Text popisuje bohatou historii Břevnovského kláštera, jeho architektonické proměny od raného středověku po baroko, významné osobnosti, současné fungování i možnosti pro návštěvníky. Klášter byl založen v průběhu 10. století a stal se jedním z nejstarších mužských klášterů na českém území. Od počátku důležitý pro duchovní i kulturní život země, v průběhu věků procházel řadou přestaveb a reforem, které vyústily v dnešní barokní areál.
Zaklad a středověký vývoj
Břevnovský klášter byl založen roku 993 knížetem Boleslavem II. a pražským biskupem Vojtěchem. Zakladateli byly pravděpodobně osoby z Aventinské římské benediktinské komunity; počáteční komunita se patrně brzy přesunula do Broumova a další osudy jsou zčásti nejisté. Opat Meinhard v polovině 11. století postavil kamennou románskou baziliku sv. Benedikta a Vojtěcha a založil klášter v Rajhradě. Před koncem 11. století započala gotická přestavba, která byla dokončena v průběhu 13. století. Břevnov se stal mateřským klášterem pro několik pobočných domů a významným hospodářským i kulturním centrem regionu.
V husitských válkách klášter utrpěl, část mnichů se uchýlila do Broumova. Obnova následovala až ve 2. polovině 16. století. Počátkem 17. století nastalo období rozkvětu za opata Tomáše Sartoria, který nechal v letech 1668-1674 vybudovat Sartoriovo konvent. Již čtyři roky poté zasáhl klášter velký požár; opravy prováděl stavitel Martin Allio, později Bayer. Stavební změny významně ovlivnily Dientzenhoferové, kteří po letech 1708 začali rozsáhlou barokní přestavbu.
Barokní proměny a světový význam
Největší proměnou prošel klášter v letech 1708-1740 podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Kostel a prelatura vznikaly jako součást rozsáhlého komplexu tří dvorů; hlavní chrám sv. Markéty byl vybudován podle Dientzenhoferových plánů a vnitřní výzdoba pocházela od nejlepších umělců své doby. Kostel byl vysvěcen 1715 a celá stavba trvala do roku 1740. Do roku 1993 zůstával klášter a jeho areál klíčovým duchovním a kulturním centrem; v období 18. a 19. století však docházelo k opakovaným poškozením a opravám vlivem válek.
Interiér kostela sv. Markéty zahrnuje řadu významných děl: na hlavním oltáři stojí dřevěná pozlacená socha patronky sv. Markéty od Matěje Václava Jäckela, oltářní mensa navržena K. Stádníkem, bohaté malby a fresky Asamových dílen a další cenné prvky jako rokokový relikviář s ramenní kostí sv. Markéty. V chóru jsou barokní mnišské lavice s figurami patronů, na severní straně se nachází obrazy Smrt sv. Václava, Ukřižování a Setkání sv. Vojtěcha s knížetem Boleslavem II., na jižní straně obrazy Přenesení ostatků sv. Otmara a dalších. Fresky v klenbě vytvořili Asamové a stropní malba v Tereziánském sále zobrazuje Zázrak svatého Vintíře.
Současná podoba kláštera vznikla převážně v letech 1708-1740, jak vyplývá z plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho následníků. Kryštofův syn, Kilián Ignác Dientzenhofer, se podílel na dokončení prelatury a vybavení konventu; jeho práce zahrnovaly také arcivé hlavní sály a knihovnu. Vstupní osa kláštera byla a dosud je rozdělena ulicemi Bělohorskou a Patočkovou; v 50. letech 20. století došlo k otevření některých prostor, avšak část objektů zůstala neveřejná kvůli rekonstrukcím a bezpečnostním opatřením.
19. a 20. století: ztráty, obnova a obnovný rozsah
Po roce 1950 byl klášter zrušen a mniši deportováni; bývalý archiv ministerstva vnitra zde zůstal až do roku 1990. Po sametové revoluci došlo k rozsáhlé obnově areálu a roku 1993 byl klášter povýšen na arciopatství. Anastáz Opasek, významná osobnost 20. století, byl několikrát uvězněn a klášter musel čelit různým tlakům; po roku 1989 se opět vrátil k plné duchovní službě a správě farnosti. Dnes jsou benediktini v Břevnově opět aktivní jak duchovně, tak kulturně, a spravují farnost při kostele sv. Vojtěcha a sv. Markéty.
