od autorů pocházejících z Náboženské Společnosti Svědkové Jehovovi (zkráceně NSSJ nebo SJ).
Ve své ucelenosti byl poprvé vydán v češtině v roce 1987 (a v jednom svazku 1991), revize překladu vyšla v roce 1999.
Článek na Wikipedii, která i když bude "česky" útržkovitá, snad vystihne některé věci aspoň pro české čtenáře.
V Překladu Nového Světa od Josefa Bartoně (v knize: J. Bartoň: Pět českých novozákonních překladů - Nové Zákony od ČEP do roku 1989 ... Překlad Nového Světa (PNS) vznikal nejprve v angličtině v letech 1950-1960, v češtině vznikala verze překladu v 70. a 80. letech 20. století.
Česká alternativa anglického překladu NWT (New World Translation), s přihlédnutím k originálním textům tak, aby překlad korespondoval s věroučnými poznámkami anglického překladu.
Z důvodu většího důrazu na čtení a interpretaci Bible.
Český překlad "řekl" či "a řekl" je naprosto dostatečný, ale PNS pravděpodobně kopíruje anglickou předlohu.
"Se prokázala být" v češtině tolik nevyzní -- je to opět pokus vyjádřit perfektem "byla" nějak dokonavě.
"Boží vítr" (ČJB) či "Boží dech" -- Svědkové Jehovovi totiž interpretují Ducha Svatého jako činnou sílu, nikoli jako osobu.
by uvedla "se vznášela".
"Objevoval jsem se" místo obvyklého "ukázal jsem se" (např. ČEP).
místo tradičního (o několik století, možná i tisíc let déle než existuje společnost Svědkové Jehovovi) "Hospodin" s tím, že se jedná o vlastní jméno, jehož zachování je důležité.
Dobře, překládejme Jehova nebo Jahve (nikdo neví přesnou výslovnost), ale že bych kvůli tomu zakládal novou církev?
(v Novém zákoně či Starém zákoně se jedná o téhož Boha ... jiné pády slova "Bůh" nebyly tak libozvučné jako jiné pády slova "Hospodin" (zejména přívlastek "Boží" se mi zdá vhodnější na několika místech nahradit přívlastkem "Hospodinův").
o jakou osobu se jedná, jsou stejně dobré.
přeloženo :ehjeh :(a)šer :ehjeh v PNS u verše Ex 3,14.
Mohli bychom v tomto smyslu říci, že překlad "Hospodin" je výstižnější než překlad "Jehova", protože "Jehova" nepřekládá význam jména, ktežto "Hospodin" ano.
tedy jediný správný překlad je "Jehovaha" nebo "Jehovah", druhý pád "Jehovahy", třetí pád "Jehovahovi", apod.
se dostaneme Bohu blíž nebo mu uděláme větší radost.
Mám být nerozumý a měnit dávné řády, mám jiný návrh překladu -- respektive ne já, ale přišel s ním Bruce Waltke ve svém komentáři k biblické knize Micheáš.
Waltke: Micah. JÁ JSEM (kapitálkové písmo bez uvozovek, nesklonné), nejen v textu Bible, ale i když o Bohu mluví.
Tímto překladem si mne naprosto získal, protože i když jsou s ním jisté potíže kvůli jeho nesklonnosti (a to v češtině větší potíže než v angličtině -- jak například překládat přídavné jméno "Hospodinův"?
přesně předává to jméno, které by měl čtenář pochopit a mít neustále před očima.
Když překládat, tak pořádně -- posuďte sami, jak zní např. Jan 3,16-18: Bůh totiž tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.
Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil svět, ale aby byl svět skrze něho zachráněn.
Kdo v něj projevuje víru, nemá být souzen.
Místo mainstreamového "vířit" překlad PNS obsahuje "projevuje víru".
trochu pokulhává za chápáním tohoto slova před dvěma tisíci lety.
"Jeden má víru, druhý zase skutky".
protože Otec Syna zplodil a tedy Syn je podřazený Otci, a i když je Boží Syn, tak není Bůh.
(např. Don Carson: Exegetical Fallacies, str. - nelze překládat "jediný", protože Abraham měl více potomků; vhodnější překlad je "jedinečný").
