Sofijský chrám, nebo Sofie Kyjevská, je chrám z 11. století v Kyjevě, původně postavený v byzantském stylu, ale později restaurovaný v 17.-18. století a přeměněný ve stylu ukrajinského baroka.
Chrám byl postaven v letech 1017-1037 na příkaz a náklady knížete Jaroslava Moudrého na počest Svaté Sofie a měl status katedrálního chrámu.
Byl používán jako hlavní církev Ruska do poloviny 13. století, byl místem pohřbívání knížat a centrem letopisu a první knihovny.
Chrám byl obnoven díky metropolitovi Petrovi Mohyle a hejtmanovi Ivanu Mazepovi.
Je součástí Národní rezervace „Sofie Kyjevská“ a památky světového dědictví UNESCO spolu s Kyjevsko-pečerskou lavrou.
Chrám má rozměry 54,6 m na šířku, 41,7 m na délku a 28,6 m na výšku, korunovaný 13 vrcholy a obklopený galeriemi.
V chrámu se zachovalo 260 m² mozaik a 3 000 m² fresek z 11. století, a také přes 7000 grafitů z 11.-18. století.
Sofie Kyjevská sloužila jako nekropole pro knížata a duchovenstvo, například zde jsou pohřbeni knížata Jaroslav Moudrý a Vladimir Monomach.
„Pro sjednocení s Bohem nemáme jiného prostředníka, než Velemoudrost“.
Chrám svaté Sofie nebo též chrám Moudrosti (Velemoudrosti) Boží je nejstarším zachovaným chrámem na Ukrajině.
Díky své unikátní mozaikové a freskové výzdobě z 11. století o celkové rozloze 260 m2, nejkompletnějším a nejzachovalejším celkem na světě vůbec, patří k nejvýznačnějším křesťanským chrámům středověku.
Podle svědectví letopisů chrám založil v polovině 11. století kníže Jaroslav Moudrý uprostřed kyjevských hradeb.
O přesnou dataci se dodnes vedou spory: začátek stavebních prací připadal až do nedávné doby dle většiny odborníků na rok 1017 nebo 1037, dokončení pak nejpravděpodobněji na rok 1051.
V roce 1240 chrám vyrabovalo vojsko tatarsko-mongolského chána a Čingischánova vnuka Batyje.
Přes mongolskou nadvládu zůstal Kyjev i s centrálním chrámem svaté Sofie sídlem metropolity, a, přirozeně, také duchovním centrem jihovýchodní Rusi.
Za působení metropolity Kirilla proběhla rekonstrukce, v letech 1385-1390 další.
V roce 1596 chrám přešel do vlastnictví ukrajinské řecko-katolické církve, jímž byl odebrán a opět předán pravoslavným metropolitou Petrem Mohylou v roce 1633.
Svou prvotní byzantskou podobu ztratil až na přelomu 17.-18. století.
Až do roku 1929 byl funkčním chrámem, roku 1934 se stal muzeem.
Dnes je hlavním lákadlem a centrální památkou Národního muzea „Kyjevská Sofie“, jednoho z největších na Ukrajině.
Chrám svaté Sofie je jedním z nejstarších kostelů na Ukrajině a má bohatou historii sahající až do 6. století.
Konaly se v něm korunovační obřady a jiné slavnostní ceremonie a knížata Kyjevské Rusi tu dávali audienci zahraničním delegacím.
V interiéru se nachází řada fresek, které v minulosti zaujímaly plochu zhruba 5000 metrů čtverečních, a mozaik, které v minulosti zaujímaly plochu 640 metrů čtverečních.
Jsou na nich vyobrazeni vladaři, náboženské a lovecké motivy.
V lucerně kupole jsou mezi okny vyobrazeny osoby dvanácti apoštolů a pod nimi čtyři evangelisté, z nichž některé zůstaly zachovány.
Nejznámější mozaikou celého chrámu je Bohorodička Oranta, zvaná též Hradba nezbořitelná, která se nachází v konše centrální části apsidy.
Symbolismu a duchovnímu významu Velemoudrosti Boží se věnoval S. S. Došli jsme k odpovědi na otázku ohledně významu nadpisu nad Orantou.
Tato slova označují Bohorodičku potud, pokud je Městodržná a ještě více, pokud je sama Městem, označují obraz zduchovnělé matérie a lidské pospolitosti.
Celková poznámka o výzdoběMozaiky mají celkově 177 barevných odstínů a fresky se nacházejí na bočních stěnách i v nartexu; centrální kupole zobrazuje Krista Vševládce obklopeného čtyřmi archanděly, z nichž jeden se dochoval jen částečně.
V souvislosti s významem chrámu se uvádí, že Bohorodička Oranta reprezentuje ideu církevního společenství a soustředěných kruhů kolem Boží moudrosti.
V 17. století byl chrám přestavěn ve stylu ukrajinského baroka, kopule získaly tvar hrušky a zmizelo z původních třiceti kopulí devětadvacet.
Během protináboženské kampaně v Sovětském svazu v roce 1920 byla plánována destrukce chrámu, ale nakonec byl chrám spolu s přilehlými objekty z 18. století zachován a restaurován.
Interiér chrámu stále hostí fresek a mozaikární výzdobu, které dokládají bohatou historii a kultovní význam Kyjevské Sofie pro duchovní i politické dění.
Sovětský modernismus. Brutalismus. Postmodernismus | Krátkometrážní film
Současnost a význam pro Ukrajinu
Sofie Kyjevská zůstává centrem duchovního života a klíčovou památkou Národního muzea „Kyjevská Sofie“ spolu s dalšími kyjevskými památkami a částmi světového dědictví UNESCO.
Chrám je důležitým důkazem spojení byzantské tradice s ukrajinskou kulturní identitou, která se vyvíjela v průběhu staletí až po dnešní dobu.