Střed města vytváří ucelenou památkovou zónu, jejíž dominantou je barokní stavba kostela. Březnický pán Přibík Jeníšek z Újezda jej nechal vystavět v letech 1642 - 1650 italským architektem a stavitelem Carlo Luragem. Jeho tvorba v Březnici a okolí výrazně obohatila českou barokní architekturu.
Architektura a interiér kostela
Naprosto pozoruhodně řešený vnitřní prostor jednolodního kostela s bočními kaplemi je vyzdoben bohatou štukovou výzdobou a mnoha uměleckými díly. Nad velkým oltářním obrazem je menší od Ignáce Raaba, který zobrazuje sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského. Stříbrná lampa na věčné světlo je z roku 1720 a křtitelnice z červeného mramoru je ze 17. století.
V chrámové klenbě jsou erby rodu Jeníšků a Talmberků a samotné manžele Přibíka a Kateřinu Lidmilu představuje obraz pod varhanním kůrem. Cenné jsou postranní oltáře se sochařskou i malířskou výzdobou. Vyřezávané sochy pocházejí převážně z 18. století z kolonie umělců v Dobré Vodě, kterou vedl Ignác Hammer. Mezi nejkrásnější patří výzdoba oltáře sv. Františka Xaverského, s obrazem od Karla Škréty a s dřevořezbami, které znázorňují mořské dno.
Obraz sv. Mikuláše pochází ze zbořeného kostela stejného jména a patří mezi nejstarší památky v kostele. Kostel sv. Mikuláše stával na náměstí v místě, kde je dnes kamenná deska s bronzovým křížem. Raně barokní kostel sv. Rocha je dílem stavitele Carla Luraga. Na hlavním oltářním obraze je zachycena Březnice v roce 1651 se všemi významnými budovami města.
Boční oltáře a jejich význam
Boční oltář vpravo zdobí nejstarší obraz kostela - Panna Marie v zahradě, pocházející z tzv. Dürerovy školy z poloviny 16. století. Řezbářsky je cenný je také boční oltář sv. Jana Nepomuckého z let 1732 -1733, který je dílem Jana Františka Hoffmana Pragensis. Národní kulturní památka, spravovaná Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm středních Čech v Praze.
Od 13. století jej vlastnilo několik významných českých rodů. Původní gotickou tvrz vystavěli Buzicové, významný držitel tvrze v 15. století Petr Zmrzlík ze Svojšína ji nechal přestavět na hrad, který byl v době husitských válek dobyt katolickými vojsky. Další majitelé Malovcové z Chýnova a na Vimperce rozšířili hrad a hlavně obranný systém podle návrhů stavitele Benedikta Rejta z Pístova.
Historie zámku a okolí
V polovině 16. století získali panství Lokšanové z Lokšan a dochází k největší proměně zámku. Středověký objekt se proměnil v pohodlné renesanční sídlo s charakteristickou sgrafitovou omítkou. Březnice je této době spojena se známou historií tajného sňatku Filipíny Welserové s arcivévodou Ferdinandem Tyrolským. Po bitvě na Bílé Hoře se majitelem panství stal Přibík Jeníšek z Újezda. Zahájil nejen rekatolizaci ve městě a okolí, ale hlavně stavební etapu v barokním slohu.
Další majitelé zámku Krakovští z Kolowrat v době českého národního obrození upravili interiéry a obohatili je o cenné historické sbírky. Současnou podobu zámek získal s posledními majiteli Palffy z Erdödu. Zámecké expozice přibližují historii jednotlivých šlechtických rodů a umělecké slohy od renesance až po 19. století. Historickým skvostem je Lokšanská knihovna, která patří k nejstarším v Čechách.
Okolí kostela a další památky
Za městem se nachází starý židovský hřbitov, který se připomíná již v polovině 16. století. Nový kamenný most byl postaven na místo starého v roce 1899 z důvodu rozšíření vozovky a napřímení silnice. Z původního mostu byly přeneseny čtyři sochy - tři barokní z dílny Ignáce Hammera z Dobré Vody: socha Panny Marie je z roku 1748, další dvě - sv. Dismas a Ukřižování z roku 1750. Socha sv. Jana Nepomuckého je z roku 1812. Všechny nesou ale letopočet 1901, kdy byly restaurovány.
