Proc ve stitech kapli bývá na podstavcích koule

Zděná kaple omítnutá vápennou omítkou je čtvercového půdorysu s půlkruhovým závěrem a se dvěma okny s půlkruhovým záklenkem po stranách lodi. Průčelí je jednoduché se vstupem s kamenným ostěním a kazetovými dveřmi s hlubší řezbou. fasáda členěná na nárožích a kolem vstupu lizénovými rámci. Celou kapli obíhá profilovaná korunní římsa, nad níž se v průčelí tyčí štít ve vrcholu opatřený kamennou piniovou šiškou. Pod korunní římsou je nad osou dveří vsazena kamenná čtvercová deska s letopočtem opravy (r. 1964). V hladkém trojúhelníkovém štítě též v ose dveří je drobná nika s dvířky. Na hřebenu sedlového krovu je šestiboký sanktusník s lucernou a cibulí s makovičkou. Sanktusník je krytý měděným plechem.

V textu se dále pojednává o důležitých tématech povrchového napětí, jeho původu a praktických ukázkách v různých kontextech. S jeho projevy se setkáváme téměř na každém kroku. Povrchové napětí má svůj původ v silách působících mezi molekulami kapaliny. Představme si vodní kapku, která má původně tvar koule. Jestliže ji začneme deformovat do více protáhlého tvaru, budeme přitom molekuly v kapce od sebe vzdalovat a současně bude růst velikost povrchu kapky. Při vzdalování molekul musíme překonávat přitažlivou sílu mezi nimi, a konat tak práci. Ukazuje se, že tato práce je přímo úměrná zvětšení povrchu kapky. Povrchové napětí může za kulatý tvar vodních kapek v nejrůznějších situacích: těch, které odkapávají z vodovodního kohoutku, kapek rosy na obilí nebo i těch dešťových.

iiA k čemu je povrchové napětí užitečné? Tak například vodním ptákům, jako jsou kachny, husy nebo labutě, umožňuje plavat. Vrstvička tuku na jejich pírkách totiž odpuzuje vodu. Aby se voda dostala do malých mezer mezi pírky, musel by se mnohonásobně zvětšit její povrch, ale tomu brání povrchové napětí. Podobně fungují i membrány typu Goretex. Mají mnoho mikroskopických dírek, které snadno propouští vzduch, ale voda by se musela rozprášit na malé kapičky, aby jimi prošla.

Vodoměrky a desetník. Tak jako kachny, také vodoměrky mohou plovat na vodě díky povrchovému napětí. Pod tlakem nesmáčivých chloupků na jejich nohou se vodní hladina prohne. Prohnutá hladina má větší plochu, než by měla hladina rovná, povrchové napětí se snaží hladinu vyrovnat, a tak vodoměrku nadnáší. Z podobného důvodu plovou také dnes již neplatné desetníky. Svíčka by zase bez povrchového napětí nemohla hořet. Když odhoří část roztaveného parafínu v horním konci knotu, rozhraní mezi parafínem a vzduchem se prohne dovnitř mezi vlákna knotu, což poněkud zvětší povrch rozhraní parafín-vzduch.

Při lití mléka z krabice, zvláště když vytvoříme jen malý otvor, můžeme pozorovat velmi zajímavé tvary proudící kapaliny. Může způsobit i smrt. Embólie je bezpochyby jedním z nebezpečných jevů, kdy vzduchová bublina ucpe tepénky a zamezí zásobování tkáně či orgánu. Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn byla významná v minulosti, dnes už ale korunovační klenoty nenesou.

Svatováclavská kaple však svůj účel plní dodnes. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se nachází na tomto místě již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená drahými kameny vsazenými do zlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Velký požár Prahy v roce 1541, vyplenění kalvinisty v roce 1619 a pruské bombardování v roce 1757 jsou tři největší pohromy, které tehdy nedostavěný kostel postihly. Zničeny tak byly bohužel úplně všechny středověké vitráže, zanikly původní oltáře, lavice, baldachýny a další mobiliář, kalvinistickému obrazoborectví neunikla ani díla světově proslulých renesančních malířů jako například oltářní obraz Lucase Cranacha. Dochovaly se nám však mimo jiné alespoň některé nástěnné malby nebo jejich torza, řada kamenných gotických náhrobků a minimálně čtyři dveřní křídla.

Odborníci mu však vysoké stáří skutečně přisuzují. Dle některých odhadů mohlo vzniknout nejpozději v 11. století, možná i dříve. Pozorný návštěvník si všimne, že kaple svatého Václava má nádherné kované historické dveře dvoje. Ty druhé v západní stěně vedou do příčné lodi a vypadají na první pohled stejně starobyle. Jsou dokladem skutečného mistrovství Kamila Hilberta, který kapli včetně hrobu sv. Václava na začátku 20. století restauroval a tyto dveře byly zhotoveny v roce 1913 dle jeho návrhu. Obnoven a zrekonstruován byl celý tento silně poškozený a zazděný vstupní portál, po jehož obvodu byly zpět osazeny destičky z drahých kamenů.

