Rok 2020 přinesl do katolické Cirkvi na Slovensku a do jejího zahraničního rámce otázky kolem způsobu přijímání Eucharistie. Hygienické opatření, která prosazovaly státy i římská autorita spolu s lokálními diecézemi, vedla k požadavku přijímání na ruku, někteří experti ji považují hygieničtější než přijímání do úst, zatímco jiní s tímto názorem nesouhlasí.
Podle mnohých svědectví a historických záznamů byla však praxe přijímání do úst běžná po staletí až do poloviny 20. století. Kanóna přijímání u více světců, včetně sv. Cyrila Jeruzalémského či sv. Cypriána, bývá uváděna jako důležitá součást vyznání a úcty k Božímu Tělu. Teologické a historické kořeny ukazují, že primárním cílem Sviatosti Eucharistie je posvětit věřící a potvrdit smlouvu s Kristem, a to v kontextu kontinuity římského obřadu.
Diskuse o tom, zda přijímat pod obojí způsobou (Tělo i krev) či jen pod jednou formou, vychází z liturgických pravidel a z kategorizace znamení eucharistického úkonu. Církev učí, že při přijímání pod obojí způsobou je plněji vyjádřeno znamení eucharistické hostiny a jasněji se ukazuje vůle Krista, který novou smlouvu stvrdil svou Krví. Rozdílení způsobů přijímání vyžaduje, aby věřící byli připraveni a aby všeobecně bylo dovoleno biskupem. Pokud se podává pouze Tělo Páně, věřící si mohou vybrat, zda přijmou do úst v kleče, do úst ve stoje či na ruku ve stoje, a to v souladu s liturgickými předpisy.
V Bratislavě bylo v době pandemie dočasně umožněno přijímat svaté přijímání do rukou podle rozhodnutí Konference biskupů Slovenska, který tuto praxi potvrdila i Kongregace pro Boží kult a důstojnost svátostí. Po skončení pandemické situace bude přijímání do rukou nadále možné jen na základě vyjádřeného konsenzu liturgické praxe a v rámci duchovní odpovědnosti. Je důležité připomenout, že věřící by měli přijímat Kristovo Tělo vždy náležitě disponovaní a v posvěcující milosti.
Text, který byl čten v kostelích na Slovensku během první postní neděle, vyzdvihuje důležitost přijímání Pánova Těla a připomíná, že Pán Ježíš podal chléb učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte.“ Podobně kalich a výrok „Vezměte a pijte“ zdůrazňují ustanovení Eucharistie. Kněz musí vždy přijímat chléb a víno proměněné při mši a procesí ke svatému přijímání by mělo být hlavním způsobem konání této svátosti, pokud neexistuje výjimečný důvod k jinému postupu.
Podle římsko-katolické tradice jsou důležité tyto body: (1) plněji vyjádřené znamení při přijímání pod obojí způsobou; (2) lepší význam eucharistického hostinového aktu; (3) jasnější vyjádření vůle Krista v nové smlouvě; (4) zřetelné propojení eucharistie a eschatologické hostiny. V případě, že se podává pouze Tělo Páně, je možné volit mezi přiváděním do úst v různých polohách. Důležité však je, že žádný kněz nemá právo určovat či nařizovat způsob přijímání, a proto by měl být postup vždy v souladu s liturgickými pravidly a pokyny církve.
V praxi znamená souběh obou forem i různá možnost rozdělování komunikantů při mši, že rozdávat svaté přijímání je úkolem celebrujícího kněze, s pomocí dalších kněží či jáhnů a že mše nesmí pokračovat dříve než po skončení přijímání věřících. Zvyklosti, které by odporovaly předpisům liturgických knih, jako je rozdávání nepřevzaté hostie či jiných potravin během slavnostní mše, se neslučují s tradicí římského obřadu a mohou vyvolat zmatek ve víře o eucharistickém učení. Pokud existuje místní zvyklost žehnat chléb a distribuovat ho po mši, je nutné zajistit správnou katechezi tohoto gestu.
Kněží mohou při rozdávání svatého přijímání využívat pomoc ostatních presbyterů či mimořádných služebníků, například akolyty, a v případě velkého počtu přijímajících i jiné věřící pověřené pro tento účel. Při podávání Těla Páně a Krve má věřící často možnost přijmout pod obojí způsobou, avšak roli hraje okolnost, zda je podávána krev namáčená a jaké jsou pokyny liturgických knih.
- Historické kořeny a kontext přijímání do úst vs. na ruku
- Hygienické a teologické debaty během pandemie a jejich dopad na liturgii
- Praktické pokyny pro celebranty a asistenty při mši
- Pravomoci liturgických předpisů a nutnost katecheze pro věřící
V souladu s současnými pravidly se tedy zachoval princip zachování kontinuit a úcty k Sviatosti, ačkoliv pandemie vyvolala dočasné úpravy. Zároveň je třeba sledovat a citlivě reagovat na změny, které pomáhají chránit zdraví věřících a zároveň zachovat důstojnost a význam eucharistické služby.
