Dle sčítání lidu z roku 2011 uvedlo v Praze svou příslušnost k bulharské národnostní menšině 1 732 osob. Podle vlastních odhadů zástupců bulharské menšiny je její skutečný počet 2× vyšší než uvádí statistika. Historie přítomnosti Bulharů v českých zemích má dlouholetou tradici. V roce 1862 založili bulharští a čeští studenti v Praze tajný spolek Pobratim s cílem podporovat bulharské národně osvobozenecké hnutí proti turecké nadvládě a sjednocení Slovanů. Za podobným účelem byla v roce 1869 ustavena v Táboře bulharská matice - sdružení Postojanstvo. Roku 1880 byl založen první oficiální česko-bulharský spolek Bulharská sedjanka a ve 30. letech 20. století sdružení Sv. Ilija v Praze, Sv. Georgij v Brně a další sdružení.
Za 1. republiky vznikaly studentské, zahradnické a jiné spolky. Po celém území státu, kde se vyskytoval bulharský prvek (dělníci, studenti, učni, zahradníci, svobodné profese aj.) byla vytvořena široká síť organizací - klubů. Od roku 1971 do současnosti je vydáván časopis Roden Glas. Dnes vychází jako dvouměsíčník s vánoční přílohou, vydává jej Asociace bulharských spolků v ČR, z. s.
Po obnovení demokracie v Československu v roce 1989 a zákona o sdružování občanů začaly vznikat nové organizace. Některé se odloučily od Bulharské kulturně-osvětové organizace (dále „BKOO“) v důsledku její strnulosti v nových podmínkách a v dalších se sdružili krajané podle svých zájmů. V Praze sídlí Asociace bulharských spolků v ČR z. s. (následnický spolek BKOO, která sdružuje devět regionálních klubů), o. s. Bulharská pravoslavná obec v České republice, Bulharská kulturně osvětová organizace Sv. Cyrila a Metoděje v Praze, z. s., Vazraždane, Spolek Zaedno, Bulharská beseda, Křesťanské sdružení Bulharů v České republice Svatého Nikolaje Mirlikijského Divotvůrce, z. s., Bulharský kulturně osvětový klub v Praze, z. s. V Brně sídlí Sdružení pro Bulharsko o. s., Pirin, z. s., Bulharský spolek Brno.
V Ostravě sídlí Bulharský kulturní klub pro Moravskoslezský kraj, z. s., Cyril a Metoděj. V Mladé Boleslavi sídlí Bulharský klub Mladá Boleslav, z. Bulharská menšina má zástupce v Radě a jejích poradních grémiích, dále ve výběrových dotačních komisích Ministerstva kultury pro periodický tisk a pro kulturní aktivity a ve Výboru pro národnostní menšiny hl. m. Asociace bulharských spolků v ČR z. s., vydává časopis Roden glas, spolek Vazraždane vydává časopis Balgari (kulturně-informační tiskovina pro Bulhary v Čechách). Je běžné, že sdružení komunikují prostřednictvím internetu a mají své webové stránky.
V Praze od roku 1948 funguje Bulharská základní a střední škola Dr. Petra Berona. Zřizovatelem školy je Ministerstvo školství Bulharské republiky. V současné době tuto školu navštěvuje cca 100 žáků. Pro bulharské děti a pro děti ze smíšených rodin, včetně předškolního věku, které navštěvují české školy, založil v roce 2002 spolek Vazraždane sobotní školu Čtu, píšu a mluvím bularsky. Nedělní školy působí také při klubech v Brně a v Hořovicích. Asociace bulharských spolků v ČR sdružuje devět regionálních klubů (Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Kladno, Ústí nad Labem, Plzeň, Most a Hořovice).
Vydává časopis Roden glas, organizuje a koordinuje akce s celorepublikovou působností jako např. Krajanské setkání v Mikulčicích. Asociace je v Praze prezentována spolkem Bulharská kulturně-osvětová organizace Cyrila a Metoděje v Praze, který je její autonomní součástí. Bulharská kulturně-osvětová organizace Sv. Cyrila a Metoděje v Praze byla založena před 29 lety. Hlavním cílem spolku je zachování bulharských tradic, kultury a jazyka. Společné akce členů a příznivců klubu jsou zaměřeny především na významné bulharské svátky (Nový rok, Svátky jara - Baba Marta, Velikonoce, Vánoce, Osvobození Bulharska atd.). Asociace organizuje pravidelnou klubovou činnost, besedy a koncerty.
Regionální kluby a hlavní aktivity
Každoročně spolupořádá celostátní krajanské setkání v Mikulčicích u památníku sv. Spolek Zaedno je dobrovolná, nezisková a nepolitická organizace. Hlavním cílem sdružení je rozvoj multikulturní společnosti v České republice a vedení společnosti k větší toleranci a porozumění. Spolek Zaedno organizuje kulturní, informační, vzdělávací a zábavné akce s bulharskou a multikulturní tematikou, na kterých prezentuje rozmanitost bulharské a balkánské kultury. Jedná se např. o výstavy, taneční semináře, informační přednášky, soutěže, kurzy a kulturně-společenská setkání. Taneční Soubor Bulgari při Spolku Zaedno je soubor mladých lidí zabývajících se bulharským lidovým tancem. Spolek od roku 2012 realizuje projekt Kamarádi, jehož součástí je dětský vícejazyčný časopis Kamarádi - časopis pro vícejazyčné děti a multikululturální výchovu.
