Církev živého Boha je protestantskou evangelikální církví neocharismatického typu, sama se oprávněně považuje za součást hnutí víry. Sestává z několika původně samostatných sborů, které se v roce 2006 spojily za účelem dosažení církevní registrace; k té došlo v roce 2007. Církev živého Boha je světově součástí hnutí víry a její organizační struktura odpovídá modelu současného neocharismatického hnutí. Z historického hlediska vstupuje do vztahů s Církví Křesťanská společenství a Církví Nová naděje; na místní úrovni pak s dalšími, především evangelikálními církvemi.
Po registraci ministerstvem kultury 15. prosince 2007 a při slavnostním ustavujícím shromáždění v Betlémské kapli v Praze 1. března 2008 tvořilo Církev živého Boha osm sborů: v Českých Budějovicích, Frýdku-Místku, Hořovicích, Hradci Králové, Příbrami, Teplicích, Valašském Meziříčí a Ústí nad Labem.
Historie klíčových osobností ukazuje, že Biskup Vít Dan Kolinger se s křesťanstvím seznámil roku 1985 prostřednictvím katolické charismatické obnovy; ještě v době socialismu se účastnil neoficiálního studia katolické teologie. Postupně se však přiklonil k evangelikálnímu křídlu charismatického hnutí a na počátku devadesátých let působil v rámci Křesťanských společenství. Misijní společenství, která zakládal, vznikala jako nezávislé sbory.
Další duchovní cesta Víta Kolingera směřovala k neocharismatickému hnutí víry; roku 1999 v Příbrami založil sbor Archa - křesťanské společenství víry. Spolu s manželkou dokončil pastor Vít Dan Kolinger téhož roku jednoroční studium v Centru biblického studia Dómata a podílel se na výuce v biblické škole Victory, která byly učilišti hnutí víry a navazovaly na Rhema v Oklahoma City.
Biskup Petr Szlaur rostl v Slezské církvi evangelické augsburského vyznání a studoval evangelickou teologii v Bratislavě. Orientace na pentekostalní evangelikalismus ho zavedla do sboru Agapé u Českého Těšína a později do Apoštolské církve ve Frýdku-Místku. Vliv na něj měla i nauka hnutí víry a zvláště Miloš Kozohorský, absolvent Rhema v Tulse, pastor dosud neregistrované církve Triumfální centrum víry. Roku 2006 se kontakty s Kozohorským kvůli rozdílným pohledům přerušily; Szlaur proto spolu s několika křesťany opustil Apoštolskou církev v lednu 2000.
Tato skupina vytvořila ve Frýdku-Místku v srpnu tého roku Společenství věřících a díky rychlému růstu se roku 2003 transformovala na samostatný sbor El Šaddaj pod vedením pastora Szlaura. Vedle sborů v Příbrami a Frýdku-Místku vznikly roku 2007 Církev živého Boha další nezávislé sbory, které byly rovněž registrovány jako občanská sdružení.
Mezi tyto sbory patří i nejstarší Sbor víry v Teplicích (založený roku 1992). Z charismatického hnutí vzniklo roku 1994 i společenství v Hořovicích, později vystupující pod názvem Archa stejně jako sbor v Příbrami. Sbor s názvem Společenství - Králové slávy byl založen roku 2002 ve Valašském Meziříčí a sbor Cesta - Křesťanské společenství víry roku 2005 v Českých Budějovicích.
Církev živé víry - centrum probuzení v Hradci Králové a místní společenství v Ústí nad Labem neměly v době vzniku právní subjektivitu. Roku 2014 tvořilo Církev živého Boha šest z původních osmi sborů: sbor Králové slávy ve Valašském Meziříčí opustil církevní svazek a sbor v Ústí nad Labem je nyní považován za „misijní sbor“. Takových dosud ne zcela samostatných misijních sborů bez právní subjektivity bylo v roce 2014 uvedeno šest dalších.
