Čenstochová je nejvýznamnější poutní místo Polska a hlavní duchovní město, kam se každoročně vypraví miliony poutníků a turistů. Leží na řece Wartě v jižní části Krakovsko-Čenstochovské vysočiny, která poskytuje velmi dobré podmínky pro pěší turistiku, horolezectví a jezdectví. Pro římskokatolické Poláky má Čenstochová velký význam, považují ji za náboženské centrum země. Lidé mají město spojeno se zdejším klášterem Jasna Góra a ikonou Černé Madony, opředenou mnoha zázraky.
Zázračný obraz Matky Boží s dítětem byl namalován patrně v roce 1434 přes starší byzantskou ikonu. Původní Černou Madonu, kterou v roce 1430 poškodili zloději, si klášter Zachovává jako svatý poklad. Jasnohorská Panna Marie byla a i dnes je symbolem nezávislosti Polska, a je uznávána i těmi, jimž je katolická víra zcela cizí. Na Jasné hoře je i dnes možné vidět projevy víry, o kterých se jinak může jen dočíst ve svědectvích sahajících do časů vrcholného baroka 17. století.
Nenechte si ujít prohlídku Baziliky sv. Kříže a Narození Panny Marie. Stávající bazilika pochází z let 1692-1728. Barokní výzdoba hlavního oltáře a stropu vyniká bohatstvím detailů. Tato svatyně je tak bezesporu jedním z nejvýznamnějších světových poutních míst křesťanského světa. Počet poutníků a turistů, kteří toto město každoročně navštíví, dosahuje 5 miliónů. Většina z nich se omezuje na návštěvu kostela a kláštera, ale spoustu turistů sem přivádí i úžasná architektura této stavby.
Klášter založili v roce 1382 pauláni, kteří sem přišli z Uher na pozvání knížete Vladislava Opolčíka. Krásný je Rytířský sál ozdobený řadou obrazů ze 17. století, které zachycují významné události v historii kláštera. Strop v refektáři pokrývají bohaté fresky, které jsou dílem Karla Dankwarta. V roce 1670 se zde konala svatební hostina polského krále Michala Korybuta Wiśniowieckého a jeho vyvolené Eleonory. Během své existence dokázal klášter odolat několika nájezdům a obléhání, z nichž nejtěžší bylo asi legendární čtyřicetidenní obléhání Švédy v roce 1655. Jasná Hora tak mohla být považována za nejbezpečnější místo celého kraje.
Čenstochovská svatyně je dnes výjimečnou památkou architektury 15. století, na níž jsou patrné pozdější renesanční a barokní stavební úpravy. Na vrch ke klášteru vedou čtyři brány: Lubomirská, Jagellonská, brána Stanislava Augusta a brána Panny Marie Bolestné. V muzeích jsou shromážděny sbírky umění a cenné dary. Zajímavé je také Muzeum sirek umístěné ve staré továrně, které je unikátem svého druhu v celé Evropě.
Čtenářům i poutníkům stojí za návštěvu čtrnáct zastavení Křížové cesty, umístěných na umělých skalách ve vodním příkopu, vytvořili v letech 1900-13 architekt Stefan Szyller a sochař Pius Welonski. Poutní místo Matky Boží Čenstochovské se nachází na kopci s příznačným názvem Jasná hora. Představuje oblíbený cíl poutníků a jedno z nejdůležitějších míst mariánského kultu v Polsku. V Kapli zázračného obrazu Matky Boží Čenstochovské se nachází obraz, na kterém je zobrazena Panna Maria s Ježíškem, tzv. Černá Madona. Přisuzují se mu zázračné vlastnosti, faktem však zůstává, že je asi nejznámějším obrazem Bohorodičky ve střední Evropě.
Mezi důležité stavby poutního areálu neodmyslitelně patří nejen Jasnohorská bazilika, pyšnící se od roku 1906 titulem baziliky minor, ale i pokladnice, večeřadlo, kruchta a kaple sv. Antonína. Za počátek existence kláštera se považuje rok 1382, kdy sem kníže Władysław Opolczyk přivedl z Maďarska řád paulánů. O dva roky později přivezli z Rusi ikonu Bohorodičky, která byla už v tehdejší době obklopena zvláštním kultem. V roce 1430 byl obraz při dobývání kláštera poškozen. Tuto událost připomínají záseky na obličeji Panny Marie. Když se v roce 1655 Jasná hora zázračně ubránila početnějším švédským vojskem v průběhu švédských válek (tzv. potopy), utvrdila národ v přesvědčení o posvátnosti obrazu i celého kláštera.
