Text Lukášova evangelia, kapitoly 7, nabízí ucelený obraz Ježíšova učitelského a zázračného působení, které vyvolává údiv, víru a reflexi o Bohu a spravedlnosti. První část vypráví o uzdravení setníkova služebníka, další o vzkrieseném mládenci z Naima a následném rozšíření zvěsti o Ježíšově působení po celém Judsku; uprostřed stojí slova o Janovi Křtiteli a jeho vztahu k Ježíši. Poté následuje známý příběh o hříšnici, která svými činy ukazuje hlubokou víru a pokání, které Ježíš oceňuje.
Uzdravení setníkova služebníka: víra na základě dávky pokory
Když Ježíš dokončil své kázání, odešel do Kafarnaum. Tam měl jeden setník služebníka, na němž mu velmi záleželo, který byl na pokraji smrti. Když setník uslyšel o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší a žádal ho, aby přišel a zachránil život jeho otroka. Ti přišli k Ježíšovi a snažně ho prosili: „Je hoden, abys mu to udělal;“ neboť „miluje náš národ, i synagógu nám vystavěl.“ Ježíš šel s nimi. A když už byl nedaleko jeho domu, poslal k němu setník své přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se; vždyť nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu.“
„Proto jsem se ani neodvážil k tobě přijít. Ale dej rozkaz, a můj sluha bude zdráv.“ Důstojník dále vyznal svou autoritu: „Vždyť i já musím splnit rozkaz svých nadřízených a moji podřízení se musí zase podrobit mým povelům. Řeknu-li vojákovi: ‚Jdi!‘, tak jde; a řeknu-li druhému: ‚Přijď!‘, tak přijde. Poručím-li svému otrokovi: ‚Udělej toto!‘, tedy to udělá.“
Toto vyznání setníka Ježíše dojalo; „s takovou vírou jsem totiž u žádného Žida nenašel.“ Když poslové navrátili do setníkova domu, nalezli toho otroka zdravého. A právě tato událost ukazuje, že víra a pokora mohou být mostem mezi lidmi a Bohem, překonávat napětí mezi různými národy a kultury.
Vzkříšení syna Naima: soucit a oslavení Boha
Krátce po tom Ježíš odešel do města Naím. S ním šli jeho učedníci a veliký zástup lidí. Když se blížil k městské bráně, potkali mrtvého - jediného syna vdovy, a ta byla sama vdova; zástup města šel s ní. Když Pán viděl vdovu, byl nad ní milosrdný a řekl jí: „Neplač.“
Pak přistoupil, dotkl se már a ti, kdo je nesli, zastavili se. „Chlapče, pravím ti, vstaň.“ Mrtvý se posadil a začal mluvit; Ježíš jej vrátil jeho matce. Tato událost vyvolala bázeň a lidé oslavovali Boha: „Veliký prorok povstal mezi námi“ a „Bůh navštívil svůj lid.“ Zpráva o této události se rozšířila po celém Judsku a okolí.
Jan Křtitel a to, co Ježíš potvrzuje o jeho poslání
O všech těchto věcech se dověděli učedníci Jana Křtitele a poslal je k Janovi dva z nich s otázkou: „Jsi ten, který má přijít, anebo máme čekat ještě někoho jiného?“ Když přišli k Ježíšovi, on je uzdravoval a Pán odpověděl: „Jděte zpět k Janovi a řekněte mu, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. Blaze tomu, kdo se nade mnou neobraňuje.“
Janovi poslové odešli; Ježíš pak mluvil k zástupům o Janu: „Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, který kývá vítr? Nebo co jste vyšli zhlédnout? Člověka oblečeného do drahých šatů? Ty, kdo mají skvělý šat, jsou v královských palácích. Co jste vyšli vidět? Proroka? Ano, a ještě více než proroka.“
„To je ten, o němž je psáno: ‚Hle, já posílám posla před tváří tvou, aby ti připravil cestu.‘ Mezi těmi, kdo se narodili z ženy, není nikdo větší než Jan; avšak i ten nejmenší v království Božím je větší nežli on.“ Všechen lid, který ho slyšel, i celníci přijali Janův křest; farizeové a zákoníci však Janův křest odmítli. Ježíš pak pokračoval: „Komu se tedy přirovným lidi pokolení tohoto? Jsou jako děti na tržišti, které si navzájem vyčítají. Jan přišel nejedl chléb a nepil víno - a říkáte: ‚Je posedlý.‘ Přišel Syn člověka, jí a pije - a říkáte: ‚Hle, milovník hodů a pitek!‘ Ale kdo přijme Boží moudrost, ten jí rozumí.“
Hříšná žena v domě farizea
Jeden farizeus pozval Ježíše na oběd. Do domu přišla žena, která měla špatnou pověst, a s alabastrovou nádobkou drahocenného vonného oleje. Přistoupila zezadu k Ježíšovým nohám, plačícími slzami je smáčela a usebila mu je, cop ji vlasy otíraly a mazala nohy olejem. Farizeusovo srdce si pomyslelo: „Kdyby byl prorok, poznal by, kdo a jaká je ta žena, protože je hříšnice.“
Ježíš mu na to: „Šimone, mám ti něco povědět.“ - „Pověz, Mistře!“ Jedna věřitel měl dva dlužníky: jeden dlužen pět set denárů, druhý padesát. Když neměli čím splatit dluh, odpustil oběma. Který z nich ho bude mít více milovat?“ Šimon odpověděl: „Mám za to, že ten, kterému odpustil víc.“ - „Správně jsi usoudil!“
Pak Ježíš ukázal, že žena projevila velkou lásku: „Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, vody na nohy mně jsi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy. Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy. Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy.“
„Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje.“ Řekl jí: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“ Ti, kteří u stolu byli, řekli: „Kdo to jen je, že i hříchy odpouští?“ A ženě Ježíš pravil: „Tvá víra tě zachránila; jdi v pokoji.“
Vzkazy o víře a odpuštění: shrnutí hlavních motivů
- Věřivá prosba setníka ukazuje, že víra v Ježíše přináší uzdravení i bez dosahu fyzické blízkosti - „stačí, když řekneš slovo.“
- Vzývání Neplač - Ježíšův soucit s vdovou z Naima ukazuje boží milost, která zasahuje v nejbolestnějších okamžicích života.
- Jan Křtitel jako prosgáněný posel a jeho očekávání Mesiáše potvrzují, že Ježíš naplňuje proroctví a překonává očekávání v lidu.
- Setkání s hříšnicí a Ježíšovo odpuštění ukazují, že víra a pokání jsou klíčovými aspekty božího království, a že Boží milost překračuje společenské rámce a očekávání.
tags: #bible #evangelium #lukas #7 #15