Bible sice neříká o tvaru Země nic, přesto lze ale snadno odvodit, jakou představu o tvaru Země Bibličtí autoři asi měli. Pravdu mají ateisté. Pravdu mají věřící. Bible je buď autentické Boží slovo, nebo je alespoň Bohem inspirovaná - rozhodně ale myšlenky v ní pocházejí od Boha. Nyní se pojďme podívat na konkrétní verše. Z těchto veršů je zřejmá představa jejich autora o světě: kruhová placatá Země, nad níž je nebeská klenba, a někde tam vysoko nahoře sedí Bůh (vysoko proto, že jsou pro něj obyvatelé Země malí jak kobylky). Jsou tyto verše slučitelné s kulatou Zemí?
Za prvé, kruh není koule. I staří Hebrejci měli pro kouli jiné slovo, než pro kruh, rozlišovali prostorové a rovinné objekty. Kromě toho, i pokud by náhodou slovo kruh znamenalo v tomto případě dosti nepochopitelně kouli, jaký význam by pak mělo slůvko nad? Kde je nad Zemí ve tvaru koule? Je to zjevně všemi směry od jejího středu, což jako určení místa nedává smysl… i kdyby snad Biblický autor měl na mysli něco ve smyslu že Bůh je všude, pak by to nepochybně vyjádřil jinak, než že Bůh sedí na trůnu nad kruhovou Zemí.
Všechna království světa byla vidět z velmi vysoké hory? Copak to znamená pro tvar Země? Může být na kulaté Zemi vidět celý její povrch z jakkoliv vysoké hory? Jistě že ne, autor těchto veršů opět zjevně považuje za zřejmé, že z dostatečně vysoké hory by celý povrch Země mohl být vidět! Na možnou námitku, že ta všechny království světa ukázal ďábel Ježíšovi ve vidění, se nabízí odpověď, že pak ho ale nemusel brát na horu.
Tyto verše nám nabízejí hned několik vodítek: Za prvé, strom stál uprostřed Země. To na kulaté Zemi není možné (kdepak je střed povrchu koule?), naopak na kruhové ploché Zemi to možné je. Za druhé, ten strom byl obrovský, jeho vrchol sahal až k nebi, a proto byl ten strom vidět ze všech konců světa. Na Zemi ve tvaru koule by strom nikdy nemohl být vidět ze všech míst na té kouli. Naopak, je-li Země plochá, tak by to možné býti mohlo. A za třetí, v těch verších se píše “proto byl ten strom vidět ze všech konců světa”. Kulatý svět jistě nemá žádné “konce”, naopak kruhový plochý svět konec má - je jím jeho okraj.
Další důkazy a jejich význam pro interpretaci
Bibličtí autoři měli o Zemi mimochodem ještě zábavnější představy. Např. Ta samá představa: dostatečně mocná bytost může uchopit Zemi za okraje a vyhnat z ní ničemy ven. Kulatá Země samozřejmě nemá okraje, a vyhnat z ní kohokoliv není z pochopitelných důvodů možné. Bible tedy nabízí zcela konzistentní názor na tvar Země, na mnoha místech, napříč všemi Biblickými knihami. Tento názor je, že Země je plochá, (snad) kruhového tvaru. Verše, ze kterých by se dalo vyvodit že Země je kulatá v Bibli naproti tomu nejsou. Na závěr ještě připomeňme, že Zemi měly za placatou i okolní národy, zejména Sumerové, Babyloňané a Egypťané, což celý kruh důkazů završuje.
Výše uvedené texty bývají často zkoumány v kontextech debat o argumentační kruhu (circulus in probando) a o tom, jaké rozpory se mohou objevovat při rekonstruování argumentů. Například ukázky, jak někdo tvrdí že Bible je Boží Slovo a že Bůh je nutnou premisou pro vše ostatní, ukazují, že samotná existence Boha může být vnímána jako axiom, který se nevyvrací tradičními argumenty. V diskuzích se objevují i termíny jako enthymemes, fallacy fallacy, strawman, ignoratio elenchi a kluzký svah (slippery slope), které ilustrují, jak složité může být správně identifikovat a rekonstruovat přesný logický postup v textu a v jeho interpretaci.