V roce 1717 Krzysztof Szembek z pověření papeže Klementa XI. Poutní místo Panny Marie Čenstochovské zaujme každého. Překrásná architektura a hodnotné památky představují přidanou hodnotu kláštera. Klášter na Jasné hoře patří k nejnavštěvovanějším poutním místům v Polsku. Každý rok ho navštíví kolem tří milionů poutníků z Polska i z celého světa. V březnových komentářích pro CNA poznamenal kardinál Stanislaw Dziwisz, arcibiskup Krakova, jak letošní oslava SDM připadla na 25. „Poprvé v historii se mladí lidé přicházející z východní Evropy, zpoza Železné opony, zúčastnili Světových dnů mládeže.“
O 25 let později bude papež František následovat šlépěje svých předchůdců a půjde uctít tento obraz během své návštěvy Polska 27.-31. V jeho plánu je navštívit 28. července klášter na Jasné Hoře, kde je tento obraz umístěn, a obětuje tam mši za 1050. Přes legendu se obraz dostal do péče Karla Velikého, který ho daroval princi Leovi z Ruténska. Obraz byl umístěn do ruténského paláce, kde zůstal až do vpádu v 11. století. Král se ze strachu o osud svého města modlil k Panně Marii, aby pomohla jeho armádě. Ve 14. století byl obraz přenesen na Jasnou Horu v Polsku, což bylo odpovědí na požadavek, který ve snu vyslovil princ Ladislaus z Opole.
V roce 1382 napadli Tataři princovu pevnost v Belz a během jejich útoku dopadl one z tatarských šípů na obraz a zapíchl se Madoně do krku. Nicméně, v roce 1430 husité obsadili klášter a pokusili se vzít tento obraz. Jeden z plenitelů vzal během obsazení tuto malbu, dal ji do vozu a snažil se ji odvézt. Poté, co se ale koně odmítly pohnout, udeřil dvakrát do obrazu svým mečem. Restaurátoři měli přes předchozí úsilí opravit „jizvy“ ze šípu a úderů meče problém s jejich překrytím, protože obraz byl malován temperovými barvami v kombinaci se zředěným voskem. Později v roce 1655, kdy bylo Polsko téměř úplně obsazeno králem Karlem X. Gustavem, byla to jen oblast kolem kláštera, která zůstala nedobytná. Po této zázračné události korunoval král Jan Kazimír II.
Mezi nedávnější příběhy týkající se tohoto obrazu patří ruský vpád do Polska v roce 1920. Při příležitosti letošního SDM se očekává, že se v Krakově sejde nejméně 2,5 milionu poutníků. „Poprvé byly Světové dny mládeže“, uvedl kardinál Stanislaw Dziwisz, arcibiskup Krakova. O délce a významu této poutní tradice svědčí i současná péče o zázemí pro návštěvníky: není problém najít v Čenstochové ubytování, občerstvení ani prodejny upomínkových předmětů. Hlavní ulice - třída Panny Marie - lemovaná historickými budovami patří mezi nejreprezentativnější části města. Návštěvu si zaslouží Muzeum sirek ve staré továrně, unikát v celé Evropě.
Ve městě se nachází i deset či více dalších atrakcí, jako čtrnáct zastavení Křížové cesty na skalách ve vodním příkopu, které vznikly mezi lety 1900-1913. Když dojde na samotný zázrak obrazu, připomínají ho legendy, které spojují původ ikony s rukama svatého Lukáše a s cestou přes Konstantinopol až na Jasnou Horu. Kromě samotného obrazu Černé Madony je Čenstochová poutní město i z důvodu bohaté architektury a historie, která se zrodila v průběhu staletí.
V adventním období i v čase Vánoc dýchá město duchovní atmosférou. Pravda je, že i když je Čenstochová spojována s náboženskou souladu, město prošlo v minulosti i industriálním vývojem, který ovlivnil turistický ruch. Město však zůstává centrem poutí, kultury a ukázkou bohaté historie, a to jak díky ikoně Černé Madony, tak díky architektuře a dějinám Jasné Hory.
Jasna Góra Klasztor Ojców Paulinów – transmisja na żywo, ON-LINE, msza święta na żywo
tags: #censtochova #pout #madona