Břevnovský klášter je nejstarší mužský benediktinský klášter v Čechách, založený roku 993 knížetem Boleslavem II. a pražským biskupem Vojtěchem. Podle tradic byl klášter založen u pramene Brusnice, kde se uvádí jednoduchá legenda o jelenu a „břevnu“, která dala celé lokalitě jméno Břevnov. První komunita mnichů sem přišla z benediktinského kláštera Niederaltaich a jako první opatem se stal Anastázius, Vojtěchovým vychovatelem.
Raná století a vznik baziliky
Původní románský kostel a krypta z poloviny 11. století byly postupně nahrazovány kamennou bazilikou. Opat Meinhard v 11. století postavil kamennou baziliku sv. Benedikta a Vojtěcha a založil klášter v Rajhradě. V době 14. století provedl opata Bavora z Nečtin významnou přestavbu kláštera a kostela, čímž vznikla bazilika zasvěcená sv. Markétě. V polovině 11. století zahájil Meinhard stavbu románské baziliky, která měla trojlodní chrám s kryptou pod hlavní lodí; pozůstatky krypty byly později znovu objeveny a zpřístupněny návštěvníkům.
Husitské války a přechod do Broukova
Roku 1420 klášter dobyli táborité; klášter byl zničen a mnichové, kteří přežili, odešli do Broumova. Po husitských bojích se obnovu kláštera podařilo zahájit až v polovině 16. století. Během 15. století docházelo k drobným opravám, ale skutečné obnovy se dočkalo až koncem 17. století za opata Sartoria, kdy vznikla nová klauzura. Broumov se stal na dlouhá staletí sídlem břevnovského opata, zatímco Břevnov pokračoval v duchovním a kulturním dědictví.
Barokní přestavba a rozvoj hospodářství
Velká barokní přestavba začala na počátku 18. století; nejvýznamnější stavbou byl kostel sv. Markéty, postavený zřejmě podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Před rokem 1716 přišel do Břevnova jeho syn Kilián Ignác, který pokračoval na prelatuře a dokončování konventu. Výstavba konventu byla dokončena v roce 1715 a samotný komplex zahrnoval tři dvory: západní patřil klášteru, střední sloužil hospodářským účelům, východní byl součástí prelatury. Břevnovský klášter se proslavil jako duchovní a kulturní centrum, vytvořil rozsáhlou knihovnu a skriptorium, a hospodářsky jej podporoval rozsáhlý majetek.
19. století a první polovina 20. století
Barokní fortifikace a zahradní architektura byly dále rozvíjeny. V 18. století vznikla barokní zahrada s oranžérií, glorietem a rozsáhlými terasami; nároží komplexu a kaple Vojtěška se staly centry hospodářské i duchovní činnosti. Svatá Markéta se stala dominantou chrámu a vnitřní výzdoba byla dílem Kryštofa Dientzenhofera a jeho následníka. Za josefínských reforem klášter nebyl zrušen a těšil se reformám ve vzdělávání; přesto přečkal období 19. století a byl rekonstruován po 20. století. V roce 1950 byl klášter zabaven komunistickým režimem a roku 1951 byl rozpuštěn; mniši byli deportováni. Do roku 1990 byl areál využíván jako archiv ministerstva vnitra. Po revoluci se klášterní život obnovil a v letech 1991-1993 došlo k důkladné rekonstrukci kostela i kláštera, které byly povýšeny na arciopatství. Papež Jan Pavel II. navštívil klášter v roce 1997 a při přípravách milénií byl klášter uznán jako národní kulturní památka.
Vypálení a obnova po husitech a v 18. století
Roku 1420 klášter byl zničen tábority během husitských válek; mnichové, kteří přežili, odešli do Broumova; Broumov se stal na dlouhou dobu sídlem břevnovského opata. Poté nastala obnova a znovuvybudování v 16. století a následně barokní přestavba v 18. století podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Po pruském obležení Prahy v roce 1757 sloužil kostel jako stáj a lazaret; tato skutečnost byla průchozí pro zachování kláštera a jeho činnosti.