Text i foto: Ing. Památky a zajímavosti města. V roce 1992 bylo prostřednictvím ministerstva kultury prohlášeno historické jádro Štítů za památkovou zónu. Kostel Nanebevzetí Panny Marie Dominantou města je kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1755. Byl vystavěn Lichtenštejny v roce 1755 v pozdně barokním slohu. Spolu s empírovým křížem z roku 1859 v areálu kostela patří mezi státem chráněné památky. V roce 1889 byl postižen požárem, ale již po dvou letech kostel opět sloužil svému účelu. Na místo kopule byla věž pokryta provizorní jehlanovitou střechou, jejíž podoba je zobrazena na nejstarších dochovaných fotografiích. Nová kopulovitá věž byla postavena v roce 1912 a v této podobě se na kostele nachází dodnes. Klasicistní budova fary byla nově postavena v roce 1794.

Stará radnice Dům bývalé radnice ze 16. století patří k nejstarším ve Štítech. Je součástí původní zástavby historického jádra. V 16. století to byla renesanční radnice, v roce 1734 byl objekt upraven na barokní měšťanský dům. Původně k ní patřil i dvorní trakt (bývalý hospodářský dvůr), barokní stavba z pol. 18. století. Pro havarijní stav byl později zbourán. Dnes budova slouží jako základní umělecká škola, jídelna zemědělské společnosti a také jako zázemí pro skautské sdružení a mladé myslivce. V chodbách se zachovaly křížové i valené klenby, zazděné kruhy, ke kterým byli poutáni zločinci a provinilci atd.

Morový sloup se sochou Panny Marie stojí za současnou radnicí na náměstí. Pochází z roku 1716, je vytvořen v barokním slohu. Prokazatelně jde o nejstarší kamenosochařské dílo ve Štítech. Jeho historie je stejně jako u jiných morových sloupů spjata s koncem morové epidemie. Štítečtí jej nechali postavit jako poděkování za ty, kteří přežili morovou epidemii, a zároveň jako prosbu, aby se podobná pohroma víckrát neopakovala. Jde patrně o dílo místního tvůrce, nese znaky lidové tvorby. Mariánský sloup byl opravován na místě v roce 1996 a v letech 2012-2013 probíhalo kompletní restaurování v ateliéru v Řevnicích.

Socha Sv. Jana Nepomuckého Skulptura pocházející z roku 1732 znázorňuje sv. Jana Nepomuckého stojícího v oblacích. Socha byla původně nejen zlacená, ale i polychromovaná. Barvy však nebyly stálé, během let zcela vybledly a opadaly. Socha sv. Jana Nepomuckého se v roce 2015 po dvou letech restaurátorských prací stala dominantou štíteckého náměstí. Sousoší Kalvárie je empírová plastika z roku 1808, která patří k prostorám na severní straně kostela. Patří mezi státem chráněné památky. Znázorňuje kamenný kříž s korpusem Krista.

Socha svaté Anny je umístěna poblíž hřbitova. Je to vrcholně barokní socha z roku 1769. Pro svou jedinečnost je zapsána ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Restaurování proběhlo v roce 2021. Dále je zmíněna Busta Josefa Kocourka a Kostel sv. Jana Křtitele v Herolticích s popisem bočních věží a zvonů, které byly obnoveny. Severně od kostela se nachází bývalá fara, postavená v empírovém stylu.

Sousoší Nejsvětější Trojice a Sousoší Nejsvětější Trojice na Březné, pomník obětem 1. a 2. sv. válek, a další místní památky jsou popsány s uvedením roku vzniku a restaurování. Kaple Svatého kamene a související záznamy uvádějí legendy o zázracích a poutních místech; dvě verze popisují zázrak rozdělení kamene a následné spojení a uzdravování návštěvníků. Kaple zde byla založena klarisky a postupně zanikla její původní větší kapacita kvůli návalu poutníků.

Ve Svatém kameni, kousek od jihočeských hranic s Rakouskem na dohled od Rychnova nad Malší, se nachází kaple postavená kolem velkého kamene, která podle pověsti zjevila Pannu Marii. Po vstupu do kaple lze tento majestátní kámen obdivovat a pochopit souvislosti s místní tradicí a zázraky.

1. Kaplička ve Štítech a její okolí se častěji popisuje v historických souborech jako součást kulturního dědictví města.
2. Moderní záznamy obsahují data o restaurování a ochraně památek, jakož i popisy významných soch a kameramana.
3. Podrobné popisy kaplí a kostelů ve Štítech ukazují, jaké prvky jsou považovány za cenné a historicky hodnotné.

Informační tabulka shrnuje klíčové body o větších památkách v oblasti:

Informativní shrnutí: kaplářství a sakrální architektura v regionu představují významné historické dědictví, které je spojeno s legendami o zázracích, obětavostí lidí a proměnami krajiny. Kulturní památky zahrnující kapli svatého Václava, morové sloupy a poutní místa ilustrují, jak se ve středoevropském prostředí propojovalo náboženství, užití prostoru a ochrana historie.

tags: #proc #ve #stitech #kapli #byvaji #na