Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Můžu věřit Bibli? Prešov, 2010
1. Tvrzení Bible a její inspirace
2 Tim 3:16 „Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha“, „Veškeré Písmo [je] vdechnuté Bohem“ • 2 Petr 1:20-21 „Toho si buďte především vědomi, že žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.“
Tohoto přesvědčení se drží tradiční výklad o Božím vedení a kontrole nad textem. Nadpřirozeným způsobem vedl Duch svatý Mojžíše, Izajáše, Matouše, Pavla a další autory, aby zaznamenali Boží slovo pro člověka, a zajistil, aby bylo zapsáno jen to, co On chtěl a takto ochránil Boží slovo od chyb. Tohle je součástí tvrzení Ježíše, že Písmo pochází od Boha.
2. Ježíš a autorita Písem
Ježíš dával najevo, že Písmo pochází od Boha. Nazýval ji: “Boží slovo” - Marek 7:13; “přikázání Boží” - Marek 7:8. Považoval osoby a příběhy Starého Zákona za historický skutečné. Adam a Eva - Mat. 19:4-5; Noe a potopa - Mat. 24:37-39; Lot, Lotova žena, Sodoma - Luk. 17:28-32; Jonáš - Mat. 12:38-41. Dával zároveň najevo, že považuje své vlastní slova za Boží slova, kterým máme věřit (Jan 12:48-49).
Používal Písmo jako nezvratný důkaz při odpovědích kritikům (např. Mat. 4:4,7,10). Používal autoritu Písma na poušti, když byl pokoušen ďáblem: „Je psáno“; „Je také psáno“; „Je psáno.“
3. Rukopisy a jejich očima
Rukopisy Bible jsou psány na kůži, papyru a pergamenu. Papyrus a pergamen byly hlavními materiály; palimpsesty umožnily odhalení původního textu pomocí chemických a fotografických technik. Unciální rukopis a kurzíva - dvě hlavní písma pro starověké řecké rukopisy. Sinajský kodex je klasickým příkladem unciálu, zatímco pozdější období přineslo kurzívu - minuskuli.
Masoreti se snažili zachovat text a výslovnost; geniza ve Staré Káhiře ukazuje, jak staré rukopisy mizely, ale zároveň některé zůstanou zachovány. Nashův papyrus a kumránské svitky (např. Izajášův svitek z Mrtvého moře) představují klíčové zdroje starých hebrejských textů, včetně rozdílů mezi protomasoretckými a masoretickými verzemi. Kumránské texty ukazují více než 170 svitků s různými typy hebrejského textu a stáří sahající od období 250 let př. n. l. do 1. století n. l.
4. Historická a vědecká přesnost
Historická přesnost Bible je podpořena archeologickým výzkumem: města jako Arad, Bethel, Kafarnau, Jericho a Ninive byly archeologicky potvrzeny. Nejen vnitřní text, ale i mimo-biblické zdroje (Tacitus, Josephus, Mara Bar-Serapion, Thallos a další) potvrzují historický kontext Ježíšova života a raného křesťanství. Encyklopedie Britannica uvádí, že nezávislé záznamy o Ježíšově historické existenci nebyly zpochybněny oponenty křesťanství v raných stoletích, a to i když texty vznikaly v různých tradicích.
Co se týká vědecké bezproblémovosti, správně interpretované biblické závěry bývají v souladu s vědeckými poznatky, a konflikt mezi vědou a Biblií je často výsledkem nepřesných závěrů. Galileo versus církev je historický příklad, nikoliv nutný morální rozpor mezi oběma směry; texty z Nového zákona a jejich interpretace mohou korespondovat s poznatky moderní vědy při správném vedení výkladu.
