Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Tento první majetkový soupis se konal, když Sýrii spravoval Quirinius. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, Betlém, poněvadž byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě.
Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl: "Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí."
A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení." Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: "Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil." Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti. Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli. Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom.
Naplnění proroctví a paradox vlády nad světem
1. Při zvěstování předpověděl archanděl Gabriel Marii, že Bůh dá jejímu Synu trůn jeho praotce Davida. Od počátku vyprávění o Ježíšově narození evangelista Lukáš zdůrazňuje, že se tato předpověď naplnila. I když samotné místo narození bylo určeno vládou císařstva, souběh cézarovy vlády nad okupovanou Palestinou a narození Ježíše, krále celého světa, ukazuje na charakter Kristova panování. Ježíš si nepodrobuje svět mečem.
2. Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazareta, do Judska, s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. Pro matku očekávající brzký příchod dítěte na svět to byla velice nebezpečná cesta. Putování do Betléma z příkazu římského cézara mělo však znamenat uskutečnění Božího záměru. Od okamžiku zvěstování bude Bůh od Marie vyžadovat naprostou důvěru. Maria se bude dostávat do mnoha bolestných, překvapivých a často i nepochopitelných situací. Podstatou této služby služebnice Páně nebude primárně vnější působení, nýbrž služba víry. Jejím projevem bude napříště všechno, co bude Maria dělat. V moci víry přijme všechny události, do nichž ji prozřetelnost postaví.
3. Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. Nejstarší tradice nám vypráví, že Josef odvedl svou ženu do jeskyně, jedné z těch, jakých se dodnes v Palestině najde mnoho. Sloužily jako stáje pro dobytek. Svatý Justin, mučedník, který psal ve druhém století, to formálně potvrzuje. Samo evangelijní líčení Ježíšova narození je velmi stručné a prosté. Lukáš zmiňuje pouze tradiční zavinutí děťátka do plenek a jeho položení do jeslí. Po mnoha staletích objevil svatý František z Assisi nově chlév jako místo Kristova narození a první živé jesličky se staly významnou tradicí v celém křesťanském světě.
3 continued. Nechme se ještě jednou jakoby novým způsobem dát se překvapit místem Ježíšova narození. Prosme, abychom v těchto dvou evangelijních tajemstvích, v narození ve chlévě a ve smrti na kříži, procítili smysl a význam celého jeho života. Ježíš přichází jako chudý, aby nás svou chudobou obohatil. Přijměme tuto pobídku a nazírejme děťátko Ježíše, jeho Matku a jejího muže Josefa.
Pastýři a první kimení setkání s Mesiášem
4. Evangelijním vzorem klanění novorozenému Ježíši jsou pastýři. Kým byli v Ježíšově době? Patřili k nejnižší společenské třídě. Pro ně se rozjasnila betlémská noc a stali se prvními, kdo vzdávají holdu Bohočlověku. Uvedením pastýřů na scénu Lukáš otvírá celou sérii Kristových setkání s chudými, nemocnými, posedlými a hříšníky. Přijměme jejich pokoru a nechte se vést vírou, která překonává sociální rozdíly.
Pokloňme se spolu s pastýři Ježíši. Nechť nás provází vědomí, že nepřišel ke zdravým a šťastným, nýbrž k těm, kterým se vede zle. V této meditaci si připomeňme okamžiky, kdy nás život ohrožoval, abychom lépe pochopili vzkříšené poselství Krista. Rodí se Kristus, klanějme se mu. Z nebe sestupuje Kristus, vyjděme mu v ústrety. Kristus je na zemi, vznesme se k nebeským výšinám!
4. Pastýři vypravili svět o narození a vydali se na cestu do Betléma. Když je spatřili, pověděli, co jim bylo řečeno o tom dítěti. Všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři vyprávěli. Ať nám v srdci zůstane poselství o radostné zvěsti pro všechen lid a o tom, že Kristus přišel pro chudé i pro vyvržené.
Historické a teologické souvislosti kolem data Narozdního a místa narození
Král Izraele, po kterém toužily všechny národy, věčný Syn Boha, přichází na svět v útulku pro zvířata. Betlém byla malá vesnička, a vzhledem k sčítání lidu byl zde neobvyklý rozruch. Josef a Marie nebyli schopni najít žádné jiné místo k ubytování než stáj, ve které bývají osli a další zvířata. Proč? Protože díky Boží prozřetelnosti se měl narodit v Betlémě, rodném městě Davidově, a proto, že proroctví o Mesiáši očekávali židé i církevní otcové. V Písmu bylo už dlouho předpovězené, že se tam narodí slíbený vládce.
Narození v chudobě a skutečnost, že pastýři jako první obdrží poselství, má symbolizovat, že Král přišel pro ty nejkratší, pro nejchudší a pro vyvržené. Ať tedy lidé dnešních časů hledí na tuto posvátnou noc s pokorou a s vírou, že Bůh se zjevuje v prostotě a slabosti dědictví lidstva. Církevní tradice a biblické texty potvrzují, že Ježíš byl narozen v Betlémě, a že Narození spolu s událostmi kolem Evangelií ukazuje na naplnění Božího plánu spásy pro celý svět.
Historické detaily o konjunkcích a sčítání, datace narození a události spojené s Herodem Velikým se v jednotlivých pramenech liší. Některé teorie uvádějí, že Ježíš se narodil mezi lety 7 a 4 př. n. l., s různými odhady ohledně konkrétního data. Prameny a historické moderní studie se liší ohledně přesného roku, avšak společný závěr zní, že narozdíl od dat narození považovaných za jistá, existuje široká konsensus o jeho skutečné existenci a o tom, že Ježíš byl významnou historickou postavou, která žila v Galileji a byla spojena s kázáním o Božím království.
Vliv písma a tradic na obraz Ježíše a jeho rodokmenu
Evangelia Matouš a Lukáš uvádějí narození Ježíše jako splnění mesiášského očekávání. Rodokmeny v Matoušovi vedou k Josefovi, a ukazují, že Ježíš je z rodu Davida, a to i přes to, že biologický otec je Duch Svatý. V Lukášově evangeliu se vylíčení narazí na cestu do Betléma kvůli sčítání lidu a narození dítěte v jeslích, což jednotlivé prameny postupně doplňují. Narození Ježíše bylo chápáno jako vykoupení, které se týká všech lidí, včetně pohanů a hříšníků.
Historické poznámky a teologické reflexe se shodují na tom, že nejstarší apokryfní evangelia a pozdější teologické texty potvrzují, že Maria byla pannou před porodem a při porodu, a že tato skutečnost patří k zásadnímu vyznání církve o Neposkvrněném početí a panenství Marie. Liturgie církve oslavuje Marii jako Aeiparthenos, ustavičnou pannou. V literatuře a teologii se tak potvrzuje význam Marie a jejího role v dějinách spásy, a to jak pro křesťanskou víru, tak pro širší kulturní kontext západní civilizace.
Historie vyobrazení narození zahrnuje Františka z Assisi a jeho živé jesličky, které navázaly na tradiční chlévní motivy. Důležité je chápat také význam dovršení mesiášského příběhu skrze události spojené s narozením a následným životem Ježíše, a to v kontextu křesťanské teologie a etiky, která zdůrazňuje pokoru, soucit s chudými a odopuštění se vůči moci a sobectví světa.