Enthymemes je častý faul, který spočívá v tom, že protagonista neuvede část argumentu. Typickými důvody, proč tak učiní, je snaha o úsporu času nebo předpoklad, že antagonista obsah nevyjádřené - implicitní - části považuje za neproblematický. Často k faulu dochází tak, že protagonista neodhadne, co vše je třeba sdělit. Bez implicitní části (premisy, ale třeba i závěru) je totiž argument nekompletní a závěr nevyplývá z premis.
Další typy faulů zahrnují fallacy of affirming the consequent, red herring, slippery slope a strawman. Všechny tyto příklady ukazují, jak důležité je přistupovat k rekonstrukci argumentu s pečlivostí a s respektem k originálnímu významu prohlášení. Základní radou je být pečlivý a vstřícný. Klíčem k odstranění chyby při rekonstrukci je pochopit způsob, jakým argument porušuje kritéria kritické diskuze. Pokud ho známe, budeme i vědět, jak ho lze napravit.
Praktické dopady na interpretaci biblických textů
Jestliže se rekonstrukce argumentu do určité formy faulu podaří, je nutné zkontrolovat, zda existují alternativní rekonstrukce, které by vedly k platné formě úsudku. Místo karikatury oponentova stanoviska lze hledat konkrétnější tvrzení, která bývají skryta v textu a která lépe odpovídají původnímu záměru autora. Enthymemes a další nedostatky mohou být identifikovány a opravovány consciouzní analýzou textu. Klíčem je dohledání chybějících částí a ověření jejich vztahů k premisám a závěru.
V kontextu teologických debat může být kruh interpretován dvěma způsoby: buď jako logický faul, který vyžaduje doplnění důkazů, nebo jako uznání základní premisy Boží existence, která není nutné dále dokazovat. Znamená to, že pro křesťanskou argumentaci kruhem je možné poznamenat, že Bůh je nutným předpokladem pro existenci všeho, co následně analyzujeme. Ateistický pohled na svět vyžaduje jinou sadu premis a logických kroků, které často vedou ke kruhu, ale v rámci jiných axiomatických výchozích bodů.
V závěru lze říci, že interpretace biblických textů a jejich vztah k tvrzeným geometickým a kosmologickým představám vyžaduje pečlivou práci s argumentační strukturou. Abychom pochopili skutečný význam veršů, musíme rozlišovat mezi slovy samotnými a jejich kontextem, a mezi logickými konstrukcemi a jejich rekonstrukcí. Správně identifikované a přesně uvedené premisy pomáhají odhalit, zda jde o validní argument, či zda se jedná o formální či neformální faul.
V případě potřeby lze do textu doplnit tabulku s klíčovými pojmy a jejich vztahy k argumentačním faulům, aby čtenář získal přehled o tom, jak jednotlivé typy chyb fungují na praktických příkladech z biblického a filosofického diskurzu.
- Enthymemes - neuvedení části argumentu, doplnit lze chybějící premisy či závěr.
- Fallacy fallacy - předpoklad, že pokud argument neuspěl, celý závěr je chybný.
- Red herring - odvedení od jádra problému na jinou půdu.
- Strawman - zjednodušení nebo karikatura stanoviska oponenta.
- Slippery slope - argumentace, že přijetí určitého kroku nutně vede k extrémnímu důsledku.
- Non sequitur - závěr nevyplývá z premis.
Všechny tyto formální a neformální chyby mohou mít vliv na způsob, jakým čtenář vnímá biblické téma tvaru Země a dalších kosmologických představ. Důkladná analýza a poznání těchto konstrukcí umožňuje lépe porozumět nejen textu samotnému, ale i tomu, jak se k němu staví různá společenská a filozofická prostředí.