Na břehu Blažejského rybníka dnes stojí ruina někdejší slavné poutní kaple sv. Blažeje. V dávné historii to bylo jedno z velmi navštěvovaných míst v tomto kraji; v roce 1880 se tu uvádělo dokonce šest bohoslužeb v roce. Kolem roku 1230 král Václav I. přenechal tento kout země své matce Konstanci Uherské, vdově po Přemyslu Otakaru I. Středověký dvůr Janov stával na místě dnešního Blažejského rybníka a v roce 1320 jej odkoupil premonstrátský klášter Teplé. Barokní kostel sv. Blažeje, dnes již ruina, byl postaven za tepelského opata Raimunda III. v letech 1732-1733, a na vysoké šindelové střeše byla posazena presbytáře sanktusová věžička.
Hlavní oltář měl obraz sv. Blažeje, sklánějícího se nad uzdravovaným nemocným. Kostel vyhořel ve čtvrtek na Boží Tělo v roce 1957, když byl zasažen bleskem, a od té doby je zříceninou. Po staletí byl kostel majetkem tepelského kláštera a teprve na sklonku 20. století se objekt dostal do majetku města Toužim, které jej dále věnovalo Biskupství plzeňskému. V roce 2007 došlo k převodu ruiny do vlastnictví občanského sdružení; od té doby se objekt stal centrem obnovy a naučných stezek kolem Blažejského rybníka.
Na místě kaple stojí také dřívější poutní a léčivá studánka; podle pamětních zápisů a letitých tradic byla studánka již od nepaměti spojována s léčivými účinky. Dnes ji návštěvníci nacházejí na pravém boku kaple, jako hlubokou studnu s původním kamenným obložením, které naznačuje, že dříve fungovala i pumpa k čerpání vody. Pověstmi opředené jsou i kameny u paty kaple: do studánky byla vkládána mince a na zdi se objevoval obraz sv. Blažeje; s časem se však objevovala otázka, zda kámen sloužil jako obětní místo.
Podle jedné verze pověsti se pastýř, který každý den nacházel v prohlubni kamene mince, stal bohatým, ale lenost ho vedla ke snaze dostat mince blíže k obydlí. Při snaze kámen přesunout se mince ztrácely; svatý Blažej jej však napomenul a lidé se o zázrak dozvěděli. Jiná verze uvádí, že to byl sv. Vojtěch, kdo se zjevil pasáčkovi a odměnil ho zlatem; mince se objevovaly každý den, až pasáček kámen přemístil ke svému statku, což zázrak ztratil. Kámen nakonec doputoval na hřbitov do Poleně, odkud se podle jedné verze lidé domnívali, že ho přinesl čert, ale pak byl kámen opět vrácen ke studánce u kaple.
V Pamětní knize obce Poleně se uvádí, že kámen před kaplí sv. Blažeje pochází z pohanských dob; stopy na kameni ukazují na vytesané otisky lidí a zvířat, které byly patrně součástí pohanských rituálů. Církev se snažila pohanské stopy potlačit stavbou křížů, kaplí a kostelů, což se v regionu stalo i u studánky nad Věckovicemi. Zmiňováno je, že svatý Blažej býval spojován s ochranou dobytka a zvířat; někteří výkladníci spojují původne s pohanským bůžkem Velese, pastýřskou symbolikou a vlčím pastýřem.
Kaple stojí v sedle mezi vrchy Malý Bítov a Doubravský hřeben; Doubravský hřeben se vyjímá s nejvyšším vrcholem Doubravy (727 mn.m.), součást Švihovské pahorkatiny. Obec Věckovice leží 7 km severozápadně od Klatov. Z Věckovic vede na kapli poměrně strmé, ale krátké stoupání; v sedlku se nachází barokní kaple sv. Blažeje a původně zde bývala léčivá studánka. Za císaře Josefa II. byla kaple v roce 1784 uzavřena, leč brzy obnovena a dochovala se až do současnosti.
V souvislosti s historií kaple se uvádí i praktické informace o návštěvách: cestování vlakem, autobusem i MHD je možné do blízké oblasti, a kaple bývá v letních měsících klidným místem pro piknik a ztišení od městského ruchu. Místo samotné působí velmi uklidňujícím dojmem a podle místních obyvatel je to ideální únik od shonu a rušného života.
Pod kaplí s prohlídkou kamene a stopy zvířat je k dispozici obraz s počtem osob v bílé róbě na zdi; vlevo od vchodu se nachází černobílá kresba. Kromě toho je ve zdi kaple vyobrazen úhel X, tedy velikost chodidla; podle variant otisku může být otisk pravé nohy (E = 5) či levé nohy (E = 1). Tyto detaily doplňují historické i pověstné vrstvy místa a ukazují na zájem místních o drobné indicie minulosti.
Naučné prvky a obnova kaple
Od roku 2007 probíhá intenzivní snaha o záchranu a zpřístupnění kaple. Byla zřízena naučná stezka kolem Blažejského rybníka; v letech 2007-2010 proběhly klíčové etapy obnovy a konzervace ruiny. Mezi hlavní kroky patřila vyklizení interiéru, dokumentace a zahájení projektů na odvodnění a opravu omítek, dále výstavba mříží pro zabezpečení objektu a zajištění bezporuchového přístupu turistů. Využití dotací a podpory z Karlovarského kraje a dalších instituc pomohlo financovat celou obnovu a vytvoření zázemí pro návštěvníky.
Byly realizovány práce na suché i mokré záchraně lokality, vybudování nových tůní na východním břehu a vyřezání a likvidace černé skládky. Zároveň vznikla poutní stezka s informačními panely a naučnými zastaveními, která rozšiřuje povědomí o místní historii a legendách. V průběhu let se budova stala symbolem spolupráce mezi místními, správou památek a širokou veřejností, která při různých workcampech a kulturních akcích pomáhala s údržbou a prezentací místa.
Současně s obnovou byla dobudována infrastruktura pro návštěvníky, včetně mola a odpočívadel na stezce, a v roce 2010 byla zahájena noc kostelů, která umožnila širší veřejnosti poznat tuto lokalitu i během večerních hodin. Obnova byla postupná a vyžadovala mnohé dohody s památkovými orgány a získání potřebných dotací; dnes je kaple již zapsána v regionech jako významný bod poutního kulturního dědictví a turistické nabídky v oblasti.
Pokud se podíváme na pověsti a historické souvislosti, kaple sv. Blažeje v polenské tradici nadále spojuje motivy ochrany před nemocemi, léčitelskou studánku a posvátné kamenné otisky. Příběhy o Vojtěchově stopě, o tom, zda kámen nese stopy po lidské či zvířecí stopě, a o tom, zda zázrak pochází od sv. Blažeje či sv. Vojtěcha, zůstávají součástí lokální kultury a inspirují návštěvníky k hlubšímu poznání regionu.