Současnost a význam kláštera
Dnes Benediktini na Břevnově žijí dodnes, hospodaří a modlí se, a starají se i o farnost při klášterním kostele. Původní románský kostel s kryptou z 11. století byl zachován a zbaroknělí architektura z let 1703-1715, dílo Kryštofa Dientzenhofera, dominuje areálu. Barokní prelatura a letní refektář s knihovnou tvoří jádro dnešního konventního komplexu. Zahrady kláštera, včetně oranžerie a pavilonu Vojtěška, prošly v posledních desetiletích rozsáhlou rekonstrukcí a úpravami, které zachovaly historický charakter a zároveň umožnily veřejné prohlídky barokní architektury a krypt. Návštěvníci mohou vidět baziliku sv. Markéty, románskou kryptu a prohlídkovou trasu vedenou průvodcem.
Klášter jako kulturní a turistické místo
Klášter je chráněn jako národní kulturní památka a spolu s Markétskou zahradou tvoří ucelený komplex hospodářského a duchovního života benediktinců. Hlavními prvky areálu jsou barokní bazilika sv. Markéty, presbytář a ambity prelatury, Tereziánský sál s nástěnnými malbami a stálým inventářem, a krypta románské baziliky z poloviny 11. století. Při archeologickém průzkumu z let 1965-1968 byla odkryta zdiva a podlaha krypty trojlodní románské baziliky. Zahrady zahrnují horní sad, oranžérii, gloriet a kapli Josefky, které dohromady představují rozsáhlý příklad barokní zahradní architektury s terasami a vodními prvky.
Hostinné - Rekonstrukce kláštera, březen - duben 2011
Přehled klíčových postav a událostí
- První opati: Anastázius (Vojtěchův vychovatel), Meinhard, Bavore z Nečtin, Otmar Zinke, Tomáš Sartorius, František Štěpán Rautenstrauch, Anastáz Opasek.
- Poslední významné momenty: vypálení husity v roce 1420, obnova v 16. století, barokní výstavba v 18. století, zrušení kláštera roku 1951 a pozdější obnova po roce 1990.
- Historické funkce: stáj a lazaret během obléhání Pruskem v roce 1757; archivní a administrační využití StB v období 50. let 20. století.
- Zdroje: kronikářské záznamy a archeologické nálezy potvrzují původ i vývoj kláštera, včetně odkrytí krypty a renesance kulturního dědictví po roce 1990.
Zajímavosti a detaily
Bazilika sv. Markéty byla vysvěcena roku 1715, celá stavba trvala do roku 1740; podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a spolupráce Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Inside kostela jsou dvě řady barokních mnišských lavic a cenný varhanní prospekt z roku 1724. Oltářní menzu byl navržen Karlem STádníkem; fresky na stropě a klenbě vytvořili Asamové a Jan Jakub Stevens. Zahrady obsahují vodovodní štoly, kapli Lazarka a gloriet Josefky; v dolní části zahrady stojí kaple Vojtěška s pramenem Brusnice a gotickou klenbou, která je největší památkou gotického kláštera.
V kolébce klášterního pivovaru se dodnes vaří Břevnovský Benedict; pivovar je součástí kulturního dědictví a tradice kláštera. Zahrady z 2. čtvrtiny 18. století zahrnují hlavní cestu lemovanou habry a jírovci a byly rekonstruovány v letech 2009-2012. Hřbitov u kostela sv. Markéty je cílem mnoha návštěvníků, včetně známých osobností. V období po roce 1990 došlo k významnému oživení klášterního života a obnovení arciopatství pod vedením papeže Jana Pavla II.
Klášter byl a je důležitým centrem kultury, vzdělanosti a duchovnosti. Z jeho historie vyčnívá zejména období husitských válek, renesance za baroka a dlouhodobý vliv na vývoj benediktinského řádu v českých zemích.