Convent a prelatura jsou historicky spojeny se Sartoriovým křídlem a s letními refektáři a knihovnou; bývalé Sartoriovo křídlo bylo později adaptováno a dnes slouží jako součást expozice a výstavních prostor. Z archeologického průzkumu v areálu byla objevena hřbitovní plocha s pozůstatky 1 289 pruských vojáků zemřelých po bitvě u Šsterbohol, nalezená v nedaleké výstavbě. Dnes areál zahrnuje i oranžérii, zahrady a pavilon Vojtěška nad pramenem Brusnice, které byly částečně rekonstruovány v letech 2010-2013 a slouží jako výstavní a odpočinkové prostory.
Doprovodné prvky, návštěvy a praktické informace
Pro návštěvníky je k dispozici informační centrum v budově bývalé sýpky; prohlídky kláštera zahrnují Baziliku svaté Markéty, románskou kryptu z 11. století, Tereziánský sál a reprezentační prostory prelatury, klášterní zahrady a další historické části. Dostupnost MHD: tramvajové linky 22 a 25 s zastávkou Břevnovský klášter; z centra Prahy snadný přístup a pravidelné spoje. Z Parkovišť je možné pohodlné parkování v okolí areálu; klášter je považován za jeden z nejvýznamnějších historických areálů v Praze. Prohlídky bývají často vyprodané, proto je vhodné si termíny rezervovat předem.
V současnosti se klášter dá navštívit a využít k prohlídkám zahrnujícím baziliku, kryptu, prelaturu a pavilon; v rámci prázdnin a speciálních období se konají i kulturní akce a výstavy. Pro návštěvníky jsou připraveny i možnosti stravování v Klášterním šenku a ubytování v Hotelu Adalbert přímo v areálu kláštera; zahrnuta je i nabídka různých služeb a expozic, které propojují duchovní život s historickým a kulturním dědictvím kláštera.
Historické jádro a hlavní komplexy
Barokní budovy kláštera zahrnují chrám sv. Markéty, Sartoriovo konvent a prelaturu; hlavní složka pochází z let 1708-1740, s výzdobou Kiliána Ignáce Dientzenhofera a jeho otce Kryštofa Dientzenhofera. Bazilika vznikla na starších základech, s románskou kryptou, a freskami Asamových dílen. Vnitřní vybavení zahrnuje množství chrámových oltářů, oltářní mensy a rokokové relikviáře. Do konventního prostoru patří i nádvoří a knihovna; architektonickou dominantu tvoří Tereziánský sál s nástěnnými malbami a stropními freskami od Asamů a dalších mistrů 18. století.
V návaznosti na historii kláštera stojí za zmínku i významná role, kterou sehrál v kulturním a duchovním životě republiky, a to v období 20. století, kdy mělo klášter výrazný vliv na literáty a veřejné činitele. Opat Anastáz Opasek, který vedl klášter po druhé světové válce, byl uvězněn; po roce 1989 došlo k opětovnému rozkvětu a obnově kláštera, která vyvrcholila v roce 1993 získáním titulu arciopatsví. Nyní se Benediktinský arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Břevnově stará o duchovní správu fary a nadále uchovává bohaté duchovní i kulturní dědictví.
V rámci návštěvnických informací je důležité sledovat aktuální dostupnost prohlídek, protože kapacita bývá často naplněna. Pro detailní informace o prohlídkách a termínech doporučujeme sledovat oficiální zdroje arciopatství a místních památkových institucí. Dnešní arciopatsví je administrativně i duchovně samostatnou jednotkou s působením ve farnostech a kulturních programech, které odrážejí bohatou historii kláštera a jeho neustálou přítomnost v životech věřících i návštěvníků.