Msgr. ThLic. Dominik Duka OP byl narozen 26. dubna 1943 v Hradci Králové do rodiny vojenského důstojníka, který se podílel na odboji v zahraničí.
V roce 1960 dokončil Tylovo gymnázium v Hradci Králové, ale nemohl pokračovat ve studiích a proto pracoval ve výrobě tři roky a učili se být zámečníkem.
V letech 1962-1964 vykonával vojenskou službu.
Teprve po značném zdržení byl přijat ke studiu na Ss. Cyrilla a Metoděje teologickou fakultu v Litoměřicích v roce 1965.
5. ledna 1968 vstoupil do tajného noviciátu dominikánského řádu se řeholním jménem Dominik a 6. ledna 1969 složil dočasné sliby.
Byl ordován na kněze 22. června 1970 kardinálem Štěpánem Trochtou, biskupem litoměřickým.
Po dobu pěti let působil v hraničních farnostech pražské arcidiecéze (Chlumu sv. Máří, Jáchymov, Nové Město - vše dnes součástí diecéze plzeňské).
V roce 1975 mu byla odňata „Státní registrace kněžské služby“ a pracoval v Škodě Plzeň patnáct let; zároveň žil ilegální náboženský život a studoval.
V letech 1975-1986 byl vikářem dominikánského provinciálu a od roku 1976 do roku 1981 byl správce duchovníků.
Podílel se na založení ústředí pro tajný studijní střed a organizoval náboženské aktivity pro mládež po celé ČSR.
Za činnost v dominikánském řádu a tajné publikování knih (samizdat) byl v letech 1981-1982 zatčen a držen v Plzni-Borech.
Vnímal jako požehnání pokračující projekty svého předchůdce Karla Otčenáška a navrhl svatého Adalberta jako třetího patrona diecéze.
Postavil diecézní teologický institut a gymnázium kostelního typu ve Skutči.
Dne 10. listopadu 2004 jmenoval biskup Duka nové kanovníky kapituly Ducha Svatého v Hradci Králové.
Papež Jan Pavel II. jmenoval ho apostolským administratorem diecéze Litoměřice dne 6. listopadu 2004 a tuto službu vykonával do 22. listopadu 2008.
V letech 2007-2008 uspořádal 700. výročí Dómu Ducha svatého, předcházené rekonstrukcí vitráží a interiéru včetně liturgické úpravy.
V roce 2008 a 2009 zahájil „Týden vzájemného porozumění“, pastorální aktivitu mezi obyvateli velkých měst bez ohledu na vyznání.
K 1. červenci 2009 založil Diecézní církevní soud.
V období 2000-2004 byl viceprezidentem České biskupské konference.
13. února 2010 byl jmenován 36. arcibiskupem pražským papežem Benediktem XVI. a v dubnu téhož roku zvolili čeští biskupové jeho prezidentem České biskupské konference.
28. října 2001 mu byl prezidentem republiky udělen I. třída Medaile za zásluhy pro Českou republiku, 2. června 2003 obdržel II. třídu kříže za zásluhy od ministra obrany a 3. června 2008 I. třídu kříže za zásluhy rovněž od ministra obrany.
Je členem Etického fóra v České republice a členem vědecké rady Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Technické univerzity v Liberci, Univerzity Hradec Králové a fakulty lékařské Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Je prezidentem Výkonné rady Českého katolického biblického institutu, členem Centra biblických studií na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, členem Konfederace vězni státu, redaktorem Salve - revue pro teologii, kulturu a duchovní život, členem Mezinárodního katolického časopisu Communio a čestným prezidentem „Rodina sv.“
Mezi jeho bohatá díla patří: Zápas o člověka, Úvod do studia Písma svatého, Škola vnitřní modlitby, Úvod do teologie.
Jeho účast a třicetiletá organizace translatione Bible do češtiny, Jerusalem Bible, byla publikována v roce 2009 a má značný význam.
Za komunistického režimu tajně publikoval studie v samizdatu a články v Sursum.
