Kostel sv. Havla ve Štolmíři vznikl spolu s Novým městem, které nechal založit na dosud nezastavěném území Starého Města král Václav I. ve 30. letech 13. století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1265, kdy Přemysl Otakar II. povolil zřídit první městskou školu v Praze, a o jeho nejstarší farářovi zůstává doklad z roku 1301.
V průběhu 14. století byl kostel pravděpodobně vrcholně goticky přestavěn na trojlodní baziliku s dvojicí věží v západním průčelí, a dodnes je patrná románská až raně gotická výstavba. Pozdější barokní úpravy změnily podobu fasády i interiéru, ale gotické jádro zůstává částečně čitelným dědictvím této stavby.
Historický vývoj a architektura
Roku 1627 kostel dočasně získal karmelitánských řeholníků, kteří si k němu zbudovali klášter, ačkoli ten byl zestátněn a zbořen po roce 1786. Základní kámen barokní rekonstrukce byl položen mezi lety 1722-1727; nové průčelí vzniklo podle plánů architektů Jana Santiniho Aichla a Pavla Ignáce Bayera, ačkoliv autorem definitivního řešení je pravděpodobně spíše Kaňkova škola s vlivem místních řemeslníků. Finančně projekt podporoval rod Lichtenštejnů, zejména Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna a jeho dcera Marie Terezie Savojská, která roku 1764 přistavěla sakristii na východní straně presbytáře.
Interiér kostela ukazuje mimořádnou monumentalitu: jednolodní sál, centrální dvoupolohový prostor, vysoké pilastry a rokokový štít západního průčelí. Kruchta je po levé straně lodi; původně měl být na severu i s točitými schodišti k plánovaným věžím, realizováno bylo jen jihozápadní schodiště. V prostoru lodi se dochovala bohatá řezbářská výzdoba a původní podlahy ze poloviny 18. století. V závěru severní lodi dominuje Kalvárie od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, která patří k vrcholům baroka na Kolínsku.
Hlavní oltář a mobiliář
Centrální postavou interiéru je monumentální raně barokní hlavní oltář z roku 1688 s mladším tabernáklem z roku 1713, původně určený pro Sázavský klášter. Hlavní oltářní obraz z roku 1891 od Karla Geigera zobrazuje žehnajícího Krista se sv. Havlem po pravici a sv. Janem Nepomuckým po levici; nad ním se nachází původní obraz Nejsvětější Trojice z roku 1688. Sochy ve střední etáži zahrnují sv. Václava a sv. Vojtěcha, v dolní části pak sv. Benedikta a sv. Scholastiky; na vrcholu stojí sv. Prokop. Barokní varhany z roku 1688 od Hanse Heinricha Mundta, převedené do Štolmíře roku 1756, patří mezi nejcennější dochované nástroje tohoto mága varhanářství v ČR, i když jsou poškozené.
Boční oltáře sv. Kříže ( severní ), Panny Marie ( jižní ) pocházejí z poloviny 18. století; nástavce obsahují původní obrazy, hlavní obrazy jsou z konce 19. století od Karla Geigera. Na evangelijní straně lodi je dřevěná kazatelna z roku 1688, původně určená pro Sázavský klášter; pod kazatelnou naleznete náhrobní kámen faráře Václava Alexandra Czipa z roku 1756. Podlahová výzdoba a cenný mobiliář svědčí o původním bohatství sakrálního prostoru.
Historie, rekonstrukce a současný stav
Současný stav kostela je dlouhodobě velmi špatný s mnoha trhlinami ve stěnách a klenbách, hnilobou krovu a zatékající střechou. Západní průčelí je staticky problematické; omítky jsou degradované, okna chybí skleněné výplně a některé části byly provizorně zabedněny. V roce 2017 byla zadána projektová dokumentace na celkovou obnovu a v roce 2021 město Český Brod zřídilo transparentní účet pro sbírky na záchranu kostela. Kostel je i nadále filiálním chrámem Českého Brodu a slouží při příležitostných bohoslužbách, pro komentované prohlídky a benefiční koncerty, jejichž výtěžek putuje na opravy.
Architektonicky patří k nejpůsobivějším barokním sakrálním stavbám na Českobrodecku a obecně ve středních Čechách. Památkový katalog hodnotí kostel jako mimořádně kvalitní vrcholně barokní dílo, které spolu s areálem bran, hřbitova, zvonice a cenného interiérového vybavení tvoří typ barokního gesamtkunstwerku. Stavební vývoj štolmířského chrámu je zřejmě směřován k dřívější barokní dostavbě a propojování s místní Lichtenštejnskou tradicí, přičemž mobiliář a reliéfy z doby kolem 1688-1738 dotvářejí jedinečný charakter této sakrální kompozice.
Specifické prvky a významné záznamy
- Kalvarie Ferdinanda Maxmiliána Brokofa z let 1719-1720, vyřezaná z lipového dřeva a polychromovaná.
- Oltářní obraz s Havlem, Liškova malba z roku 1696, která sváže karmelitánské svěce, císařské rodiny a sv. Havla.
- Barokní varhany Mundt z roku 1688, považované za jednu z nejcennějších sbírek v ČR, dnes poškozené, avšak vzácné.
- Kostelní loď se segmentově sklenutým triumfálním obloukem a elipsovitou kupolí nad presbyteriem.
- Relikviáře a ostatky sv. Havla, jejichž část byla uložena ve stříbrném relikviáři v pražské katedrále a část dána k uctění v Sulkovci.
V 2. polovině 20. století bylo provedeno několik úprav; v roce 1986 se sloužila mše tváří k lidu poprvé a od roku 2001 má kostel elektronický zabezpečovací systém. Současné aktivity zahrnují pravidelné bohoslužby, hudební benefiční akce a prohlídky za účelem získání prostředků na záchranu stavby.
BRNO: TAJEMSTVÍ BAROKU! Co skrývá Parnasova fontána? | Kostel Sv. Michala & Dominikánsky Klášter
Přístup k hodnocení významu stavby potvrzuje, že Sulkovec a Štolmířský kostel jsou klíčovým prvkem regionální barokní identity. Oltářní zařízení, kalvárie, křtitelnice a sochařské soubory z doby kolem 17. a 18. století vytvářejí unikátní soubor, který dotváří obraz barokního gesamtkunstwerku a jeho význam přesahuje regionální rámce.
Současnost a budoucnost obnovy
V současnosti probíhá či proběhla řada projektů obnovy a zeleň kolem stavby, aby bylo možné zachovat tuto významnou památku. Nadační fond založený v roce 2016 usiluje o záchranu kostela a okolního areálu, zatímco farnost Český Brod zajišťuje pravidelný provoz a doprovodné akce. Věřme, že díky komunitní podpoře a koordinaci s památkáři se podaří udržet tento výjimečný barokní symbol českého kulturního dědictví pro další generace.