Kostel Seslání Ducha svatého ve Světlé pod Ještědem, založený spolu s trhovou vsí ve 40. letech 13. století, patří k významným památkám regionu. První písemná zmínka o něj pochází z roku 1291 v listině krakovského biskupa Pavla, která udělovala odpustky těm, kdo se kají a navštíví kostely řádu rytířů sv. Jana Jeruzalémského, mj. i kostel ve Světlé sv. Ducha v místě klášterním.
Za Jana z Oppersdorfu byl kostel v 60. letech 16. století prodloužen o dvě klenební pole na západ, přičemž nová západní část sloužila katolické menšině a starší část zůstala utrakvistům. V druhé polovině 16. století prošla stavba renesanční úpravou pro potřeby dvojí víry, a tak byl původní gotický celek rozdělen na utrakvistickou část (většina města) a západní katolickou přístavbu.
Důležité období pro celkový vzhled kostela nastalo po požárech v 17. století (1647 a 1694). Oba velké požáry vedly k obnově a získání dnešní raně barokní podoby, zvláště po požáru v roce 1694, kdy byla stavba dokončena v letech 1694-1695 podle projektu pražského stavitele Jana Václava Pánka nebo jeho syna Jana Šimona Pánka (Panetia). Západní průčelí se tehdy dostalo před původní hradební zeď. Z gotické stavby se zachoval spodek věže, obvodové zdi východní části kostela a pozdně gotický baldachýnový portál ze sakristie do presbytáře.
Důležitým nálezem při opravě v 90. letech 20. století byla pozdně gotická skříň zdobená šablonovou malbou z konce 15. století, která dnes slouží jako exponát v místním muzeu. Vnitřní zařízení pochází převážně z 18. a 19. století. Nad hlavním vchodem je kovový erb rodu Rohanů a nad presbytářem stojí baldachýnový portál s původními dveřmi z roku 1530.
Věž kostela od 13. století byla svědkem řady stavebních zásahů a během archeologických a historických průzkumů bylo potvrzeno, že nejstarší dochované prvky jsou pozdně gotické z konce 15. století. Do požáru roku 1371 byl špitál při severní stěně dřevěný, později zděný a doložený písemně i archeologicky. Místo špitálu a klášteru bylo spojeno se svatou Zdislavou z Lemberka, která podle legendy mohla mít léčitelské aktivity v regionu.
Klasicistní fara na východní straně kostela, s renesančním jádrem, pochází z konce 17. století a jejím stavitelem byl Jan Šimon Pánek. Do depozitoria ve věži kostela se dochovala unikátní pozdně gotická skříň z konce 15. století s šablonovou výzdobou. Větší část východního areálu vyplňuje bývalý hřbitov obklopený městskou hradbou na západě a kamennou zdí na severu a jihu, která pochází nejpozději ze 17. století.
Rovněž stojí za zmínku, že v areálu byl od 13. století spojován s kostelem řádový špitál, a to v době, kdy byl kostel součástí širšího klášterního komplexu Johanitského řádu. Konmediatamente k severní straně kostela se dochovala zázemí pro studijní a léčebné aktivity, zatímco samotný kostel se stal svědkem převodů vír a náboženských změn, které ovlivnily město i jeho obyvatelstvo.
Historie dopravy a turistického poznávání místa bývá často spojena se současnými navazujícími aktivitami. Cestujte vlakem, autobusem i MHD. Pánové Marek Řeháček a Jaroslav Hoření se s pořadem Putování Libereckým krajem vypravili do Českého Dubu a v první části putování zaměřili na historii města a zajímavosti původně gotického kostela Seslání Ducha svatého, včetně prohlídky zámku, johanitského kláštera a dalších pamětihodností.
Severní stěna a špitál mají dodnes archeologické a písemné důkazy o svém vývoji, a tak zůstává klíčovým tématem v regionu skutečnost, že kostel byl v historii rozdělen na dva prostory pro dvě víry, které se vzájemně ovlivňovaly. V současnosti má děkanství na východní straně klasicistní fasádu z přelomu 18. a 19. století, které doplňuje renesanční jádro. Kostel tedy představuje unikátní syntézu gotických, renesančních a barokních prvků, která odráží složité náboženské a společenské proměny města.
SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO 2023
V okolí kostela se nachází množství dalších historických staveb a památek, které dokumentují středověký a raně novověký vývoj regionu. Průzkumy a výstavy ve spojení s místním muzeem poskytují návštěvníkům hlubší vhled do technik dekorativní výzdoby, jako je šablonová malba a gotické zdobení, a ukazují postupné proměny prostoru od gotiky po klasicismus a baroko.
V neposlední řadě je kostel svatého Ducha významnou součástí kulturního dědictví města Český Dub, kde se v minulosti i dnes setkávají historici, badatelé a turisté, kteří se zajímají o proměny sakrální architektury a o to, jak se obyvatelé vyrovnávali s náboženskými změnami a požáry, které zásadně ovlivnily vzhled a funkci chrámu.