Rekonstrukce vychodního krídla františkánského kláštera Hájek: historie, architektura a moderní obnova

Historický kontext a význam místa pro poutní cestu Hájek

Západně od pražské Ruzyně, uprostřed středočeských polí, se nachází poněkud tajuplný objekt. Areál františkánského kláštera v Hájku po roce 1950 několik let sloužil jako sběrný tábor pro nepohodlné církevní osoby, později jako vojenské skladiště. Cíl pouti - františkánský klášter v Hájku u Červeného Újezda. Základní kámen loretánské kaple v Hájku byl položen před čtyřmi sty lety (12. června 1623). Klášter pro 12 františkánů zde vznikl roku 1659. A členové řádu Menších bratří františkánů místo spravují i dnes. Po necelých deseti letech ho doprovázel další člen řeholní komunity, páter Filip Jan Rathouský a místní správcová Gabriela Horčíková.

Z původních dvaceti barokních kaplí lemujících poutní cestu se jich zachovalo dvanáct. Ke klášteru v Hájku u Prahy už 300 let neodmyslitelně patří poutní trasa lemovaná barokními kaplemi. První z nich lze nalézt na dohled areálu se strahovským klášterem, v místech naproti dnešnímu hotelu Pyramida. Jako jedna z mála se může pochlubit dochovanou barokní malbou s mariánským motivem. Mnohé ze zbývajících takové štěstí neměly.

O popularizaci poutní cesty se stará především spolek Poutní cesta Hájek. Ten se zasloužil nejen o vydání poutnické mapy, ale podnítil také opravu některých zanedbaných objektů. Každou neděli až do konce listopadu lze projít areál kláštera a zhlédnout výstavu o historii o obnově slavného místa s pohnutými osudy.

Architektonický obraz kláštera a rozšíření poznání o půdorysu

Františkánský klášter Hájek s loretánskou kaplí leží osamoceně ve východní části obce Červený Újezd. Klášter Hájek u Čerevného Újezda se nachází mezi Hostivicemi a Unhoští, při silnici z Červeného Újezda do Břev. Jde o klášterní komplex, skládající se z loretánského domku, obklopeného klášterním ambitem se dvěma obytnými patrovými křídly a dalšími obslužnými budovami. Areál byl v minulosti jedním z nejvýznamnějších poutních míst ve středních Čechách, v 50. letech 20. století kdy byl přeměněn na internační tábor a vojenskou stanici.

Základní kámen pro Loretu položil hrabě Florián Žďárský v roce 1623 v lesíku Hájek. Loretánská kaple v Hájku byla dokončena a vysvěcena v roce 1625. Floriánův syn založil roku 1659 u zdejší kaple františkánský klášter. Ten byl dokončován až do 30. let 18. století. Hájecká loreta byla po více než 300 let oblíbeným poutním místem. V roce 1950 se hájecký klášter stal táborem nucených prací pro mladé kleriky z různých řeholí, o tři roky později zde vzniklo vojenské skladiště. V současnosti je místo od konce 90. let 20. století postupně obnovováno.

Důležité architektonické prvky a jejich význam

V areálu hájeckého kláštera se nachází několik architektonicky a historicky zajímavých prvků. Jedná se zejména o samotnou loretu, jednu z nejstarších na našem území (1623); budovu tzv. poustevny, altán v okrasné zahradě a skupinu výklenkových kaplí, které lemují poutní cestu ze Strahova do Hájku. Cestu lemovalo 20 poutních kapliček z let 1720-26. Některé z nich se dochovaly až do dnešních dnů.

Kolem kláštera se rozkládá lesík (hájek) obehnaný ohradní zdí, která lemuje i cestu k severněji umístěné bráně se sochami řádových světců. Budova františkánského kláštera je založena na tradičním půdorysu klášterní kvadratury. Stavba sestává ze čtyř navzájem kolmo napojených jednopatrových podsklepených obdélných křídel s vnitřním rajským dvorem čtvercového půdorysu, lemovaným arkádovým ochozem. Severní a jižní křídlo je užší, obsahuje pouze ambity, východní a západní křídlo s obytnými a provozními prostory je hlubší.

Exteriér budovy má charakter skromné až asketické, minimálně členěné monastické raně barokní architektury. Přesto se v jednotlivých částech objevují zajímavé detaily: v nadpraží vystupuje kamenná segmentově uzavřená supraporta a v tympanonu je vložena plastická boltcová kartuše s aliančním znakem Žďárských ze Žďáru a Martiniců. Přízemí se otevírá sedmi širokými půlkruhovými arkádovými oblouky; patro je prolomeno mezi pilastry okny s ostěními, ve kterých jsou rozmístěny sochy českých patronů od sochaře A. D. Havla z let 1899.

