Po pětatřiceti letech byla aktualizována kniha Kněžské hroby na Ústředním hřbitově v Brně, kterou napsal tehdejší farář v Brně-Zábrdovicích P. Jiří Bílek. O její doplnění se nyní postaral brněnský děkan a farář v Brně-Komárově Mons. Václav Slouk. „Na první vydání brožury z roku 1987 mě upozornil a k její aktualizaci vybídl bývalý brněnský děkan Mons. Josef Brychta,“ zdůvodňuje svou aktivitu Václav Slouk. V té době vyučoval křesťanskou výchovu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Významně mu tehdy pomohla studentka Veronika Davidová. Ve své diplomové práci totiž zpracovala kněžské hroby na Ústředním hřbitově od roku 1987-2019. Díky jejímu pátrání je padesát jmen zveřejněno v novém vydání knihy.
Umístění a poznámky k vybraným hrobům
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, skupina 17, hrob č. Poznámka: Pilot Jaroslav Buršík a pozorovatel npor. Karel Kouba zahynuli 2.10.1933 při letecké nehodě u Hlbokého u Senice na Slovensku. Jaroslav Buršík byl 5.10.1933 pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, původně do hrobu č. 943 ve skupině 73, v lednu 1934 byl přepohřben do hrobu č. 147 ve skupině 17. Jeho náhrobek však byl již zrušen. Hrob identifikoval správce hřbitova. V článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 - 1935 od Dr. Petra Švandy, CSc, v časopisu L+K červen 2010, str. 74 je psáno: Místem poslední tragické nehody pluku (myšleno leteckého pluku č. 3) v roce 1933 se stala vojenská dělostřelecká střelnice v Hlbokom u Senice. Osádka průzkumného letadla Letov Š-16 (výrobní číslo 61) vykonávala 2. října v prostoru střelnice plánované úlohy leteckého výcviku. Tvořili ji pozorovatel nadporučík letectva polní pozorovatel letec Karel Kouba příslušník technické letky pluku (velitel fotočety) a pilot zvědné (průzkumné - dobový název) letky 64 desátník pilot letec Jaroslav Buršík (obě letky byly dislokované na letišti v Piešťanech).
Podle závěrů vyšetřovací komise se pilot po nastalé poruše motoru pokusil nouzově přistát. Dopustil se však chybného manévru, kterého následkem byla ztráta rychlosti, po které se neovladatelný stroj zřítil na zem. Osádka zahynula, letadlo bylo značně poškozené. Poslední rozloučení s oběma letci se konalo v Brně. Nebohý pilot byl pochovaný 5. Další na stránkách Wikipedie; Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky. Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, skupina 77, hrob č. Poznámka: Pilot npor. Artur Žák zahynul dne 4.7.1924 při letecké nehodě u Chebu. Příčinou nehody byla porucha křídla při vývrtce. Dnes je pohřben (po dvou exhumacích) na ÚH v Brně, ve skupině 77, číslo hrobu 476/477. Jméno na náhrobku však nemá. ROZ. DNE 28.6.1914. Poznámka: Narodil se v Telči 17. září 1886. V letech 1907-1909 sloužil u 6. dragounského pluku Rakousko-uherské armády, v letech 1910-1914 působil jako osobní řidič hraběte Františka Alfréda Marie Harracha. S hrabětem Harrachem se v červnu 1914 zúčastnil manévrů v Sarajevu a jako řidič byl také k dispozici následníkovi trůnu Františku Ferdinandovi d'Este. Dne 28. června 1914 vezl během slavnostní jízdy po městě Františka Ferdinanda, jeho ženu Žofii Chotkovou, guvernéra Oskara Potiorka a hraběte Harracha, během níž byl na následníka trůnu spáchán atentát. Sám Leopold se pokusil zabránit atentátu ze strany Gavrila Principa couvnutím zpět na druhou ulici, ale nebyl dost rychlý a Gavrilo Františka i Žofii zavraždil. Po atentátu byly Leopoldovi dány tři úkoly - poslat dopisy o smrti následníka trůnu rakouskému císaři Františkovi Josefovi I. a dětem Františka d'Este a také dát zprávu o smrti německému císaři Vilému II. Později spolupracoval se soudem a vystupoval jako svědek atentátu a pomohl usvědčit Principa. Leopold byl následně odměněn 400 000 korunami císařem Karlem I., ty použil na koupi hospody v Brně. Tam se stal majitelem a často ukazoval část Žofiina zlatého náhrdelníku. Byl známý jako rázný krčmář, ale vedení hospody mu moc nešlo a nadělal dluhy. V opilosti se často dopouštěl excesů. V roce 1916 si vzal Annu Lhotskou, se kterou měl dvě děti, Františka a Alfréda. František ale brzy zemřel ještě, když bydleli ve Znojmě. Pár let na to se s ním jeho žena rozešla a Alfréd byl svěřen do péče matky. Zemřel v Brně 18. Pochován na Ústředním hřbitově v Brně. Fotografie v příloze - zdroje Wikipedia.cz, Brněnský městský střelecký sbor a archiv Telčských listů (s laskavým svolením p. Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov Brno, sekce 104, hrob č. Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, Sk. MMTO-R, GTM-OFF., LO-Rm.KD u. Schw., ÖEKO-III m.KD u. MVK III. m. KD u. Schw., EK I. u. II. Poznámka: Jeden z nejúspěšnějších rakousko-uherských velitelů ponorek za 1. světové války. Od roku 1915 byl velitelem ponorky U-4, v roce 1918 byl převelen na ponorkovou základnu v Pule. V čs. armádě byl veden jako záložní důstojník ženijního vojska. V období protektorátu, v obavě o osud ženy Dory, která byla židovského původu, a jeho tří dcer, se nechal v 56 letech aktivovat do německého námořnictva. V letech 1941-1943 sloužil jako velitel školní ponorky UD-4 v Kielu, poté byl penzionován. Nositel Rakouského řádu Železné koruny III. třídy s válečnou dekorací a meči,zlaté a stříbrné medaile Signum Laudis, Karlova vojenského kříž 1916, Jubilejního kříž 1908, a dalších. Umístění: Brno, Vídeň 96, Ústřední hřbitov.
