V neděli 21. června budou bohoslužby pouze ve Velenicích a to od 10 hodin. Bohoslužby v Poděbradech se nebudou konat. Ne, 21. 06. Ne, 14. 06. V souvislosti s volbou seniora Martina Féra na listopadovém konventu proběhne v našem sboru také jeho instalace - při nedělních bohoslužbách 22. února od 9:45. Instalovat bude náměstek synodního seniora Roman Mazur. Ne, 22. 02.
Srdečně zveme k bohoslužbám na Štědrý den od 16 hodin. St, 24. 12. V neděli 4. května bohoslužby v Poděbradech nebudou. Pojedeme do Velenic, kde budeme mít společné bohoslužby s místními, připraven bude společný oběd. Ne, 04. 05.
Středa 16.4. Velký pátek 18. 4. Boží hod velikonoční 20. 4. St, 25. 12. Út, 24. 12. Čí narozeniny se asi tak slaví? Jak se nás to týká? Ne, 15. 12. Při bohoslužbách nás navštíví synodní senior Pavel Pokorný. Ne, 25. 02. Štědrovečerní - odpolední - bohoslužby s hudbou nejen varhanní, zpěvem a rozsvicením svíček. V neděli od 16 hodin. Ne, 24. 12.
V neděli 15. 10. Ve velikonočním období vás tradičně zveme k nedělním i svátečním shromážděním v evangelickém kostele či ve sborovém sále Ekklésia: neděle 2. dubna - Květná neděle, bohoslužby od 9.45 středa 5. Ne, 09. 04. Pá, 07. 04.
Evangelická církev augsburského vyznání v České republice vznikla roku 1993 v důsledku rozdělení Československa z jediného (pražského) sboru slovenské Evanjelické cirkvi augsburského vyznání na území českého státu. K původnímu slovenskému sboru se časem začali připojovat další zájemci o luterskou zbožnost akcentující různé proudy světového luterství v jeho současných podobách i svébytné utrakvistické a luterské tradice české reformace. Luterské církve vyrůstají z hnutí, které svým životem a dílem podnítil německý církevní reformátor Martin Luther (1483-1546) a jeho spolupracovníci a podporovatelé.
Martin Luther byl inspirátorem reformace, která se postupně rozšířila do německých a dalších zemí. Příběh jeho konverze a teologického vyrovnání s apoštolskou tradicí ovlivnil vznik Augsburského vyznání (Knize svornosti) a později i další konfesní dokumenty. Odpustkové kampaňe, spory s církevní autoritou a důraz na víru a boží milost změnily tvář tehdejšího křesťanství a položily základy pro luterské vyznání. V roce 1530 byl Augsburgské vyznání předloženo císaři Karlovi V. na sněmu v Augsburgu a stalo se jedním ze symbolů protestantské identity.
Formule svornosti z roku 1577 a další dokumenty pomohly definovat luterskou identitu a praktickou liturgii, která si zachovala zřetelné rysy a konfesijní jistoty. Z evolutionálního pohledu se luterství rozvíjelo ve smířlivém duchu a příklonu k jednoduchosti liturgie a věření, že spása je dosažitelná vírou prostřednictvím boží milosti. Důraz na ospravedlnění z víry a na správný vztah víry a dobrých skutků zůstal klíčovým bodem vyznání. Těsně po Lutherově smrti došlo k rozdělení církve a k dalším reformacím, které měnily podobu bohoslužeb a církevní struktury v různých regionech.
V 16. a 17. století se luterství šířilo do Skandinávie, Estonska a Lotyšska a později i do dalších částí Evropy a světa prostřednictvím misí a migrací. Pietismus, jako reakce na určité prvky luterské ortodoxie, zdůrazňoval osobní zbožnost a duchovní obnovu. Z hallského pietismu vyšel vliv na misie a reformní pohyb v 18. století, což vedlo k rozšíření luterství i mimo evropské kontinenty a zakořenění v různých kulturách, například v Namibii či Africe. V moderní době se Světový luterský svaz stal hlavním tělesem representing luteránské ekumeny po světě, zatímco Mezinárodní luterská rada vznikla roku 1993 s cílem reagovat na rozdíly v teologii.
V rámci České republiky existuje Česká evangelická luterská církev (ČELC), která jako malá denominace sdružuje věřící v Plzni a dalších západočeských obcích a je součástí mezinárodních struktur. Nadále zůstává důraz na liturgii a liturgické prvky, včetně bohoslužeb a křesťanské praxe, která ukazuje kontinuitu s luterskou tradicí. V rámci ekumeny českého prostředí se uplatňují i odlišné postoje k bohoslužbám a prvkům sakrální estetiky, které jsou v některých případech příkladem „vyšší církevní tradice“ v luteránských kruzích.
V součastnosti je ústřední idea bohoslužby v luterském vyznání - kázání z Písma, modlitby a slavení večeře Páně - přijímána jako prostředek posílení víry a společenství. Bohoslužba může probíhat v kostele či sborovém sále a bývá doprovázena hudebními prvky. Charakter bohoslužby je otevřen pro věřící i nevěřící, a to s důrazem na přítomnost Krista ve společenství věřících a ve slova Božího slova.
Tag image:
Tag video:
tags: #bohosluzba #v #evangelicka #luterske #vyznani