Hudba provází Vánoce už 220 let: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796. Proč ji máme tak rádi a čím nás dojímá, i když ji slyšíme třeba posté? Slavná Česká mše vánoční „Hej, mistře“ Jakuba Jana Ryby (1765-1815) se stala doslova symbolem českých Vánoc. Poprvé zazněla v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem, kde byl Ryba váženým a oblíbeným učitelem a varhaníkem. Vánoční půlnoční mše v Rožmitálu pod Třemšínem mívají opravdu kouzelnou atmosféru: autentický totiž není jen farní kostel Povýšení sv. Kříže, v němž byl Ryba regenschorim, ale i původní varhany z roku 1750, na něž hrával.
Pamětní deska na stěně kostela, kterou sem v roce 1990 umístila Společnost J. J. Jak se jedné prosté skladbě - a dodejme že Rybově první a poslední ryze české mši a současně jen zlomku z více než tisíce jeho skladeb církevních i světských, menuetů, tanců, árií, pastorel, mší a dalších děl - podařilo stát skutečným symbolem českých Vánoc? Možná to bylo kvůli veršům plným prosté a nenucené zbožnosti, radostné a svěží atmosféře, a také díky srozumitelné linii klasické vánoční hry, zasazené do českého prostředí. Když sledujeme pastýře, kteří se chystají do Betléma oslavit Ježíškovo narození, před očima máme plastický obraz krajiny, kterou důvěrně známe.
Jednou z nejkrásnějších vánočních písní planety je ukolébavka pro novorozeného Ježíška Stille Nacht, heilige Nacht / Tichá noc, svatá noc. Poprvé zazněla o půlnoci na Štědrý den roku 1816 v kostelíku sv. Mikuláše v rakouském Oberndorfu u Salzburku. Vznik skladby, kterou zná skutečně celý svět, provází příběh o myších, které v kostele prokousaly varhanní měchy. Mladý kaplan Joseph Franz Mohr spolu s místním učitelem a varhaníkem Franzem Xaverem Gruberem proto napsali melodii pro dva hlasy a kytaru, protože jiný nástroj k dispozici zkrátka neměli. Píseň se líbila každému, kdo ji zaslechl, zakrátko zlidověla a rozletěla se do světa. Byla přeložena do 300 jazyků, právě ona na Vánoce 1914 za první světové války zazněla nad flanderskými zákopy a v roce 2011 se dokonce dočkala zápisu na seznam UNESCO.

Malebný Oberndorf sice je oblíbeným turistickým cílem, ale kostelík sv. Mikuláše se nedochoval. Až někdy pojedete přes Rožmitál, zastavte se u kostela Povýšení sv. Kříže a zajděte se podívat k hrobu skladatele, který dal tón českým vánočním svátkům: stačí vejít na blízký hřbitov a odbočit podél zdi doprava. V Čechách a na Moravě se Tichá noc objevila někdy v druhé polovině 19. století, ale podle průzkumů prý o Vánocích dáváme přednost prastarým českým koledám. Ty nejstarší vznikly už v předhusitské době, například Narodil se Kristus Pán. Z období baroka pochází koleda Půjdem spolu do Betléma, Já bych rád k Betlému anebo Pásli ovce valaši. V 17. století obohatil české Vánoce Adam Václav Michna z Otradovic písní Chtíc aby spal, která podobně jako později Tichá noc rychle zlidověla.
Naopak k nejmladším patří koleda Nesem vám noviny, často mylně považovaná za lidovou. V polovině 19. století se zrodil další z vánočních hitů: Jingle Bells / Rolničky, Rolničky: písnička, kterou prý „jen tak“ složil americký učitel James Lord Pierpont z Medfordu pro bostonskou nedělní školu pro Díkuvzdání. Vazbu na české země má anglická koleda Good King Wenceslas / Dobrý král Václav; vychází z jarní koledy Tempus adest floridum ze 13. století a autorem textu je John Mason Neale, který přeložil báseň Václava Aloise Svobody. K nejstarším mezinárodně známým vánočním koledám patří Adeste Fideles; autora neznáme a musíme se spokojit s informací, že vznikla někdy v 17.-18. století. V Česku ji proslavila pohádka Anděl Páně a určitě si na ni vzpomenete: Ó, vzhlížejme vzhůru k andělskému kůru, / co troubí co zpívá své Gloria. / Pán kázal jíti za hvězdou, co svítí.
