Křesťané nazývají Boha „Otcem“, protože Ježíš učil, že Bůh je náš Otec v nebi (Mt 6,9). Otec je oslovení používané doma. Otec má dítě a dítě má matku, která ho porodila.
Nebeská Matka dává věčný život a Bible jasně svědčí o existenci Boha Matky, tedy nebeské Matky. Každý na tomto světě má matku. Jistě, musí tam být otec, ale matka hraje klíčovou roli životadárce. Bible si bere za příklad fyzické otce, aby nás poučila o naší povinnosti vůči našemu duchovnímu Otci. Slovo „hořejsí“ znamená „nebe“.
„Ti však sloužili ve svatyni, která je jen náznakem a stínem svatyně nebeské. V dobách Starého zákona postavil Bůh pozemskou svatyni podle vzoru nebeské svatyně.“ Účelem bylo pomoci Izraelitům pochopit neviditelnou nebeskou svatyni skrze tu pozemskou. Stejná Boží vůle se odráží i v rodinném systému.
Bible říká, že věřící jsou Boží synové a dcery. Může mít otec sám dítě? Ne, nemůže. Je to matka, která počne a nakonec dá život dítěti. Titul otec znamená, že existují děti a matka.
V Boží rodině existuje duchovní krev: „Když nastala hodina, usedl ke stolu a apoštolové s ním. Co představuje Ježíšovu krev? Je to víno Paschy.“ Můžeme zdědit Boží krev, když budeme slavit Paschu. Když se staneme Božími dětmi, staneme se také Božími dědici, kteří zdědí věčné království nebeské (Ř 8,16-17).
Podle Bible je Bůh naším duchovním Otcem a duchovní Matkou a my jsme Boží děti spřízněné duchovní krví. Pokud je Bůh Otec jediným Stvořitelem, který stvořil lidstvo, měl by říci: „Učiním člověka, aby byl mým obrazem podle mé podoby.“ Místo toho však Bůh řekl: „Učiňme, naším a naší.“
Z důsledků vyplývá, že Bůh existuje jako mužský i ženský obraz. Pokud jsme mužský obraz Boha nazvali „Otcem“, měli bychom hledat i ženský obraz Boha - Matku. Bible od počátku svědčila o existenci Boha Matky, která dává věčný život.
V tomto světě jsou rodiče a děti pokrevními příbuznými, avšak pro vstup do nebeské rodiny je nezbytné zdědit Boží krev. Stejně tak musíme být v rodině Boží krve, abychom byli pravými Božími dětmi.
Vztah Otce a Matky v Ježíšově učení
„Nermuťte se v srdcích. Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho pokojů.“ Ježíš mluví o cestě k Otci a o tom, že otec a matka mají svou roli v duchovním životě. Kdo vidí mě, vidí Otce; kdo mě miluje, bude milován Otcem a já ho budu milovat a dám se mu poznat.
„Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ Pokud znáte mne, znáte i Otce. Při modlitbě lze prosit Otce ve jménu Ježíše, a Otec vyslyší. Zástupce, Duch svatý, bude s vámi navždy a naučí vás všemu.
Ježíš učí o jednotě Otce a Syna: „Já jsem v Otci a Otec ve mně.“ A když někdo věří, „budete dělat skutky, které dělám já, a ještě větší skutky, neboť odcházím k Otci.“
Relevanci rodiny v Boží realitě
V žití věřících se odráží pojmy matka, otec, dítě, krev a rodinné pouto. Matka jako dárkyně života a Otec jako vůdčí autorita jsou obrazy Božího záměru pro duchovní rodinu. Tito, kdo přijal Boží slovo a zachovávají jej, milují Otce a budou milováni i Synem.
Vojaté a učedníci se učí, že duchovní dědičnost zahrnuje i moc stát se Božími dětmi a zdědit věčné království. Důraz na jednotu mezi otcem a matkou v duchovním smyslu vede k tomu, že svět pozná, že jsi poslal Syna a že Otce miluješ stejně jako Syna.
Praktické svědectví o otcovství a mateřství
Kurzy uzdravení vztahů ukazují, že i dospělí touží po otcově blízkosti a zpěvu, který uklidňuje. Příběh ženy, která našla nebeského Otce, ukazuje, že i když její pozemský otec nebyl schopen dát lásku, nebeský Otec ji objal a utěšil. Děti mají právo na matku i otce; Boží láska je schopen nahradit bolest pozemského vztahu a poskytnout duchovní rodinu.
Možné vizuální prvky