Církev vznikla jako zastřešující organizace samostatných sborů kvůli jejich vzájemným vztahům a získání státní registrace. Jednotlivé sbory jsou tedy zcela autonomní, vedené svými pastory (srov. kongregacionalismus). Nejvyšším orgánem církve je Kolegium pastorů, které disponuje majetkem církve a ustanovuje i odvolává biskupy i pastory jednotlivých sborů.
Pastorů povolává a odvolává kolegium pastorů; biskupové mají reprezentativní funkci a mohou jednat samostatně s výjimkou finančních a majetkových záležitostí. Církev reprezentují dva biskupové písemně pověření kolegiem na dobu 4 let. Každý z biskupů může rezignovat na svěřené pověření. Sbor má obvykle starší, kteří mohou tvořit radu spolu s pastorem. Diakony či misionáře povolává a odvolává kolegium pastorů. Církev a jiné právnické osoby nabývají, pozbývají a spravují vlastní majetky a jmění i majetky svěřené třetím osobám.
Počet věřících v jednotlivých krajích odráží disponibilitu tři hlavních center: severní Morava se Slezskem, severozápadní Čechy a jižní oblast středních Čech. V praxi jde o autonomní sbory ve Frýdku-Místku, Příbrami a Teplicích. Méně početné zastoupení je ve Východočeském a Jihočeském kraji; v dalších částech republiky je církev prakticky nepřítomná.
Letní biblická škola a ekumenické reflexe o církvi
V týdnu 11.-18. 7. se zámek v Trhanově u Domažlic zaplnil účastníky 29. ročníku Letní biblické školy. Jde o ekumenickou vzdělávací akci pro zájemce o teologii a společné přemýšlení o současném světě, kultuře a umění v kontextu křesťanské víry. Pořádá ji sbor Evangelické církve metodistické v Tachově.
Přicházejí sem účastníci ze všech možných církevních denominací a církevních společenství nebo i ti, kteří se k žádné církvi nehlásí. Program zajišťují špičkoví odborníci ve svém oboru, kteří zároveň umí podat různá témata zajímavým způsobem. Letos měl program Letní biblické školy tři hlavní bloky; starozákonník Petr Sláma mluvil o sedmi obrazech nezobrazitelného Boha a o tom, jak tyto obrazy mohou promlouvat dnes.
Systematický teolog Petr Gallus se zaměřil na základní témata a pojmy v křesťanství a na to, jak o nich mluvit současným jazykem. Filmový vědec Vladimír Suchánek představil tvorbu režiséra Andreje Tarkovského a celý cyklus zahájil poetickým dokumentem Film jako modlitba. Debata o církvi se soustředila na její význam a úkol, spolu s úvahami o tom, jak se její podoba proměňuje v historicko-společenském kontextu.
Diskuse vyjadřovala názor, že církev je možné charakterizovat z mnoha úhlů pohledu, které jsou ve vzájemném napětí, a úkolem církve je toto napětí ustát. Věcná myšlenka zněla: „Eschatologicky je svět důležitější než církev. Cílem není zachování církve, ale proměněný svět.“ Pro farářku to znamená spíše vnímat Ježíšova slova o nedělání si starostí o zítřek.
Právní status a autonomie místních sborů
Církev živého Boha je tvořena autonomními místními církvemi a dalšími církevními organizačními jednotkami. Církev může spolupracovat nebo se stát součástí jiného společenství církví. Pro Církev jako celek existují dva biskupové reprezentující církev, kteří jednají jménem církve a majou předměty majetkové agendy jejího jména, a to na základě pověření kolegiem pastorů. Pásmo odpovědnosti zahrnuje registraci, evidenci a změny právnických osob Ministerstvu kultury.
Pastor je povoláván a odvoláván kolegiem pastorů na dobu neurčitou; sbor může mít starší, kteří tvoří radu spolu s pastorem. Diakony či misionáře povolává a odvolává kolegium pastorů nebo pastor na dobu neurčitou. Církev and jiné právnické osoby nabývají a spravují vlastní majetky a jmění i majetky, které jim svobodně svěřily jiné osoby.
