Kostel sv. Šimona a Judy stojí na místě bývalého špitálu a kaple. V 18. století byl upraven do stylu vrcholného baroka a byly nainstalovány varhany, nástroj s výtečným zvukem, na který hrály tak významné osobnosti, jako Wolfgang Amadeus Mozart či Joseph Haydn. Dnes je kostel spravován Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy a koncerty se zde konají i pořadatelů např. festivalu Pražské jaro.
V průběhu staletí bylo Staré Město pražské ohrožováno pravidelně velkou vodou; povodně a záplavy, které řeka Vltava přinášela, zmírnila až úprava nábřeží, díky níž se kostel sv. Šimona a Judy mohl cítit bezpečněji. Již v polovině 14. století vznikl na tomto místě špitál a spolu s ním i nepostradatelná kaple svatých Šimona a Judy Tadeáše, která byla sice později přestavěna na kostelík, jenž přešel do rukou německých luteránů, ale zároveň v jeho těsném sousedství vybudoval Václav Vilém z Roupova svatyni pro české bratry.
Po Bílé hoře byl kostel konfiskací darován císařem Ferdinandem II. milosrdným bratřím řádu svatého Jana Božího. Bratři začali ihned budovat konvent, rozšiřovat špitál a upravili také kostel, včetně přistavěné zvonice. Jednolodní stavba působí uvnitř jako bohatý barokní interiér zejména díky nádherné iluzivní malbě presbyteria a hlavního oltáře, kterou provedl Josef Hager. Za pozornost stojí i obraz s námětem sv. Augustina z dílny Václava Vavřince Reinera na hlavním oltáři.
Gotický filiální kostel sv. apoštolů Šimona a Judy se nachází na návrší malebné vsi a poprvé se připomíná jako farní již v roce 1352. Vkusná a stylově citlivá rekonstrukce budovy proběhla v roce 1888 pod vedením stavitele V. Faigla ze Zlonic, předtím však došlo k významné přestavbě v roce 1863, kdy shořela původní dřevěná věž a následně se zřítila báň. Poněvadž v té samé době i dřevěná zvonice, stojící na východní straně hřbitova, stářím se sama rozpadla, bylo to povodem toho, že byla nová věž kamenná ze základů nově postavena a opěrnými pilíři s několika výstupky podepřena. Během rekonstrukce byl postaven nový kůr, stěna a okna v lodi byla prodloužena. Hlavní oltář, dřevěný a nový, byl vytvořen podle návrhu architekta Jos. Mockra v roce 1882 a doplňují ho staré sochy sv. Barbory a sv. Kateřiny.
Interiér kostela je obohacen o jednoduchou kamennou kazatelnu a obdélníkovou loď, která měří 11 metrů na délku a 9 metrů na šířku, pokrytou rovnými stropy. V letech 1907-1908 byl kostel Dolínský opraven dle návrhu staveb. rady R. Vomáčky. Stará klenba presbytáře byla nahrazena novou, vítězný oblouk byl zbořen a nově vystavěn; okna obdržela nová ostění. Fara zanikla nejspíše již v XV. století a od XVII. uvádí se jako filiálka ke Zlonicím. Provedená úprava, při níž kostel získal unikátní secesní výzdobu, včetně mozaiky Krista - Dobrého pastýře od Viktor Foerstera. Mozaika nad hlavním vchodem znázorňuje Ježíše Krista na trůnu s pastýřskou hůlkou a ovečkou.
„Oltář ve slohu gotickém z roku 1882 má obraz „Šimon a Juda“, od J. Heřmana dle nákresu Hellichova. V presbytáři jsou na stěnách namalovány andělé držící štítky se symboly sv. evangelistů. Zvony: 1. ulitý roku 1564, přelitý roku 1818 Františkem Kühnerem v Praze; 2. ulitý a přelitý v týchž letech jako předešlý; 3. současné varhany postavil roku 1887 pražský varhanář Em. Štěpán Petr. Hrací stůl je z důvodu nedostatku místa umístěn na boku varhan. Nástroj je dnes dosti napaden červotočem, ale funkční a prošel částečnou opravou; zasloužil by si generální rekonstrukci.
Karl Vítězslav Mašek, malíř a architekt, se stal jedním z předních představitelů symbolismu a secese v českém umění. Jeho vliv na české umění je nezpochybnitelný, a jeho práce na výmalbě kostela sv. Šimona a Judy je jedním z mnoha příkladů jeho talentu. Mašek získal stipendium pro studijní cestu na Moravu, působil jako profesor dekorativní malby na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a jeho žáci zahrnují Josef Čapek a Bohumil Waigant. Jeho poslední realizací veřejných zakázek se svým týmem byla výzdoba gotického kostela sv. Šimona a Judy v Dolíně u Kolína (1908).
K roku 2015 byl kostel nově vymalován a dále slouží i jako koncertní síň; v okolí se odehrávají akce komorní a orchestrální hudby, včetně konání festivalů. Kostel je jedinečným pražským skvostem, který kombinuje bohatou gotickou a barokní minulost s moderním kulturním využitím. Ať už jste místní či návštěvník, vydejte se kolem kostela na konec obce a otevře se vám úchvatný pohled do krajiny; kostel můžete navštívit při pravidelných mších každou první sobotu v měsíci od 17:00 hodin.
Hudební workshop v kostele sv. Šimona a Judy
Poznámky k historickým souvislostem a osobnostem
V čase barokních úprav vznikl v kostele významný titul pro hudební dění - varhany s nástrojem, který přivolával jména like Mozart a Haydn, a které dnes slouží pro koncerty Symfonického orchestru hl. m. Prahy a dalších těles. Kromě toho je spojení kostela se slavným barokním malířstvím, především dílem J. Hagera a Reinera, představující vrcholné oslavy bohatství secesní výzdoby.
Podrobněji k architektonickým změnám: gotický jednolodní chrám stojí v severní části Starého města, a jeho slohové vrstvy zahrnují renesanci i baroko; v 18. století došlo k vrcholně barokním úpravám fasád a interiéru, zatímco ve 20. století se změnila funkce kostela na koncertní síň a nadále slouží veřejnosti během mší i hudebních programů.