Chrám svaté Sofie nebo též chrám Moudrosti (Velemoudrosti) Boží je nejstarším zachovaným chrámem na Ukrajině. Díky své unikátní mozaikové a freskové výzdobě z 11. století o celkové rozloze 260 m2 patří k nejvýznačnějším křesťanským chrámům středověku. Podle svědectví letopisů byl založen v polovině 11. století knížetem Jaroslavem Moudrým uprostřed kyjevských hradeb.
O přesnou dataci stavebních prací se dodnes vedou spory: začátek prac připadal až do nedávné doby dle většiny odborníků na rok 1017 nebo 1037, dokončení pak nejpravděpodobněji na rok 1051. V roce 1240 chrám vyRabovalo vojsko tatarsko-mongolského chána a Čingischánova vnuka Batyje. Přes mongolskou nadvládu zůstal Kyjev i s centrálním chrámem svaté Sofie sídlem metropolity a duchovním centrem jihovýchodní Rusi.
Za působení metropolity Kirilla proběhla rekonstrukce, a v letech 1385-1390 další. V roce 1596 chrám přešel do vlastnictví ukrajinské řecko-katolické církve, jíž byl odebrán a opět předán pravoslavným metropolitou Petrem Mohylou v roce 1633. Svou prvotní byzantskou podobu ztratil až na přelomu 17.-18. století. Až do roku 1929 byl funkčním chrámem; roku 1934 se stal muzeem.
Dnes je hlavním lákadlem a centrální památkou Národního muzea „Kyjevská Sofie“, které zahrnuje také Zlatou bránu, chrám sv. Cyrila a chrám sv. Ondřeje a další památky. V interiéru chrámu se dochoval nejrozsáhlejší komplex fresek a mozaik na světě. Práce provedli byzantští mistři na počátku 11. století. Mozaiky mají celkově 177 barevných odstínů a zdobí apsidy, hlavní kupoli a presbytář; fresky se nacházejí na bočních stěnách a v nartexu.
V centrální kupoli se nachází mozaika Krista Vševládce obklopeného čtyřmi archanděly; z nich se dochoval pouze jeden, a ostatní domaloval M. A. Vrubel na konci 19. století. V lucerně kupole jsou mezi okny vyobrazeny osoby dvanácti apoštolů a pod nimi postavy čtyř evangelistů. Nejznámější mozaikou je Bohorodička Oranta, zvaná též Hradba nezbořitelná (Нерушимая Стена), která se nachází v konše centrální části apsidy.
Symbolismus a duchovní význam Velemoudrosti Boží se na příkladu kyjevské fresky Bohorodičky Oranty věnoval ruský filolog S. S. Boží. Matka Boží tedy představuje symbol ideální Církve a konceptu církevního společenství, stejně jako propojení nebeského a pozemského a hierarchii mezi nimi. Jméno Sofie je tak materiálním znakem pro proporci mezi božským a lidským a chrám je ikonou kosmického Domu Velemoudrosti, který sděluje městu smysluplný řád a naději na vítězství nad nepřáteli.
Tento obraz propojuje duchovní a materiální síly: fyzická síla chrámu pomáhá uskutečnit smysl duchovního. Tvář Oranty je působivá - bodrá, jasná, lidská a nezlomná. Symbolika nadpisu nad mozaikou naznačuje, že Bohorodička je „Městodržná“ a zároveň „Městem“, čímž je chrám i městem lidské pospolitosti, kterou vede k božímu naplnění.
Význam těchto témat byl popsán v mnoha historických analýzách a výzkumech byzantského i ruského umění. K objasnění smyslu nápisu nad konchou centrální apsidy byl proveden širší výklad, který ukazuje, jak se duchovnost promítá do architektury a výzdoby a jak se Kyjev stal duchovním centrem regionu.
- Unikátní mozaiky a fresky z 11. století.
- Historické proměny chrámu a jeho význam v Kyjevě.
- Symbolika Bohorodičky Oranty a její teologický význam.
Začlenění chrámu do Národního muzea Sofie spolu s ostatními kyjevskými památkami ukazuje, jak se historické dědictví promítá do současného kulturního a turistického rámce. Obrázek Oranty i komplex mozaik a fresek zůstává jedním z nejdůležitějších svědectví o spojení Byzantinského umění s tradiční ruskou duchovní kulturou.
