Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu. Ježíš jí řekl: Já jsem vzkříšení a život. (Žl 145, mezi 13-21)
Protože sourozenci mají krev a tělo společné, i Ježíš přijal krev a tělo, aby svou smrtí zbavil moci toho, který má vládu nad smrtí, totiž ďábla, a vysvobodil všechny ty, kteří byli po celý život drženi v otroctví strachem před smrtí. Viděl jsem Syna člověka a on mi řekl: "Nic se neboj! Já jsem První i Poslední, Živý."
Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby bylo patrno, že tato nesmírná moc je Boží a není z nás. Na všech starnách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých, jsme bezradni, ale nejsme v koncích; jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi. Stále nosíme na sobě znamení Ježíšovy smrti, aby i život Ježíšův byl na nás zjeven. Vždyť my, pokud žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby byl na našem smrtelném těle zjeven i Ježíšův život. A tak na nás koná své dílo smrt, na vás však život. Vždyť víme, že ten, kdo vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí…
Máme mocného velekněze, který prošel nebesy, Ježíše, Syna Božího... Abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení. Ježíš Kristus říká: Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věřte ve mne! Já jsem vzkříšení a život. (srv. Jan 11,25.)
Bůh neudělal smrt a nelibuje si, když hynou živí. Ale všechno stvořil, aby to bylo; stvořené věci na světě přinášejí prospěch, jed zhouby v nich není; ani smrt na zemi nevládne. Umře-li spravedlivý třeba předčasně, dojde odpočinutí, neboť ctihodné stáří nezáleží v dlouhém věku ani se neměří počtem let. Ty pravé šediny pro člověka je rozumnost. A život bez poskvrny je ten pravý dlouhý věk. Protože se líbil Bohu, Bůh jej miloval…
Slovo o kříži je modr. "Všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt. Byli jsme křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce - i my vstoupili na cestu nového života. Jestliže jsme s ním ssjednoceni, protože ,máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání. Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili… Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.
Bratři, nekonečně milosrdný Bůh nás miloval svou velikou láskou, a když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem. Za to, že jste zachráněni, máte co děkovat Boží dobrotě. Když vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás, a když vykázal jemu místo v nebi, vykázal je zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni. Té záchrany docházíte z Boží dobroty skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to Boží dar! Dostáváte ho ne pro skutky, aby se nikdo nemohl chlubit. Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši mk dobrým skutkům.
A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí.
Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“
Umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu. Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve; potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.
Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk. I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Věrohodné je to slovo: Jestliže jsme s ním zemřeli, budeme s ním i žít. Polož si mě na srdce jako pečeť, jako pečeť na své rámě. Vždyť silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky. Žár její - žár ohně, plamen Hospodinův.
Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života. Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu. Vždyť já si nelibuji ve smrti toho, kdo umírá, je výrok Panovníka Hospodina. Obraťte se tedy a budete žít.
A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo.“
Víme přece, že bude-li stan našeho pozemského života stržen, čeká nás příbytek od Boha, věčný dům v nebesích, který nebyl zbudován rukama. Táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší; ale zůstat v tomto těle je zase potřebnější pro vás. A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání.
A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara. Tu zvolal: ‚Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.‘
Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej. Kam odejdu před tvým duchem, kam uprchnu před tvou tváří? Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš. A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může i duši i tělo zahubit v pekle.
A Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Po těch slovech skonal. To je první vzkříšení. Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení! Nad těmi druhá smrt nemá moc, nýbrž Bůh a Kristus je učiní svými kněžími a budou s ním kralovat po tisíc let.
Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
Pohřeb a vzpomínky v literatuře a liturgii
Jan Peňáz sestavil přehled různých citátů na křesťanské parte. Zdrojem mu byla Bible, kostelní písně, lidové modlitby a moudrosti a také verše našich i zahraničních básníků. A. 1. Do tvých rukou svěřuji svůj život. 2. Můj osud je v tvé ruce. 3. Hospodin je milostivý a spravedlivý, Bůh náš je milosrdný. 4. I kdybych šel temnotou rokle, nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou. 5. Dobrotivý je Hospodin k těm, kdo v něho doufají, k duši, která ho hledá. 6. Víme, až bude stržen stan, v kterém tady na zemi bydlíme, že nám Bůh dá obydlí jiné. 7. My máme svou vlast v nebi, odkud také očekáváme Spasitele, našeho Pána, Ježíše Krista. 8. Já jsem vzkříšení a život, praví Pán, kdo věří ve mne, neumře navěky.
Citace a modlitby v textu ukazují, jak se biblické myšlenky o smrti, vzkříšení a věčném soužití Boha s lidmi promítají do pohřebních textů a duchovních vzpomínek.
Přehled klíčových myšlenek
- Vzkříšení jako ústřední tvrzení křesťanské víry: Ježíš je vzkříšení a život.
- Smrtoplňující moc hříchu byla zrušena obětí Krista.
- Křest a spojení s Kristem vedou k účasti na jeho smrti a zmrtvýchvstání.
- Nárok na věčný život je dar Boží skrze víru, ne lidské skutky.
- Život věčný je jistota pro věřící, a smrt není konec - očekává se nový Jeruzalém a Boží přítomnost.