Další poznámky a detaily: Nápis: podpluk. nar. 23./11. Umístění: Brno, Vídeňská, Ústřední hřbitov. Nápis: MVDr. PLUK. VET. Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, sekce 101, hrob č. Poznámka: Pilot npor. Josef Macháček sloužil od roku 1933 do roku 1939 u LP2 v Olomouci. Byl velitelem 35. stíhací letky a vedl akrobatickou skupinu, se kterou vystupoval na leteckých dnech. V roce 1987 vyšla brožura Kněžské hroby na Ústředním hřbitově v Brně, kterou sestavil P. Jiří Bílek, tehdejší farář v Brně-Zábrdovicích. Mons. Václav Slouk, nynější brněnský děkan a farář v Brně Komárově přehled kněžských hrobů rozšířil i na ostatní brněnské hřbitovy a krypty, ale jak sám říká, přehled kněžských hrobů není úplný a nemusí být konečný. „K čemu může následující přehled posloužit? Může být průvodcem po kněžských hrobech v Brně. Může být připomínkou těch, kteří přijali pozvání a stali se dělníky na Pánových žních. Může přivádět k modlitbám za kněze, k modlitbám vděčnosti i k prosbám o milosrdenství. V roce 1987 vyšla brožura Kněžské hroby na Ústředním hřbitově v Brně, kterou sestavil P. Jiří Bílek, tehdejší farář v Brně-Zábrdovicích. Nedávno mě povzbudil jeden z kněží brněnské diecéze, abych se pokusil uvedenou brožuru aktualizovat. Tímto nabízím výsledek svého hledání. Velkou pomocí mi byla studentka křesťanské výchovy Veronika Davidová, která v rámci praktické části diplomové práce Úcta k zemřelým jako projev víry a lásky zpracovala kněžské hroby na Ústředním hřbitově v letech 1987-2019. Během křesťanských dějin Brna a měst a vesnic, které se postupně staly součástí velkého Brna, vznikla a později zanikla celá řada hřbitovů. Hřbitovy byly kolem farních kostelů, krypty byly v některých kostelích. Hřbitovy byly uvnitř hradeb i za hradbami. Hroby několika kněží byly přeneseny ze zrušených hřbitovů na Ústřední hřbitov, ale určitě mnohé hroby kněží zanikly spolu se zrušenými hřbitovy. Se zrušením Městského hřbitova nedaleko dnešní Kounicovy ulice v r. 1883 zanikly i hroby brněnských biskupů Matyáše Františka hraběte Chorinského z Ledské (1720-1786) a ThDr. Antonína Arnošta hraběte Schaffgotschete (1804-1870) nebo faráře od sv. Od roku 1883. kdy byl otevřen Ústřední hřbitov - „veřejný hřbitov pro všechny obyvatele města bez rozdílu farní příslušnosti, náboženského vyznání, sociálního postavení, národnosti či rasy“ (Milena Flodrová, Brněnské hřbitovy), uplynulo mnoho let. Hroby měnily své nájemce, měnily se nebo byly odstraňovány náhrobky. S tím také mizela jména kněží, kteří byli v těchto hrobech pohřbeni. Navíc na brněnských hřbitovech jsou pohřbíváni i kněží, kteří působili v jiných diecézích. Neznámí jsou také duchovní, kteří byli pohřbeni v kryptách kostelů, především kostela sv. Jakuba, kde byli pohřbíváni duchovní od tohoto kostela, a kostela sv. Michala, kde byli pohřbíváni kněží řádu dominikánů. V katedrále sv. Petra a Pavla byli pohřbeni preláti a kanovníci Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla, po založení brněnského biskupství zde byli pohřbeni nebo sem byly přeneseny hroby biskupů Jana Křtitele Lachenbauera, Vincence Josefa knížete Schrattenbacha, Václava Urbana rytíře Stufflera, Karla Nötiga, Josefa Kupky. Tyto skutečnosti jsou příčinou, že přehled kněžských hrobů není úplný. Ale nemusí být konečný. K čemu může následující přehled posloužit? Může být průvodcem po kněžských hrobech v Brně. Může být připomínkou těch, kteří přijali pozvání a stali se dělníky na Pánových žních. Může přivádět k modlitbám za kněze, k modlitbám vděčnosti i k prosbám o milosrdenství.