Bylo by nefér zapomenout na další oblíbené vánoční hity. Z těch domácích je zejména mezi děti a kočkomily (…nereptáme, aspoň máme něco pro kočku…) oblíbená píseň Vánoce, Vánoce přicházejí (Jaromír Vomáčka & Zdeněk Borovec) nebo Už se zase těšíme na Ježíška (Lubomír Lipský & Jiří Malát). Ze zahraničních děl se na předních příčkách v hlasování o nejoblíbenější vánoční písně objevuje britský popový hit Last Christmas od Wham, Happy Xmas od Johna Lennona a White Christmas natočená Bingem Crosbym.
J. J. Kde vznikly melodie, které se staly symbolem Vánoc? Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby a kostel Povýšení sv. Poprvé zazněla v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu. Hrob Jakuba Jana Ryby se nachází na hřbitově blízko kostela Povýšení sv. Kříže. Jihozápadně od Rožmitálu v lese nad obcí Voltuš se nachází Voltušská vyhlídka. Otevírá se z ní krásný pohled na Rožmitálské údolí. Vidět je odsud kopec Hradec u vesnice Pňovice. Podbrdské muzeum s Památníkem Jakuba Jana Ryby a České mše vánoční, galerií a expozicí historických automobilů v Rožmitálu pod Třemšínem. Díky evropským fondům vznikl v Rožmitále rozsáhlý muzejní komplex, který najdete pod náměstím v areálu bývalého Agrostroje. Kostel Povýšení sv. Nejstarší památkou města Rožmitál pod Třemšínem a dominantou Starého Rožmitála je kostel Povýšení sv. Kříže. Spolu s bránou, farou a kaplankou je kostel také chráněnou kulturní památkou. V Rožmitálu uvidíte model chrámu sv. V Rožmitále pod Třemšínem je stále co vidět. Můžete navštívit Starý Rožmitál s farním kostelem, pamětní deskou a hrobem tvůrce České mše vánoční, skladatele Jakuba Jana Ryby.

All concertsR&BAdventní Gospely - Adventní koncerty a jejich význam pro české koledy. Adventní gospely mají v České republice více než patnáctiletou tradici a každoročně přinášejí jedinečnou atmosféru adventního období prostřednictvím autentické gospelové hudby. Koncerty se pravidelně konají v Praze v Pražské křižovatce, v Petrof Gallery v Hradci Králové a v brněnském Sono Centru. Letošní ročník přinese mimořádnou novinku. Poprvé v historii Adventních gospelů vystoupí americká gospelová a jazzová zpěvačka Carole Alston z Washingtonu, D.C., která se představí společně s živou kapelou a vokálním gospelovým sborem. Publikum tak vůbec poprvé zažije koncert v plnohodnotném hudebním obsazení s kapelou přímo na pódiu. Carole Alston absolvovala Howard University College of Fine Arts ve Washingtonu, D.C., a během své kariéry vystupovala na řadě prestižních evropských scén. Ztvárnila hlavní role v muzikálech jako Kiss Me, Kate, Jesus Christ Superstar, Muž z La Manchy či West Side Story.
- Historie české mše vánoční Jakuba Jana Ryby a její první provedení v Rožmitálu pod Třemšínem.
- Staročeské koledy a jejich původ z předhusitské doby i baroka.
- Mezinárodní kontext vánočních písní a jejich šíření, včetně Stille Nacht a další.
- Poznámky o rožmitálském muzeálním komplexu a hřbitově Jakuba J. Ryby.
| Koleda | Časový původ | Poznámka |
|---|---|---|
| Půjdem spolu do Betléma | baroko | |
| Chtíc aby spal | baroko | Michna z Otradovic |
| Nasem vám noviny | 19. století | |
| Jingle Bells | 19. století | anglická koleda |
Rožmitál pod Třemšínem a kostel Povýšení sv. Kříže jsou spojeny s významnou historií české mše vánoční a s hrobem skladatele Jakuba Jana Ryby, který stál u zrodu tradičních českých Vánoc. V regionu lze navštívit také hřbitov a vyhlídku Voltušská vyhlídka, odkud je vidět Rožmitálské údolí a blízké kopce.