Křížové cesty jsou součástí české krajiny už od barokních dob. Boží muka u Boskovic patří k těmto poutním památkám a jejich existence odráží dlouhou tradici, kdy jednotlivá zastavení zobrazují události spojené s ukřižováním Ježíše Krista a mají blízký vztah k Velikonocům.
Do kostelů se totiž kvůli protikoronavirovým opatřením dostane jen část věřících, a tak poutníci často nacházejí duchovní náplň i mimo chrám prostřednictvím křížových cest a Božích muk na kraji cest či na vrších kopců. Poutě křesťanů do Svaté země jsou doložené už v 5. století, kdy poutníci navštěvovali místa pašijových událostí, avšak pro jejich realizaci bylo tehdy potřeba pevné zdraví, volnost pohybu a dostatek peněz, což bylo mnohdy nedostupné.
Historicky se objevovaly i napodobeniny Božího hrobu a dalších míst: biskup z Bologne nechal ve své diecézi postavit takové napodobeniny v krajině, včetně hory Golgota. Křížová cesta na Svatém kopečku u Mikulova (od 1623) je nejstarší na Moravě a v Čechách; nechal ji vybudovat kardinál František Dittrichstein a často se k ní připisuje doplnění o patnácté zastavení - prázdný Ježíšův hrob.
Ve slovanské krajině se křížové cesty budovaly i na místech spojených s legendami. Na Křížové hoře nad Jiřetínem nad Jedlovou vznikla v 18. století kaple s křížovou cestou podle legendy, že Spasitel se zjevil sedmi bratrům a vyzval je k návratu z nuceného exodu. Podle jiné pověsti stojí za Modlivým dolom kaple Panny Marie Lurdské a křížová cesta spojená s příběhem rytíře Jaroslava ze Svojkova a dcery sládka z Velenic.
U Křemešníku se Zázračná studánka stala výchozím místem pro křížovou cestu; prý se během třicetileté války zastavil raněný voják a voda zázračně zhojila jeho rány. Představitelé moderního pojetí křížových cest se objevili i v 20. století: Jurkovičova křížová cesta na Hostýně, kterou doprovázel moravský malíř Joža Úprka; díky drsným hostýnským podmínkám se obrazy dočasně přesunuly do velehradského kláštera.
V 21. století vznikla novodobá realizace křížové cesty jako duchovní dominanta kraje na Kuksu, kde spolu s dalšími autory vytvořil sochař Vladimír Preclík dílo podle myšlenky hraběte Šporka. V průběhu čtyř let vznikaly sochy v hořických lomech. Meditační křížová cesta v Jiřicích v Moravských Budějovicích vede netradičně ovocným sadeem a končí dřevěnou rozhlednou; u křížové cesty je prodejní galerie obrazů Bedřišky Znojemské, která během minulosti nesměla tvořit pod svým jménem.
Z významných autorů se v kresbách a obrazech objevuje i Petr Urban, který vytvořil oleje s biblickým tématem pro křížovou cestu ve Smržovce; po dlouhém období tvorby se jeho práce soustředila na nejznámější příběh světa. Křížová cesta (lat. Via Crucis) je tradiční křesťanská - katolická modlitba připomínající utrpení a smrt Ježíše Krista na cestě k ukřižování; skládá se ze čtrnácti zastavení, která zobrazují jednotlivé momenty, a končí položením do hrobu. Zastavení bývají umístěna v kostelech či na poutních místech a bývá doprovázena modlitbemi zejména během postní doby a na Velký pátek, ale i během roku jako připomínka Kristova utrpení a lásky k lidem.
Podle některých zdrojů je většina níže uvedených křížových cest přepsána z nepodepsaných pramenů a některé nám dodali čtenáři bez uvádění autora. Uvádíme je tedy bez autora. Doplňující texty a tématické články (např. “Strach z budoucnosti? Co je křížová cesta a jak se jí modlit?”) ukazují široké spektrum meditativních textů spojených s Via Crucis.
Alternativní popis Boží muk říká, že jde o volně stojící kamenný či dřevěný sloup s lucernovitou kapličkou, uvnitř níž bývá obraz či plastika náboženské tematiky a prostor pro světlo, květiny a krucifix; často bývá součástí pašijového památníku, tj. sloup či pilíř zakončený rámem pro pašijový obraz či sošku. Krížová cesta bývá pak často zobrazena jako umělecké ztvárnění Ježíšova utrpení na cestě na Golgotu. Na závěr je uvedeno, že v Naceradci se nachází Krížová cesta tvořená 12 výklenkovými kapličkami, která se pravděpodobně vyvíjela do počtu 14 a v některý popisech se uvádí i číslo 13; kolem vzniku koluje pověst o zámku, zlatu ukradeném strakou a pocitu, že církev nechala zřídit tuto cestu kvůli návštěvníkům Holého vrchu. Zmiňována je i rekonstrukce sloupů v roce 2017 a souvislosti s dalšími místy pro „lov kešek“ a orientačními body na mapě.
Křižáci: Křesťané na Křížových výpravách...1.část Dokument CZ
Pro lepší orientaci čtenářů lze uvést, že někde pak bývá kromě samotných kapliček 14 zastavení doplněno o 15. zastavení a že křížové cesty bývají součástí poutních míst, kaplí a zákoutí krajiny - často na vrcholcích kopců, návrších nebo na križovatkách, kde lze potkat volně stojící sloupy s drobnými kapličkami, obrazy či reliéfmi.