Nejstarší chomutovský kostel pochází z druhé čtvrtiny 13. století a zřejmě byl součástí panského dvora Bedřicha z Chomutova, syna Načeratova. V roce 1252 Bedřich věnoval město Chomutov řádu německých rytířů, který v následujících desetiletích přestavěl sídlo na řádovou komendu a nahradil původní menší obdélný presbytář dnešním větším chórem s pětibokým závěrem.
Řád německých rytířů přišel o město po roce 1411. Komendu a kostel poničil požár v roce 1408 a husitské plenění města v roce 1421. Ambiciózní politik Beneš z Veitmile zahájil v 80. letech 15. století přestavbu budov na reprezentativní zámecké sídlo dle vzoru Albrechtsburgu v Míšni, z níž pochází známá sklípková klenba a některé architektonické detaily v prvním patře bývalého zámku (dnes prostory Oblastního muzea v Chomutově).
Začleněním do nového organismu zámku zanikla původní hlavní loď i západní věž kostela, který přestal sloužit jako hlavní kostel a začal sloužit jako zámecká kaple. Po Benešově smrti v roce 1496 pokračoval v přestavbě jeho syn Šebestián a dokončil ji v roce 1520 již v raně renesančním stylu. Další úpravy kostela pocházejí z let 1571-1588, z období luteránsky orientovaných Lobkoviců, kteří si v chrámu vytvořili rodové pohřebiště.
Na pohřebiště dnes upomínají fragmenty nástěnných maleb v presbytáři a příčné lodi a pozůstatky krypty u jižní zdi presbytáře. Bohuslav Jáchym se chomutovského panství zřekl v roce 1588 ve prospěch Jiřího Popela z Lobkovic, který svěřil správu kostela jezuitům. Již v roce 1598 však zámek i kostel vyhořely a celý komplex byl do roku 1627 přestavěn na radnici.
Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byl kostel odsvěcen, v roce 1790 ve veřejné dražbě prodán radnímu Klingrovi pro potřeby města a vnitřní vybavení bylo postupně rozprodáno, zničeno nebo odvezeno. Kostel začal být využíván jako skladiště, sýpka i vozovna a postupně chátral. Na opravu se pomýšlelo od konce 19. století, došlo k ní však až v roce 1937, kdy byly zajištěny jen nejvíce ohrožené části.
Celkové rekonstrukce se kostel dočkal až na konci 20. století a v roce 2000 byl slavnostně otevřen. Dnes je využíván Oblastním muzeem v Chomutově k pořádání výstav a kulturních akcí. Podívejte se na transformaci kostela svaté Kateřiny, od středověké architektury až po kulturní centrum po kompletní rekonstrukci na konci 20. století.
Historické vrstvy a architektonické detaily
- Počátky z 2. čtvrtiny 13. století jako součást panského dvora Bedřicha z Chomutova
- Stavba řádové komendy a náhrada presbytáře za větší chórový závěr
- Renesanční prvky z 16. století a sklípková klenba v prostoru bývalého zámku
- Architektonické změny související s transformací na zámeckou kapli
- Pokračující úpravy Lobkoviců v období reformace a jejich rodové pohřebiště
- Počínaje koncem 18. století a zánikem jezuitského řádu se stal objekt radnicí a skladištěm
- Kompletní rekonstrukce na konci 20. století a současné využití muzeem
Současné využití a význam pro region
Současný status kostela svaté Kateřiny jako výstavního a kulturního prostoru Oblastního muzea v Chomutově zdůrazňuje kontinuitu historických vrstev a schopnost adaptace historických staveb na moderní kulturní potřeby. Kostel tak představuje důležitý most mezi dávnou gotickou architekturou a současnou kulturní scénou regionu.
