu v průběhu staletí. Obnovená kaple slouží také jako slavnostní aula Českého vysokého učení technického v Praze, v jehož majetku se nachází, dále Betlémská kaple a její okolí na rytině J. D. Hubera z let 1765-1769. Vyobrazení však není zcela přesné (chybně zakreslených pět oken v průčelí respektovali i autoři rekonstrukce objektu v 50. letech).
Historie a význam kaple
Betlémská kaple byla založena zakládací listinou z 24. května 1391 Hanušem z Mühlheimu a Janem Křížem. Stavba kaple probíhala v letech 1391 až 1394. Kaple byla určena výhradně pro kázání, a to kázání v mateřském jazyce, tj. v češtině. To, že nešlo o prostor určený k bohoslužbám (slavení eucharistie) bylo vyjádřeno jak termínem „kaple“, tak stavebně, neboť budova neměla žádný presbytář. Později, už v době Husova uvěznění v Kostnici, však došlo i ke slavení eucharistie, a to pochopitelně sub utraque specie, česky „pod obojí způsobou“.
Dokladem této skutečnosti je nejvíce Betlémská kaple spojená s působením Jana Husa. Ten se stal jejím správcem 14. března 1402 a od té doby zde kázal. Za bouře proti odpustkům v roce 1412 byli v kapli jako mučedníci slavnostně pohřbeni tři jeho stoupenci. Poslední Husovo kázání v Betlému se klade do února 1413. Jan Hus byl zároveň v letech 1409-1410 rektorem pražské univerzity, a tak začala být Betlémská kaple spojována s univerzitou.
Roku 1521 zde kázal Tomáš Müntzer. Roku 1548 byla kaple nákladně obnovena „pro čest a chválu boží a slavné paměti Mistra Jana Husa“. V té době zde také byla pohřbena celá řada významných pražských měšťanů. Po Majestátu Rudolfa II. její správu převzala Jednota bratrská. Roku 1622 odevzdal Ferdinand II. Betlémskou kapli Tovaryšstvu Ježíšovu, které tehdy spravovalo celou pražskou univerzitu. Už roku 1638 ji byli jezuité nuceni univerzitě postoupit, ale roku 1661 ji opět spolu s nedalekými budovami Nazaretské a Loudovy koleje za 3200 zlatých získali, neboť zde postupně vznikal areál jezuitského Semináře svatého Václava.
Po zrušení řádu a znovupostavení
Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 fungovala Betlémská kaple jako filiální kostel k nedalekému kostelu svatého Jiljí, ale roku 1786 byla pro svůj špatný stav z větší části zbořena, zůstala víceméně jen torza obvodových zdí. Několik desetiletí sloužila prázdná parcela jako sklad dřeva. V letech 1836-1837 zde byl postaven třípodlažní činžovní dům. U příležitosti pětistého výročí Husovy smrti v roce 1915 se Betlémskou kaplí zabýval historik architekt Alois Kubíček. Z protokolu magistrátní stavební komise z roku 1836 vyčetl, že pro novostavbu domu čp. 255 vzniklém v místech bývalé kaple, má být použito starého zdiva až do výše druhého patra.
V roce 1919 Kubíček z vlastní iniciativy a bez oficiální podpory v domě našel stavebním průzkumem pomocí sond zbytky gotického ostění gotického okna. Rekonstrukci kaple na místě vyvlastněného domu projektoval architekt Jaroslav Fragner na objednávku představitelů komunistického režimu. Kapli, sloužící z valné části socialistické propagandě, ale i jiným veřejným účelům, v roce 1987 převzalo České vysoké učení technické v Praze. Po rekonstrukci byla 26. května 1992 znovu otevřena pro veřejnost. Konají se zde imatrikulace, promoce studentů, jmenování profesorů do funkce a různé další akce.
