Na začátku 17. století daroval kardinál František z Dietrichštejna františkánkám pozemek před hradbami. Na pozemku pak dal postavit klášter a chrám svatého Josefa. Klášter františkánek byl za Josefa II. zrušen, a do klášterních budov byl uveden řád školských sester - tvz. voršilek, který zde působil až do roku 1950, kdy byl díky komunistické zlovůli zrušen. Kostel však nadále sloužil náboženským účelům.
Historie a zakládací kontext
V 90 letech 20. století byl na ulici před kostelem (v těsném sousedství základů kostela) hlouben nový kolektor. Od roku 2010 chrám patří Církvi řeckokatolické. Roku 2010 započala náročná celková rekonstrukce, která umožnila opětovné liturgické využití chrámu. Díky tomu mohl být chrám v říjnu 2014 znovu slavnostně vysvěcen.
Kapucínský klášter a kostel svatého Josefa
Kostel byl součástí kapucínského kláštera, který založil v roce 1630 Gerhard z Questenberku. Jednoduchá obdélníková nezdobená stavba kapucínského typu s dvorkem, ve kterém jsou pod klenutými stříškami barokní pískovcové sochy sv. Judy Tadeáše a dvou andělů, má i prosté vnitřní vybavení.
Kostel sv. Josefa na náměstí Republiky byl součástí kapucínského kláštera, který založil v roce 1630 Gerhard z Questenberku. V letech 1636-1653 stavitel Melichar Mayer postavil vedle kláštera kostel ve stylu pozdní renesance. Na čelní stěně je freska sv. Josefa, Pěstouna Páně. Jednoduchá obdélníková stavba s dvorkem, ve kterém jsou pod klenutými stříškami barokní pískovcové sochy sv. Judy Tadeáše a dvou andělů.
Svatý Juda Tadeáš byl jeden z dvanácti apoštolů - ochotný a schopný pomáhat nejpotřebnějším - pomocník v nouzi. Každý den sem směřují věřící i nevěřící s prosbami, poděkováním, svíčkami a květinami. Kostelu se také někdy lidově říká U Tadeáška.
V nikách situovaných do náměstí jsou sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vnitřní vybavení je prosté. Oltáře pocházejí převážně z pozdně barokní doby. Obrazy na bočních oltářích sv. Antonín a sv. Felix jsou od Karla Škréty. Nástěnnou malbu vytvořil František Duchoslav v roce 1862.
V sousedství byl nově vybudován klášter - Řeholní dům sv. Kostel, který je lidově znám také jako kostel u sv. Tadeáše, byl vystavěn na konci 17. století jako součást kapucínského kláštera. Kapucíni - známí svou skromností - vtiskli stavbě strohou a prostou podobu, která však neztrácí na monumentalitě.
Kostel byl zasvěcen sv. Exteriér kostela působí nenápadně, až stroze. Ale za prostou fasádou se skrývá interiér, který dokáže překvapit. Vysoká loď, barokní oltáře a zdobné kazatelny vytvářejí silný dojem, umocněný hrou světla a stínu. Před vstupem do kostela se nachází malé, nenápadné nádvoří, které jako by člověka na okamžik oddělilo od hluku křižovatky. Je to takové přechodové místo - z ruchu moderního města do ticha barokního svatostánku.
Dnes je kostel stále využíván pro bohoslužby, ale zároveň přitahuje i návštěvníky, kteří hledají klidné místo k rozjímání. Dodnes je klášterním kostelem stále funkčního kláštera řádu kapucínů. Na dvorku jsou pod klenutými stříškami barokní pískovcové sochy sv. Judy Tadeáše a dvou andělů. Zasvěcení sv. Josefovi je v Praze poměrně vzácné - jde o jedno z mála míst, kde je tento světec hlavním patronem.
Ve výklencích na náměstí potom sv. František Serafinský a sv. Josef, které dokreslují duchovní význam místa.
Kostel sv. Josefa Lukov
Architektura a sochařská výzdoba
Na dvorku pod klenutými stříškami jsou barokní pískovcové sochy sv. Judy Tadeáše a dvou andělů. Freska na čelní stěně znázorňuje sv. Josefa, Pěstouna Páně.
Obrazy na bočních oltářích zachycují sv. Antona a sv. Felixe a pocházejí od Karla Škréty. Nástěnná malba z roku 1862 dotváří vizuální dojem interiéru, kde vysoká loď a ozdobné kazatelny vytvářejí silný dojem světla a stínu.
Současnost a duchovní život
Dnes chrám slouží liturgickým účelům a zároveň je cílem návštěvníků hledajících klid a rozjímání. Dodnes se jedná o klášterní kostel kapucínů, kteří kladou důraz na jednoduchost a meditativní atmosféru.