Česká republika se zcela přeorientovala na vysílání DVB-T2. Během necelého roku došlo k celostátní změně digitálního terestrického vysílání, i když kvůli jarní vlně epidemie Covid-19 bylo nutné program přerušit na téměř čtyři měsíce, uvádí místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Obnova retuningů a výměny televizorů, která pro některé domácnosti začala již v letech 2017/18, byla ukončena koncem října tohoto roku. Cíl switche byl uvolnit frekvence 700 MHz pro vysokorychlostní datové služby, současně však zajistit stávající rozsah a dostupnost volného celostátního televizního vysílání, na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady z května 2017.
700 MHz je nyní plně dostupný pro mobilní sítě. Uvolnění v České republice začalo během přípravy evropské harmonizace pásma UHF v roce 2016. Během přechodu na DVB-T2 byly dočasně provozovány přechodové sítě DVB-T2 v letech 2017-2020, aby domácnosti měly dostatek času na výměnu přijímací techniky a aby celonárodní televize byla stále dostupná. Operátoři vysílacích sítí sehráli klíčovou roli a zajišťovali nezbytné kroky podle Technického přechodového plánu, připraveného ČTÚ ve spolupráci s Koordinační skupinou MIT.
Celkově bylo vypnuto 182 vysílačů a čtyři celonárodní sítě DVB-T spravované Českou televizí, Českým rozhlasem, Českou digitální skupinou a Digitálním vysíláním. Důležitá byla role provozovatelů sítí, kteří postupovali podle plánu a zajišťovali provoz nových finalních sítí DVB-T2 a vypínání starých DVB-T sítí v jednotlivých oblastech země.
V souvislosti s chodem veřejnoprávních médií došlo k dalším událostem i mimo oblast technické změny. Část z nich se týká plánované změny financování veřejnoprávních médií v České republice, která by mohla zrušit koncesionářské poplatky a financovat ČT a ČRo zroze rozpočtu státu. V dubnu 2026 ministr kultury Oto Klempíř představil detaily plánované revize financování veřejných médií, jež by měla koncesionářské poplatky nahradit financováním ze státního rozpočtu. Česká televize odpověděla, že snahy o financování ze státního rozpočtu nemají dopad na nezávislost instituce a že právní stav a garance redakční svobody zůstávají nezměněny.
Reforma financování vyvolala protesty významného podílu zaměstnanců veřejnoprávních médií, kteří se obávají vlivu státu na nezávislost. Své obavy vyjádřila i členka stávkujícího výboru ČT Pavla Kubálková s tím, že klíčové je zachování přímého vztahu veřejnosti k televizi. Demonstranti uvedli, že reformy by mohly vést k propuštění a výraznému omezení programové nabídky, včetně regionálního zpravodajství a dětských programů.
O politiku financování veřejnoprávních médií se zajímali i zahraniční a mezinárodní neutrální aktéři. Kritici varují před rizikem politického tlaku a ztrátou nezávislosti, zatímco podporovatelé argumentují, že financování z veřejného rozpočtu je v EU častější a že to neznamená omezení nezávislosti institucí. Z dalších souvisejících debat vyplývá, že změny mohou směřovat k větší transparentnosti financování a k důslednějšímu dohledovému mechanismu nad rozpočtem a výdaji veřejnoprávních médií.
ČT i ČRo bývají kritizovány z různých politických spekter za possible vliv na obsah a za redakční autonomii. Budoucí změny financování byly prezentovány jako nutnost modernizace a zefektivnění nákladů. ČT a ČRo opakovaně zdůrazňují, že jejich obsah a institucionální nezávislost zůstanou zachovány i při změně mechanismu financování.
V souvislosti s telekomunikačními reformami se zmiňuje i historie veřejnoprávních médií v ČR. Česká televize má dlouhou historii, která zahrnuje vývoj z bývalého Československa až po současné čtyři hlavní kanály a další doplňkové služby. Vysílání veřejnoprávní televize se vyvíjelo od počátků v 50. letech 20. století, přes období cenzury a normalizace až po moderní plnohodnotnou veřejnoprávní službu s několika programovými okruhy. ČT je financována hlavně koncesionářskými poplatky, které tvoří významnou část příjmů, a z doplňující reklamy; v budoucnu měla docházet ke změně financování v rámci státního rozpočtu.