Bubovický most patří mezi poslední kamenné mosty v Čechách, po té se užívalo železobetonu a je dílem rodáka Ing. J. Při cestě na Svatou Horu původně stávaly dřevěné kříže, které měly praktický význam - podle nich se prý orientovali jezuitští kněží, kteří pěšky docházeli vykonávat duchovní správu na Svatou Horu v Příbrami. Zděné kapličky je později nahradily a sloužily jako růžencová zastavení poutních procesí.
První kaplička představuje P. Marii, sv. Dominika a sv. Terezii, na druhé kapličce je keramická výzdoba Václava Fürsta - sv. Byla postavena v lese na Vinici v roce 1908. Architektonicky cenné stavby pivovaru pocházejí z počátku 18. století. Jednopatrový objekt postavený v barokním slohu patří mezi kulturní památky Březnice. Mansardové střechy zdobí sochy sv. Josefa a sv. Jana Křtitele. Výroba piva zde sahá až do roku 1506.
Budova nové radnice byla postavena v letech 1914 - 1915 na místě dvou měšťanských domů na náměstí. Největší zásluhu na výstavbě má František Konečný, ředitel Městské spořitelny v Březnici. Stavitelem byl Františka Bierhanzl a dodavatelé byli převážně místní březničtí řemeslníci. Sloužila k umístění úředních místností obce, v prvním poschodí pak k účelům městské spořitelny a v přízemí se nacházelo muzeum a veřejná čítárna.
Praktické informace a současnost
V Dobré Vodě je zajímavá barokní stavba, centrálního půdorysu. Byla postavena Carlem Luragem nad léčivým pramenem roku 1642 nákladem březnického pána Přibíka Jeníška z Újezda. je zřícenina bývalé tvrze, opuštěná přibližně od 16. století. Bývalé raně středověké hradiště se zřetelnou centrální částí zvanou akropole a se zbytky mohutných kamenných valů je podle archeologických nálezů obývané od 9. století do počátku 13. století.
Raně barokní pilíře a oltáře dotvářejí poutní i věroučné prvky regionu, zatímco zámek a jeho expozice ukazují proměnu stavebních slohů od renesance až po 19. století. Příběhy majitelů, tajných sňatků a rekatolizace jsou součástí kulturního dědictví, které místní komunita sdílí s respektem k minulosti i k živé víře současných farníků.
Nejpodivnější zvyk královského dvora
Slavnostní restaurování gotických fresek v presbytáři kostela sv. Václava v Bubovicích u Březnice, a jejich uvedení do obnovené podoby, připomínají živý kontakt s minulostí. Ukázky freskové výzdoby a propojení s architekturou ukazují kontinuitu kulturního dědictví mezi barokními a renesančními prvky regionu.
Tabulka: Přehled vybraných památek a významů
| Popis | Rok/y | |
|---|---|---|
| Kostel sv. Václava v Bubovicích | Jednolodní interiér s bočními kaplemi, štuková výzdoba, oltáře | 1642-1650 (stavba), 18. století (výzdoba) |
| Kostel sv. Rocha | Raně barokní kostel, dílo Carla Luraga | 1640s |
| Oltář sv. Františka Xaverského | Obraz Karla Škréty, dřevořezby mořského dna | 18. století |
| Lokšanská knihovna | Jedno z nejstarších památných čtenářských míst | renesance-19. století |
| Most Bubovice | Jediné kamenné mosty v regionu po roce 1899 | 1899 |
Když navštívíte Bubovice a Bubovický kostel, vstupujete do prostoru, kde se prolínají barokní výzdoby, renesanční interiéry a bohatá rodová historie, která utvářela kraj kolem Březnice a která až dodnes zraje ve spojení víry, kultury a místní identity.