Románská rotunda svatého Petra a Pavla je součástí hradiště na Budči u obce Zákolany (a její části Kováry) v okrese Kladno. Jedná se o národní kulturní památku a má velký význam pro poznání nejstarší české sakrální architektury, protože její kruhová loď je nejstarší dochovanou stavbou tohoto typu na českém území a tvoří tak cenný doklad české státnosti. Během archeologického výzkumu prováděného Milošem Šollem (1990) a revidovaného Andreou Bartoškovou (2003) bylo zjištěno, že se zřejmě jedná o nejstarší stále stojící křesťanskou stavbu na území České republiky.
Výzkumy, spolu se stavebně-historickým průzkumem, prokázaly, že od základů až po klenbu je loď kostela původní stavbou rotundy sv. Petra. Její založení je podle písemných pramenů 10. století přisuzováno knížeti Spytihněvovi I. Ve druhé polovině 11. století byla na severní straně připojena druhá apsida, která však ustoupila stavbě románské věže ve druhé polovině 12. století. Z doby připojení věže pravděpodobně pochází i rozšíření svatopetrského zasvěcení kostela o sv. Rotunda původně měla na východní straně podkovovitou apsidu, ta však byla v období baroka nahrazena pravoúhlým presbytářem.
Loď kostela se tyčí na kruhovém půdorysu o průměru 9 metrů, má přibližně metr silné stěny z dobového lomového zdiva a směrem ke hřbitovu do jejího interiéru vnáší světlo dvě okna tvaru lomeného oblouku se zkoseným ostěním. Na severozápadě na kruhovou loď navazuje hranolovitá románská věž z kvádříkového zdiva s jehlanovitou střechou. Na severovýchodě je umístěn obloukový vstupní portál do věže, ke kterému vede kamenná cestička od branky. Na stejné fasádě je ve spodní polovině umístěno malé obdélníkové okénko, v horní polovině pak dvě malá oblouková okna a nad nimi jedno sdružené okno s oblouky oddělenými sloupkem. Fasáda lodi a věže je horizontálně členěna společným pásem.
Fasáda lodi je členěna na dvě části, u věže je opatřena ještě jedním vlastním pásem a věž je tak rozčleněna do tří částí. Při severovýchodní části lodi je pravoúhlý barokní presbytář, který má čtvercové okno na severovýchodě a je náhradou za původní podkovovitou apsidu. Jednotlivé části prostoru jsou kopulovitě zaklenuty a provázány vítězným obloukem lomeného tvaru. Vrchol klenby lodi se nachází ve výšce 13 metrů. Stěny v interiéru kostela jsou omítnuty vápennou omítkou, v menší míře se prosazuje kamenné zdivo. Objekt je vybaven kamennou renesanční kazatelnou, kamennou mensou a velkým dřevěným krucifixem.
Zajímavostí je, že podle svatováclavských legend na Budči pobýval svatý Václav. Na rotundu je vázán hřbitov s 56 nalezenými hroby. Radiální rozmístění hrobů kolem rotundy svědčí o pohřbívání nedlouho po postavení kostela. Ve zvonovém patře věže jsou zavěšeny dva zvony. Menší z nich byl odlit v roce 1754 neznámým zvonařem, hlavním tónem je cis’’, průměr věnce činí 69 cm a hmotnost zvonu je odhadována na 200 kg. Další zajímavostí je archeologicky zjištěný příkop kolem rotundy.
Rotunda buduje významný pohled na ranou českou církevní architekturu a její středověká konstrukce odráží stavby, které formovaly raně středověké sakrální prostředí.
- Nástin historie a stavebních etap rotundy
- Popis architektury kruhové lodi a přístavby apsid
- Podrobnosti o věži, portálech a fasádách
- Interiérové prvky a výzdoba
- Historické období a archeologické nálezy kolem rotundy
© Budeč jako významné mocenské centrum prvních Přemyslovců a související historické prameny potvrzují důležitost lokality pro poznání české státnosti a raně křesťanské sakrální architektury.