Hlavní kapitoly a technický kontext switched
Switche a vypínání DVB-T sítí vedly k postupnému nahrazení starých technologií a k uvolnění frekvencí pro mobilní sítě. Bylo nutné zajistit, aby celá populace měla dostupné volné televizní vysílání během přechodu.
Informační spot MPO k přechodu na DVB-T2
Historie veřejnoprávních médií a ČT
Česká televize (ČT) je veřejnoprávní vysílatel, jehož síť kanálů zahrnuje ČT1, ČT2, ČT24 a další doplňkové kanály jako ČT :D, ČT art a ČT3. ČT24 je 24hodinový zpravodajský kanál. ČT rozšiřovala nabídku postupně a vyvíjela se od původních tří kanálů k současnému portfoliu. Další kapitoly popisují historií vývoj ČT od počátku, včetně významných událostí a změn ve vedení a financování.
Česká televize financuje svou činnost především ze koncesionářských poplatků, jejichž výše je dlouhodobě stanovena okolo 135 Kč měsíčně (od roku 2008). Dle informací z roku 2020 tvoří koncesionářské poplatky přes 90 % rozpočtu ČT. Doplňující příjmy představuje reklama a další obchodní aktivity, které jsou omezeny zákonem. V dubnu 2026 byl představen návrh reformy financování, který by koncesionářské poplatky zrušil a nahradil financováním ze státního rozpočtu.
ČT a její pracovníci vyjadřovali obavy z možného dopadu na nezávislost a redakční svobodu, pokud by státní rozpočet určoval alokace pro veřejnoprávní média. Obavy se také týkají infrastruktury a stability financování během přechodu na novou koncepci financování.
V oblasti průřezových témat se současně objevují diskuse o politickém vlivu na obsah a o potřebě zachování redakční autonomie při změnách financování.
- Pro ilustraci dlouhé historie a vývoje veřejnoprávních médií v ČR: ČST/ČT a její transformace po sametové revoluci a v době vzniku samostatné České televize a Slovenské televize.
- Technický kontext DVB-T2 a postupná výstavba a vypínání starých sítí v průběhu let.
- Současné a navrhované změny financování a jejich dopady na nezávislost a programovou nabídku.
Individuální příběhy a názory jednotlivců dotčených stresem změn ukazují na širokou veřejnou diskuzi o budoucnosti veřejnoprávních médií a jejich významu pro demokracii.
Veřejnoprávní média v ČR čelí výzvám i v mezinárodním kontextu. Debaty o nezávislosti a financování rezonují s otázkami o tom, jak udržet kvalitu a důvěryhodnost zpravodajství v digitální éře.
Stručný přehled klíčových faktů
- Kompletní přepnutí na DVB-T2 proběhlo v průběhu roku s ukončením retuningu a výměny přijímačů na konci října.
- 700 MHz byl uvolněn pro mobilní sítě, s cílem zlepšit datové služby napříč EU.
- Vypnutí DVB-T sítí proběhlo postupně na 182 vysílačích a čtyřech celostátních sítích.
- Současně s technickou změnou probíhají i politické debaty o financování veřejnoprávních médií a jejich nezávislosti.
- ČT a ČRo vyzdvihují význam nezávislosti a vyzývají k transparentnosti financování, zatímco reformy mohou vést k změnám v programové nabídce a regionalitě.
Информативни kapitoly a závěr
V rámci celého tématu je důležité sledovat nejen technické aspekty přechodu na DVB-T2, ale i dopady na veřejnoprávní média, jejich financování a nezávislost. Prohloubení diskuse o budoucnosti veřejnoprávních médií je důležité pro zachování širokého spektra obsahu a pro zajištění důvěry veřejnosti v zpravodajství a programy.