(podobně jako ČEP či ČJB).
přeloženo příliš volně jako (PNS) "stali jste se blízkými skrze spojení s Kristem".
Svědkové Jehovovi (SJ) vznikli v 19. století (sice tehdy pod jiným názvem - dnešní název pochází ze stol. učení o Trojici, zkázu světa ohněm).
zdá se, že v některých netradičních výkladech nezašli příliš daleko.
A) Je Ježíš Kristus Boží Syn, ale nikoli Bůh?
Učení o Trojici je pod palbou po mnoho staletí, a nejen od Svědků Jehovových.
Křesťanům se formuluje, vysvětluje a brání velmi těžko.
(část 4: Za osobnost aneb první krůčky v učení o Trojici, zejména kapitolka 2).
Spory o Trojici (vřele doporučuji ke stažení a k přečtení).
vstal z mrtvých a odešel do nebe, kde sedí na pravici Boha Otce.
Věří, že je Syn Boží, ale nemyslí si, že je Bůh, tj. roven Bohu (např. proto, že byl zplozen, tj. prohlásil, že některé věci ví jen Otec, nikoli Syn).
Není spor mezi Svojdi Jehovovy a mainstreamovými křesťany v této věci jen formální?
Ježíš Kristus byl zplozen, tj. neexistoval od věčnosti -- toto učení SJ zastávají na základě veršů Jan 3,16 (jednorozený ... Zjevení 3,14 (Ježíš = počátek Božího stvoření), Koloským 1,15-17 (Ježíš = prvorozený všeho stvoření).
Skutečně lze na základě těchto veršů uzavřít, že Ježíš, i když Syn, neexistoval věčně?
A o jakém zplození či zrození to vlastně tyto oddíly mluví?
"ty jsi můj Syn, já jsem se dnes stal tvým otcem" ... jak naznačuje i citace korunovačního královského Žalmu 2,7.
jsou jedinými, o kterých podle mne Bible mluví -- a nic mi nebrání věřit, že Ježíš Kristus ve své božské podobě existoval "od věčnosti", tj. Syn nevěděl o dni a hodině, kdy se vrátí na zem (Matouš 24,36) - znamená to, že není Bůh?
některé své božské vlastnosti a schopnosti, a nechat si jen ty, které (NA ZÁKLADĚ SPOJENÍ S DUCHEM SVATÝM) mohou dosáhnout i další lidé -- aby se stal plně člověkem.
co byl vzkříšen a odešel do nebe, znamenalo by to, že by Syn nebyl Bůh?
podstatu Trojice: Bůh je jen jeden, tj. jen celá Trojice dohromady ví všechno, jen celá Trojice dohromady je vševědoucí).
Jednotlivé osoby Trojice nejsou kopií téhož, ale vztahem mezi třemi osobami.
my lidi poznali Otce lépe či plněji, způsobem, kterému můžeme nejlépe rozumět.
Nebo bychom mohli říci, že Duch svatý je ten největší z Trojice, protože pokud k nám Bůh promluví dnes, pokud vstoupí Bůh do našeho života, tak je to Bůh Duch svatý.
způsobem, který dané oddíly respektuje, ale blíží se spíše mainstreamovému křesťanskému chápání vztahu mezi Otcem, Synem a Duchem.
spočívá výtka SJ vůči křesťanskému mainstreamu, že není správné uctívat Ježíše Krista.
aby nás "uvolnil" (slovy PNS) z hříchu, pokud jeho oběť smíření a vykoupení přijmeme vírou.
ALE - v čem bych mohl uctívat Krista příliš, aby to už bylo nevhodné?
skrze Krista: jak bych mohl Syna neuctívat, že skrze něj mám přístup k Otci?
jak bych mohl Krista neuctívat za to, že ve spojení s ním mám přístup k Otci?
Kdy by měla mít moje úcta vůči Synu nevhodně velká?
mího uvěření vešel do mého srdce, mého života?
Dar Ducha svatého není dar činné síly, ale dar osoby, která mne vede, uvádí do plnosti a kterou mohu zarmoutit svým nezájmem (Efezským 4,30).
Jak bych mohl neuctívat Syna, když on je hlavou církve? (Efezanům 1,22).
neměl zamlžovat překladem Jehova, ale měl by se držet slova "Pán", aby nebránil interpretacím, které mluví o Ježíši Kristu.
