Břevnovský klášter v Praze-Břevnově je nejstarším mužským klášterem v českých zemích, byl založen r. 993. Jeho současná podoba odpovídá době z první poloviny 18. století. V polovině 12. století vstupují na české území nové řády - cisterciáci, premonstráti a řády rytířské. Břevnovský klášter zůstal v románské podobě [stavby zahájené za opata Meginharda, o tom výše] až do poloviny 13. století.
Po vymření Přemyslovců se část zemské šlechty postavila za kandidaturu Jindřicha Korutanského jako manžela Anny, dcery krále Václava II., na český trůn; zemský sněm 8. září 1306 zvolil českým králem Rudolfa, syna císaře Albrechta. Rudolf zemřel již 4. července 1307 a 15. srpna t. r. byl Jindřich českým králem zvolen. Mezi českou šlechtou Jindřich velkou podporu neměl a z církevních prelátů byl zřejmě Bavor jedním z mála jeho příznivců. Po Janově korunovaci (7. února 1311) byl určen rajhradský klášter jako místo schůzky krále Jana s rakouským vévodou Friedrichem.
Lze tak soudit např. Diplomat a dobrý organizátor ze soupisu výdajů vystupuje i jako stavebník - zmiňuje např. střechu na novostavbu gotického konventního chrámu. Klášter se vrátil v 90. roce benediktinům zpátky a nebyl zrovna v nejlepším stavu. Obnoveným zřízením zemským získali představení klášterů vlastnící pozemkový majetek, pokud patřili k infulovaným prelátům, přední místo na zemských sněmech. Benediktinské kláštery vyžadovaly prostředky pro hospodářský rozvoj a obranu; hlavními impulsy pro další stavební práce byly škody způsobené klášteru ve „zlých letech“ po smrti Přemysla Otakara II. a následné hledání cesty k obnovení života kláštera.
V době husitské revoluce byl klášter napaden 22. 5. 1420 a benediktinský klášter v Břevnově byl vypleněn; dva benediktini byli nedlouho poté upáleni. Husitská kronika a další prameny popisují těžké období a tragické ztráty cenností; centrem benediktinů se stalo Broumovsko. Po husitských válkách nastoupila období rekonstrukcí a obnovy, a to i přes ztráty; ve 14. století vznikla snaha o rozšíření klášterního areálu a o opravy.
Kolem roku 1160 založil šlechtic Vrbata opatství Panny Marie v Podlažicích a doložen je první opat Hugo, což ukazuje na propojení klášterních center. Konventní chrám byl v této době torzem s úzkou severní lodí; gotická úprava byla zahájena, avšak dokončena zřejmě jen částečně. Období, kdy benediktini představovali v českém prostředí jedinou formu řeholního života, pokračovalo a klášter patřil mezi největší panství; opata Bavor dokončoval dílo započaté předchozími opaty.
Břevnovský klášter měl dlouhodobě významné politické a hospodářské postavení; po vzniku Královské kanonie premonstrátů na Strahově byl jeho přední význam postupně snižován, ale stále zůstával důležitým centrem. Na počátku 16. století se klášter potýkal s krizí a postupně ztrácel, avšak císařský zásah v podobě jmenování opata Wolfganga z Prostějova měl za cíl obnovu života v českých a moravských benediktinských domech; po Bílé hoře došlo k rekatolizaci a posílení mocenského významu klášterů. Benno I. Falk z Falkenberka (opatem 1621-1646) usiloval o obnovení české benediktinské kongregace a k jejímu oživení vedly kroky Alexandra Hübnera a Augustina Seyferta.
Hlavní úkol tehdejšího ateliéru zahradního architekta byl vrátit klášteru jeho původní podobu, která se odrazila zejména v proměně klášterní zahrady a oranžerie. Zahrada Břevnovského kláštera, dnes vyhledávané místo pro odpočinek i meditaci, prošla proměnou díky spolupráci s Městskou částí Praha 6; projekt koordinovalo a finančně podpořilo. Proměna zahrady a oranžerie byla realizována v letech 2009-2010; hlavními iniciátory byli Benediktinské arciopotství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově a dalšími partnery, včetně NPÚ a projektantů. Objekt oranžerie se dochoval jen v torzu a byl obnoven do původního stavu podle zaměření z roku 1945 a dobové fotodokumentace. Opětovná obnova zahrady zahrnuje obnovu teras a oplechovaného glorietu; samotná zahrada a její prvky dnes představují významný příklad proměny kláštera po letech devastace.
Vizuální podoba zahrad byla rekonstruována podle dobových zdrojů a poslední zahradník kláštera, jehož vzpomínky slouží jako důležitý zdroj informací, je klíčovým svědkem dobové podoby. Veřejnost může navštívit Břevnovský klášter a prohlédnout si jeho historické části, které svědčí o bohaté vrstvě architektonických změn a proměn, jež klášter prošel od středověku až po současnost. Zahrady dnes poskytují klidný prostor pro meditaci a odpočinek, zatímco samotné budovy ukazují, jak se architektonické a zahradní prvky vyvíjely v průběhu staletí a jak byly přizpůsobeny různým historickým okolnostem.
Historické milníky a klíčové proměny
- Založení kláštera r. 993 a jeho působení jako nejstarší mužský klášter v českých zemích.
- Gotická fáze přestavby a rozvoj klášterního areálu po polovině 13. století.
- Husitské bouře a poškození kláštera; stěhování části komunity do Broumova.
- Obnova a rekatolizace po Bílé hoře; posílení postavení klášterů v rámci zemských sněmů.
- Proměna klášerní zahrady a oranžerie v letech 2009-2010 díky dotační spolupráci a projektu koordinovanému Praha 6.
- Pavel Koutský: 22 Zmatky na přelomu 11 a 12.
Otevření zahrad Benediktinského kláštera
Současná podoba a veřejná dostupnost
Veřejnost může navštívit Břevnovský klášter a prohlédnout si jeho historické části, které svědčí o bohaté vrstvě architektonických změn a proměn, jež klášter prošel od středověku až po současnost. Zahrady dnes poskytují klidný prostor pro meditaci a odpočinek, zatímco samotné budovy ukazují, jak se architektonické a zahradní prvky vyvíjely v průběhu staletí a jak byly přizpůsobeny různým historickým okolnostem.
tags: #brevnovsky #klaster #prestavba #architekt