V roce 1954 byla Betlémská kaple slavnostně zpřístupněna jako Národní kulturní památka a od roku 1993 v návaznosti na univerzitní tradice se stala slavnostní aula ČVUT. V公 předcházely drobné úpravy a rozšíření podzemí, výstavba domu kazatele a další stavební integrace do areálu. Dne 5. července 2015 byl na průčelí kaple umístěn nápis Za pravdu, jehož písmena jsou vyražena do desek a vytvářejí stínové sluneční nápisy během určitých podmínek.
Současnost a kulturní význam
Současná Betlémská kaple slouží jako slavnostní aula ČVUT, a to v rámci akcí spojených s promocemi, cenami a reprezentací fakulty. U příležitosti 600. výročí mučednické smrti Jana Husa byl katalogizován a opraven prostor kolem kaple; nový bronzový zvon byl umístěn do zvonice a na fasádu byly doplněny destičky s vyřezanými písmeny. V roce 2021 byly v kapli instalovány unikátní píšťalové varhany, které vyrobil Vladimír Šlajch; jejich první veřejné rozeznění proběhlo na vánočním koncertu ČVUT dne 14. prosince 2021. Varhany mají 26 rejstříků a pedál, skříň je ze smrkového dřeva a jde o jednomanuálový nástroj, raritu pro české prostředí.
Architektonická Galerie Jaroslava Fragnera funguje v areálu Betlémské kaple od roku 1954 a nese jeho jméno od roku 1968. Kaple i Dům kazatele prošly rekonstrukcemi v 50. letech 20. století podle projektu Jaroslava Fragnera a v dalších letech pod vedením architekta Jaroslava Sýkory, který zajistil moderní podium, zvětšenou kapacitu a nové technické zázemí pro kulturní a akademické akce. Dnes sem chodí veřejnost na prohlídky i na koncerty či promoce; kaple bývá uzavřena během některých dnů konání akcí ČVUT, a to například v době promocí.
Na historickou podobu kaple navazuje i dědictví spojené s původními relikty a náhrobky, jejichž část byla během rekonstrukce zachována a integrována do nového podzemí. Původní sladovnický dům patří k domu kupce Kříže a zasloužil se o vznik gotické novostavby kaple; některé části domu kazatele se dochovaly v podobě stěn a sákristie, a v prvním patře světnice kazatele s pamětní deskou a bronzovým medailonem Mistra Jana Husa od Bohuslava Schnircha. Podzemí kaple bylo během rekonstrukce rozšířeno a v něm se do dnešních dnů zachovaly fragmenty zdiva ze 14. století.
Betlémská kaple je od svého založení až po současnost spojována s českým dezénem reformy a s univerzitní tradicí pražské Karlovy univerzity. V roce 1402-1413 zde kázal Jan Hus a kaple se stala jedním z nejdůležitějších míst husitského hnutí. V roce 1786 byla z větší části zbořena, ale v 50. letech 20. století byla vybudována kopie původní stavby s zachovanými fragmenty a s novým zázemím pro veřejný provoz a pro reprezentaci ČVUT. Dnes Betlémská kaple spojuje historické dědictví s moderní akademickou kulturou a slouží jako místo významných akcí i hudebních zážitků.
Slovníček a zajímavosti
- Kaple měla původně šest oken v průčelí; omylem nebylo rekonstruováno jedno okno nad portálem.
- Hus kázal v Betlémské kapli od roku 1402 a postupně zde vznikla kolébka reformního hnutí.
- V 16. století byla kaple přestavěna na síťovou žebrovou klenbu, která byla považována za anachronickou.
- Náročná rekonstrukce v 50. letech 20. století využila zachované zdivo a fragmenty pro věrnost historické podobě.
- Nové varhany o jednému manuálu s 26 rejstříky byly vyrobeny renomovaným varhanářem Vladimírem Šlajchem a pokřtěny na vánočním koncertu ČVUT v roce 2021.
Inaugurace varhan v Betlémské kapli - 1
Betlémská kaple zůstává národní kulturní památkou a jedním z nejvýznamnějších symbolů reformního hnutí v českých dějinách; dnes funguje jako slavnostní aula ČVUT a zároveň jako místo pro veřejné prohlídky a kulturní akce, často uzavřeno jen při akcích ČVUT.