Například Efezanům 5,17 -- Pánova vůle -- podle mne mluví o Ježíši Kristu.
Jak bych mohl nechválit toho, jehož vůli mám žít?
zmíněný hned v následujícím verši).
Jak bych mohl neuctívat toho, v jehož bázni mám žít?
Klíčovým dokladem je verš Jan 14,19: "Ještě chvíli a svět mne již nespatří, ale vy mne spatříte, protože já žiji a vy budete žít."
Co tím Ježíš měl na mysli?
Asi ne, to by bylo v rozporu s Zjevení 1,7 (uvidí ho každé oko ... fyzicky).
Ale jednoduše lze vyložit Jan 14,19 (např. že Ježíš mluví o svém vzkříšení, a to nikoli absolutně, ale lokálně (tj. se ukáže jen svým učedníkům -- všem lidem se ukáže až mnohem později, při svém druhém veřejném příchodu na svět ... tj. "za chvíli mne svět už nespatří, ale vy ano").
duchovně (= svým Duchem), a to ne od roku 1914, ale v průběhu všech století už od seslání Ducha svatého v 1. století našeho letopočtu, jak se o něm píše v biblické knize Skutky.
které počalo Ježíšovým odchodem do nebe a stále ještě neskončilo.
(nikoli že by se museli nějak pracně domýšlet, že by Ježíš Kristus se duchovně vrátil během první světové války, apod.).
V Exodu 3,14 se ptá Mojžíš, jakým jménem má Boha představit.
Bůh říká (PNS) PROKÁŽI SE BÝT, ČÍM SE PROKÁŽI BÝT (překlad ČEP: JÁ JSEM).
Pak v Novém zákoně Jan 8,58 se Ježíše ptají, zda existoval dříve než Abraham, a on odpovídá: Dříve, než Abraham začal existovat, byl jsem já.
Dříve, než se Abraham narodil, JÁ JSEM.
Tato narážka, kdy Ježíš se prohlašuje za Boha, je v PNS zastřena.
Ve SZ je Jehova překladem hebrejského JHVH, Bůh překladem "eloah" či "elohím", Pán překladem "adón" či "adónáj".
slovo nahradit i slovem Jehova=Hospodin.
Avšak když je v NZ řečeno Pán (kyrios), v 99 procentech případů to znamená Pán Ježíš Kristus.
překladatelské etice.
Například v listu Efezanům: V první kapitole Pán jasně čtyřikrát znamená Pán Ježíš Kristus.
Pak v Ef 2,21 překládat "kyrios" jako "Jehova" a nikoli "Pán" je přinejmenším násilné.
této kapitoly řečeno, že Bůh křesťany vzkřísil a posadil po své pravici "v Kristu" či "spolu s Kristem" či "ve spojení s Kristem".
je celá stavba církve spojena a roste ve svatý chrám.
Navíc překlad "pro Jehovu" je nevhodný, protože je zde předložka "en" tj. "v" (Jehovovi).
že "kyrios" v listu Efezanům vždy znamená Ježíše Krista.
narážky na verše SZ, nemá váhu, protože Ježíš často dělal stejné věci jako Bůh Otce, tj.
- Uvedená problematika zahrnuje rozdíly mezi překlady a jejich prioritu na význam jmen Boha.
- Diskutuje se interpretace Ducha Svatého jako síly versus osoby.
- Popisuje se postoj SJ k Trojici a otázkám božství Syna.
Historie a koncepční rámec
Svědkové Jehovovi vznikli v 19. století (sice tehdy pod jiným názvem - dnešní název pochází ze stol. učení o Trojici, zkázu světa ohněm).
Ale v časech reformačních a moderních křesťanských debat se jejich výklad Trojice a vztahu k Ježíši Kristu stal předmětem široké diskuse.
Prameny a překlady
Překlad Nového Světa (PNS) vznikal v angličtině a později byl adaptován do češtiny, s cílem korespondovat s originálními texty a poznámkami anglického překladů.
V českém kontextu se diskutuje volnost či přesnost výkladu veršů, jako je Jan 3,16 a Jan 8,58, a zda odpovídají původnímu významu či kontextu.
