Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) H. J., bytem XY, zastoupené J. J., bytem XY, b) J. J., bytem XY, proti žalované KOPPA, v. o. s., se sídlem v Liberci, Mozartova 679/21, identifikační číslo 25428578, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nc 602/2022, o námitce podjatosti.
Žalobci vznesli námitku podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Praze Mgr. Věry Modlitbové s tím, že je vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci, jelikož se podílela jako členka senátu na rozhodování věci týchž žalobců vedené u Vrchního soudu v Praze sp. zn. Podle § 15a odst. 1 věty první, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. Nejvyšší soud jako nadřízený soud (§ 16 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že námitka podjatosti směřující k tomu, aby soudkyně Vrchního soudu v Praze byla z projednání věci vyloučena, není důvodná, nejsou-li žalobci tvrzeny zákonné důvody, pro něž by měla být vyloučena z projednávání a rozhodování ve věci, přičemž ani z vyjádření dotčené soudkyně se nepodávají skutečnosti, které by byly důvodem k jejímu vyloučení.
Nejvyšší soud proto rozhodl tak, že Mgr. Věra Modlitbová není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nc 602/2022.
Profesní pozadí Mgr. Věry Modlitbové
Absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Po ukončení magisterského studia v roce 1992 nastoupila jako justiční čekatelka Krajského obchodního soudu v Praze, jehož soudkyní se stala v roce 1995 po složení odborné justiční zkoušky. Od počátku se specializovala na agendu konkursu a vyrovnání, později v oboru insolvenčního práva. Po zrušení obchodních soudů pokračovala ve funkci soudkyně Městského soudu v Praze v agendě obchodního a insolvenčního práva. Po roční stáži (2016-2017) u Vrchního soudu v Praze se stala soudkyní tohoto soudu na insolvenčním úseku, od srpna 2019 ve funkci předsedkyně senátu.
Její kariéra tedy spočívá hlavně v oblasti insolvenčního a obchodního práva, s postupnou zkušeností v nejvyšších patrech soudní soustavy. Tato praxe byla důležitá pro posouzení otázky její nepodjatosti v projednávání věci u Vrchního soudu v Praze.
Průběh řízení a klíčové momenty
Věc vedená u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nc 602/2022 byla předložena Nejvyššímu soudu k posouzení námitky podjatosti soudkyně. Žalobci argumentovali svou námitkou s odvoláním na skutečnost, že soudkyně byla členkou senátu, jenž rozhodoval ve stejné věci týchž žalobců na jiném spdv. Nejvyšší soud však zdůraznil, že samotná skutečnost účasti soudkyně na rozhodování v jiné věci není sama o sobě důvodem k její podjatosti, pokud neexistují další zákonné důvody a důkazy o nepodjatosti. Na základě těchto zjištění Nejvyšší soud rozhodl, že Mgr. Věra Modlitbová není vyloučena z projednání a rozhodnutí.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu je významné pro stabilitu soudní nezávislosti a precedent v podobných námitkách podjatosti, které se mohou objevit v insolvenčních kauzách a dalších věcech vedených u vrchních soudů.
Další informace a podrobný popis profesního vývoje soudkyně doplňují kontext pro případové rozhodnutí a ukazují, jaké kroky vedly k závěru, že není důvod k vyloučení z projednání.
10 nejčastějších námitek u soudu (MUSÍTE VĚDĚT)
Text rozhodnutí uvádí, že Nejvyšší soud postupoval podle platných ustanovení a vyhlásil svůj verdikt na základě důkazů a vyjádření dotčené soudkyně, bez zjištění skutečností, které by ospravedlňovaly její vyloučení. Po zrušení obchodních soudů pokračovala ve funkci soudkyně Městského soudu v Praze a později přešla na Vrchní soud v Praze, kde působí na insolvenčním úseku a od srpna 2019 ve funkci předsedkyně senátu.
Struktura a význam rozhodnutí
Rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrzuje, že námitky podjatosti je možné zvažovat na základě jednotlivých okolností a vztahů mezi soudcem a věcí, ale i tak musí být doloženy zákonné důvody. Uvedené stanovisko posiluje důvěru veřejnosti v nezávislost soudů a jasně vymezuje limity pro útvary soudní moci, které řeší námitky podjatosti.
V praxi to znamená, že při podání námitky podjatosti se bude posuzovat mj. vztah soudce k věci a stranám, stejně jako konkrétní souvislosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o nepodjatosti. Verdikt Nejvyššího soudu v této věci poskytuje vzor pro podobné situace v judikatuře insolvenčního práva.
tags: #mgr #vera #modlitbova #soudkyne #prezident