V letním seriálu Křesťanského týdeníku si osvěžíme biblické příběhy ze Starého zákona a zaměříme se na ženské biblické postavy, konkrétně na Evu, pramáti lidstva, která je často zmiňována jako první „potížistka“ světa. Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná. I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem. A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu. Člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“
Podle textu Gn 2, 20-24 tedy vznikla Eva z Adamova žebra a následuje svazek dvou lidí na plném „jednomtělí“. Následné vyprávění ukazuje, že nejprve byla v ráji dokonalá harmonie, která se však narušila, když došlo k posunu hranic a k pokušení. Záhy se to ale zvrtlo, a to když do hry vstoupil had. Pramáti lidstva Eva se nechala podvést hadem, který jí nakukal, že když okusí ovoce ze stromu uprostřed rajské zahrady, bude vševědoucí. Albrecht Dürer: Adam a Eva (1504).
„Právě motiv pokušení je v Evině příběhu ten základní,“ vysvětluje farářka Ester Čašková. Kvůli pokušení je biblický příběh o Evě stále aktuální. „Pokušení totiž podléháme všichni. Není to jenom Eva. A také to není tak, že by pokušení podléhaly spíše ženy než muži,“ dodává Čašková, která je farářkou ve sboru Českobratrské církve evangelické na pražských Vinohradech.
Biblický vypravěč si neodpustí ironickou poznámku - jediné, na co Adam s Evou přišli, když snědli, co neměli, bylo to, že jsou nazí. „Pochybování o tom, že to s námi Pán Bůh myslí dobře, je podstata hříchu,“ upozorňuje Ester Čašková. Příběh o Adamovi a Evě a hadu a stromu poznání končí vyhnáním z ráje. „Když nechtěli poslouchat, tak je Bůh nechal, ať si to dělají po svém. Ale on to není úplný konec,“ doplňuje Čašková a pokračuje: „Víte, že Adam a Eva mají svátek na Štědrý den? V den, kdy se narodil Ježíš?“
V interpretaci ekumenické teologa se Evino dědictví stává dobrou výmluvou k reflexi o tom, jak pokušení proniká do lidského života, a o tom, jak nemusí být konec vyhnáním z ráje, ale také počátek nové naděje. Eva tak není jenom postavou hříchu, ale i katalyzátorem lidské hledání cesty - k poznání, k odpovědnosti a k touze po spáse, která se naplňuje v Novém zákoně.
Vše výše uvedené ukazuje na to, že Evina role v textu není jednostranná; její příběh otevírá otázky o svobodě, důvěře a důsledcích rozhodnutí, které mohou mít dlouhodobé dopady. Alkoholem inspirovaná pero, která Evě a jejímu příběhu dává podobu, připomíná, že motiv pokušení je hluboko zakořeněn v lidském bytí a že i když ztratíme ráj, může následovat nový začátek, který vede k poznání a ke zralé víře.
Klíčové momenty a témata
- Stvoření ženy z člověka - Eva vzniká ze žebra, aby vyhověla potřebě mít vhodného spolubydlícího a partnera, čímž se ukazuje důležitost vzájemnosti a sounáležitosti.
- Pokoušení a poznání - had navádí Evu k poznání dobra i zla prostřednictvím ovoce ze stromu uprostřed zahrady, čímž je zahájena lidská zkušenost s volbou mezi poslušností a svobodou.
- Hřích a důsledky - po snědení ovoce Adam a Eva zjistí, že jsou nazí; jejich nevíra v Boží dobrý úmysl vede k vyhnání z ráje.
- Naděje a pokračování lidského příběhu - i když vyhnání znamená ztrátu ráje, výklad Ester Čaškové poukazuje na to, že nejde o definitivní konec, nýbrž o vstup do nové etapy lidského hledání a vztahu s Bohem.
Pojem pokušení a jeho univerzální platnost
„Pokušení podléháme všichni. Není to jenom Eva,“ shrnuje Ester Čašková a připomíná, že právě pokušení může být výzvou k růstu a k hledání opravdové odpovědnosti.