Bulharská pravoslavná obec v ČR působí od roku 2001. Sdružuje občany, kteří se hlásí k pravoslavné bulharské tradici spolu s dalšími, již se hlásí ke stejnému vyznání za účelem zachování a rozvoje pravoslavné kultury a základních prvků své identity, zejména jazyka, tradic a kulturního dědictví. Důraz je kladen na identitu národa, kterou je nutné prolínat ale i udržovat, aby byla zachována pestrost a rozmanitost v rámci Evropské unie. Vazraždane - pravidelná klubová činnost, kulturní aktivity včetně každoročního organizačního zajištění akce Dny bulharské kultury, vydává časopis Balgari, pořádá jazykové kurzy, soustřeďuje se na práci s dětmi v oblasti vzdělávání, nabízí kulturní a osvětové programy.
Bulharská kulturně osvětová organizace Sv. Jste organizací působící pro tuto menšinu a nejste uvedeni na našem webu? Bulharský kulturní institut v Praze představuje bulharskou kulturu, umění a tradice české veřejnosti. Bulharský kulturní institut v Praze je oficiální kulturní institucí Bulharské republiky v České republice. Je součástí sítě zahraničních kulturních institutů spadajících pod bulharské Ministerstvo kultury a již více než sedm desetiletí přispívá k rozvoji česko-bulharských kulturních vztahů.
Institut sídlí v centru Prahy a po celý rok připravuje pestrý program zaměřený na prezentaci bulharské kultury, umění a kulturně-historického dědictví. Návštěvníci zde mohou navštívit výstavy, koncerty, filmové projekce, literární čtení, přednášky, workshopy, vzdělávací programy i setkání s umělci a osobnostmi kulturního života. Součástí institutu je také galerie, která představuje současné i klasické výtvarné umění, fotografii, sochařství, instalace a tematické výstavní projekty.
Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. Kostel byl postaven v letech 1730-1740 pod vedením architektů Pavla Ignáce Bayera, následně Jana Kryštofa Spannbruckera a posléze Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Původně byl zasvěcen sv. Karlu Boromejskému, po roce 1783 sloužil civilním účelům. V roce 1933 jej získala pravoslavná církev a byl zasvěcen památce věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje. Kostel se zapsal i do moderní české historie jako místo, kde zahynuli parašutisté, kteří spáchali atentát na říšského protektora Heydricha.
V kryptě je zřízen Národní památník hrdinů heydrichiády. Dnes je kostel označován jako Pravoslavný katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje a je duchovním centrem místní pravoslavné církve. Více o chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Encyklopedii Prahy 2. Bulharský kulturní institut v Praze je oficiální kulturní institucí Bulharské republiky u nás.
Je součástí sítě zahraničních Kulturních institutů spadajících pod bulharské Ministerstvo kultury. Organizujeme bohatý kulturní program nejen v Praze, ale po celém území České republiky. Galerie Bulharského kulturního institutu uvádí Mezinárodní festival plakátů ARTtention Prague. Tématem letošní výstavy je The Children of People. All Children Are Our Children. Představí plakáty umělců z přibližně padesáti zemí s dětskou tematikou. Vernisáž 28. 5. 27. 09. Dne 28. září 2025 si připomínáme 90 let od slavnostního vysvěcení pravoslavného katedrálního chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
Chrám, který nese výraznou architektonickou stopu Kiliána Ignáce Dietzenhofera, byl 28. září 1935, v den svátku knížete a mučedníka sv. Václava, vysvěcen biskupem Gorazdem s patroceniem sv. Cyrila a Metoděje. Chrám s kryptou se významně zapsaly do našich dějin během nacistické okupace. Pravoslavní duchovní se do odboje zapojili krátce po vzniku protektorátu. Parašutisté zde našli útočiště po provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Po nerovném boji 18. června 1942 byly chrám a prostor krypty velmi poškozeny. Zazděné tumby pro rakve gestapo vylámalo a kosti pohřbených kněží vyházelo. Chrám se uzavřel a pravoslavná církev byla zakázána. Biskup Gorazd, duchovní otcové Václav Alois Čikl, kaplan Vladimír Petřek a předseda rady starších Jan Sonnevend byli odsouzeni k trestu smrti zastřelením. Exekuce proběhly 4. a 5. června 1942. Činnost církve se podařilo obnovit hned po skončení války, kdy byly chrám i krypta znovu vysvěceny.
Kostel se znovuotevřel věřícím i všem návštěvníkům tentokrát jako místo naděje, památky na hrdiny a symbol pokračování duchovní i vlastenecké tradice. První bohoslužba v chrámu sv. Cyrila a Metoděje se konala v květnu 1945. V prosinci 1947 byla na zdi kostela odhalena bronzová pamětní deska, jejímž autorem byl příslušník československé zahraniční jednotky a sochař František Bělský. Deska instalovaná nad okénkem do krypty se stala prvním kamenem toho památníku národní kolektivní paměti.
28. září roku 1995, tedy u příležitosti 60. výročí vysvěcení chrámu byl slavnostně otevřen Národní památník hrdinů heydrichiády. Od samého počátku s Národním památníkem hrdinů heydrichiády úzce spolupracoval Vojenský historický ústav Praha, aby jej roku 2017 převzal do své správy. Pravoslavná církev poskytuje duchovní rámec a kontinuitu místa, zatímco Vojenský historický ústav Praha zajišťuje odbornou dokumentaci, expozici, uchování autentických svědectví a službu veřejnosti.
tags: #bulharske #kulturne #osvetove #organizace #svateho #cyrila