Střechy tvoří jednoduché sedlové střechy, které v některých částech odpovídají dřívějším období, zatímco východní křídlo nese novou pálenou krytinu a zbylé střechy jsou plechem z doby, kdy klášter užívala čs. armáda. V rajském dvore je hlavní kaple, v jižním ambitu se nacházejí kaple sv. Františka a sv. Antonína; kaple Panny Marie Pasovské je uprostřed severního ambitu. Obytné a provozní prostory východního a západního křídla jsou klenuty valeně s trojbokými výsečemi, zatímco východní a západní křídla tvoří centrální relationu s ambity a bočními chodbami káždé křídlo s charakterem cely. V západním křídle je kromě obytných místností i bývalá klášterní knihovna. Malé mnišské cely bývají zaklenuty stlačenou valenou klenbou s páskovými římsami; některé části doložené renovací z let 1732-33 jsou bez střešní konstrukce stropu.

Oživení a rekonstrukce v moderní době

Stav budovy a pozůstatků kláštera byl v 60. letech 20. století havarijní. V roce 1991, po navrácení kláštera františkánům, mohli pamětníci opět přijít podívat se na místo, které jim kdysi bylo tak milé. Postupné opravy mohly začít až v roce 1997. Byly provedeny další úpravy v osvětlení obytné části kláštera. Velkou starostí se nám však stala dřevomorka, která si našla jak loretánskou kapli, tak i velkou kapli kláštera. Pokračuje postupná obnova elektroinstalace a vodovodních rozvodů. Velkou stavbou roku se staly nová kachlová kamna v kapli kláštera. Oprava několika oken a zhotovení vstupních dvoukřídlých dveří v obytné části kláštera. Oprava krovů na západním křídle. Stále s finanční pomocí Ministerstva kultury - PZAD. Na místě původního oltáře Panny Marie v severním ambitu, je zbudován nový liturgický prostor. Restaurování hájeckého oltáře - svícnů a relikviářů. Restauruje se historická knihovna. S opravou krovů se pokračuje na jižním křídle kláštera. Za značné pomoci Ministerstva kultury a Středočeského kraje začíná kompletní oprava krytiny a krovů na celém klášterním areálu. Stav střechy a krovů byl shledán silně havarijní. V tomto roce začíná též náročné restaurování nástěnných maleb Loretánské kaple. Je provedena oprava barokní brány do zahrady a též se provádí oprava ohradní zdi ve štěpnici. Prvnírefektář bratří byl upraven tak, aby mohl sloužit jako kaple. Začalo se s postupným vybouráváním betonových podlah v prostorách klášterního ambitu. Práce byly ukončeny až v roce 2010.

Úloha projektu v kontextu Stavby roku a regionální obnovy

Rekonstruovaný Františkánský klášter v Hostinném byl v soutěži Stavba roku 2012 uváděn spolu s dalšími významnými díly kraje. Cílem soutěže je seznámit odbornou i laickou veřejnost s úrovní českého stavitelství a architektury; první ročník se konal v roce 1993, letos se konal 20. ročník. Do druhého kola postoupilo 29 staveb (včetně Hájku), a to z celého regionu. Návštěva komise následovala v červenci a porota hodnotila kvalitu investičního záměru, začlenění stavby do okolí a kvalitu řemeslných prací. Oficiální vyhlášení výsledků se uskutečnilo na Dnech stavitelství a architektury. I když organizátoři netouží po vítězství, samotný postup do druhého kola je považován za úspěch.

Františkánský klášter v Hostinném byl založen v roce 1684; důvod jeho unikátnosti spočívá v tom, že se jedná o jedinou dochovanou památku stavitele Wolfganga Dienzenhofera na území Čech. Wolfgang Dienzenhofer je jedním z nejvýznamnějších architektů evropského baroka. Klášter byl během své existence dvakrát zrušen, definitivně v roce 1950. V 60. letech klášter Hájek býval kolemjdoucí rajskou zahradou, a po roce 1991 byl obnoven a otevřen veřejnosti. Postupně bylo zahájeno množství obnovních prací včetně obnovy oltářního prostoru a knihovny.

Současný stav a význam pro poutní cestu a region

V současnosti je místo obnovováno s cílem umožnit mši svatou pro velké množství poutníků a znovu oživit historické prostředí. Opravy a rekonstrukce se soustředí na původní historické prvky, renovaci ambitu a záchranu cenných kaplí. Zároveň je klášter propojen s místní komunitou a galerií s významnou sbírkou kopií antických soch, která doplňuje kulturní nabídku regionu.

Celý komplex představuje kombinaci duchovního dědictví a moderní obnovy: původní prostory byly adaptovány tak, aby sloužily veřejnosti, poutní cesta zůstává klíčovou součástí místa, a současně se vyvíjí knihovna, muzeum a galerie v rámci klášterního areálu.

1. Základní kámen Loretu a počátky kláštera (1623-1659)
2. Vnitřní architektura a dispozice křídel kláštera (17.-18. století)
3. Havarijní stav a peripetie 20. století (1950-1990)
4. Novodobá obnova a zapojení do soutěží Stavba roku (2000s-2010s)
5. Současná role místa pro poutníky a kulturní život regionu

tags: #rekonstrukce #vychodniho #kridla #frantiskanskeho #klastera #v