5. Naplněná proroctví a jejich důkazy
Bible obsahuje stovky proroctví; její vlastní definice proroctví říká, že falešné proroctví je takové, které se neplní (5. Mojžíš 18:22). Nejčastěji a nejkonkrétněji vyplněná proroctví se vztahují na Ježíše. Např. Izaiáš 7:14 o narození z panny, Mat. 1:23; Mich. 5:2 o narození v Betlémě; Zmíněné pasáže a jejich citace v evangeliích ilustrují naplnění, např. Zach 9:9 vjezd do Jeruzaléma (Mat. 21:1-11). Zranění a pohřbení, uváděné v Iz. 53, odpovídají popisu v Mat. 27-28 a Jan 20-19. Tyto proroctví ukazují, že Ježíšův život lze číst jako naplnění Božího plánu.
6. Rukopisy a jejich počty
Další rukopisy: 86.000 citací církevních otců, které umožňují rekonstruovat Nový zákon i bez jediného původního rukopisu. Když se podíváme na počet kopií Nového zákona a časové odstupy mezi kopií a nejstarším originálem, na jejich souhlasnost a přesnost, zkoumá se historická spolehlivost a kontinuita textu. Kumránské texty a Sinajský kodex (AD 340) představují klíčové ukazatele, že starověké texty se zachovaly přes staletí.
Nový zákon byl kopírován často pro různé sbory, avšak zachoval svůj obsah. Existují také další 19.000 rukopisů v syrštině, latině, v kopštině a aramejštině, které potvrzují jednotu a rozmanitost textů. Křesťanská řecká písma byla psána v koine a dnešní texty zpracované na základě Westcott-Hort a Nestle-Aland tvoří moderní kritickou edici. Hebrejské rukopisy představují asi 6 000 existujících zlomků a manuskripty, z nichž většina pochází z desátého století n. l. a později; geniza a masorci zajišťují konzistenci textu i po změnách v průběhu staletí.
7. Význam a vliv biblických rukopisů
Historická přesnost a archeologické důkazy posilují důvěru v biblické záznamy, a to i ve vztahu ke Kumránu a synagógám. Vliv biblických rukopisů se projevuje ve společnosti - morálka, práva žen, potlačování otroctví a celkové zlepšení života. Důkazem je i svědectví jednotlivců, jako Kim Phuc, která po hledání smyslu našla světlo Božího slova a stala se následovnicí Ježíše Krista.
8. Žánr Tomášova evangelia a jeho význam
Tomášovo evangelium je sbírkou 114 Ježíšových výroků, uchovávaných zpočátku v Palestině a později doplněných o další prvky. Zřejmě jde o část autentické Ježíšovy tradice; většina následných textů je spíše ohlasem doplněným o gnostické prvky. Tomášovo evangelium je známé díky Nag Hammádí a řeckým fragmentům; některé výroky odhalují novou interpretaci království Božího a morálky.
Přes určité rozpory s jinými evangeliemi ukazuje tomášovská tradice, že Ježíšovo učení zahrnuje radikální výzvy k zamyšlení nad materialitou a k odpovědnosti k Božímu království. Žánr sbírky výroků naznačuje, že původní tradice byla dosti různorodá a že pozdější texty ji upravovaly a doplňovaly do nových kontextů.
9. Dvě poznámky na závěr
Netřeba dodávat, že v Tomášově evangeliu nejsou zahrnuta tajemství, která by Ježíš sdělil jen zasvěceným. Hledat taková tajemství patří k obecné náboženské kultuře, ale k podstatě Ježíšova evangelia - radostné zprávy - to nepatří. Uvědomuji si, že jsem měl psát o koptských rukopisech a zůstal jsem prakticky jen u textů z Nag Hammádí; upozorním na významný objev Neznámého berlínského evangelia a Crosby-Schoyenův rukopis Matoušova evangelia.
To jsou mimořádně významné texty, které byly prezentovány teprve v posledních několika letech. Napíšu o nich snad jindy.
Historie Bible - Kdo napsal Bibli - Proč je spolehlivá? Historický dokument
