Kostel Všech svatých stojí na mírném návrší uprostřed hřbitova a představuje dominantu celé okolní krajiny. Základní kámen dnešního kostela byl položen 8. listopadu 1722 a jako autora plánu vybral opat Otmar Zinke Kiliána Ignáce Dientzenhofera, syna Kryštofa Dientzenhofera, jehož návrh stavby vycházel z otcova původního projektu. Hrubá stavba byla dokončena a posvěcena roku 1723 a další tři roky se ještě pracovalo na dobudování a dokončování úprav interiéru. Kostel je výraznou ukázkou vrcholného baroka a empíru s půdorysem protáhlého osmiúhelníku. Interiér kostela je impozantní díky výmalbě stropu, kde se otevírá obraz výhledu do nebes, doplněný obrazy čtyř evangelistů a andělů v eliptických věncích. Původní fresky byly v 19. století přemalovány. Kostel má půdorys protáhlého osmiúhelníku s konkávně prohnutými stěnami a na kruchtu navazuje hranolová věž se zaoblenými rohy. Přesunutí zázemí a sakristie tvoří součást téměř jednotného barokního prostoru. Na kruchtě a v průčelí kostela se střídají konvexně i konkávně tvarované plochy, které vytvářejí rytmický výraz celé stavby. Strop lodi je plochý a vymalovaný výhledem do nebes s eliptickými andělskými a evangelistickými motivy. Hlavní oltář je rámový a rozvilinový ze začátku 18. století, s nástavcem a sochami sv. Benedikta a Scholastiky a obrazem sv. Tomáše s Kristem v rozvilinovém rámu. Boční oltáře jsou ve slohu 17. století se sochou sv. Benedikta a obrazem od Aug. Kracyka, a Panny Marie s novodobým rámem. Interiér je doplněn bohatou nástěnnou a rokajovou výzdobou. Původní malba stropu vznikla krátce po vybudování kostela; byla ale přemalována v roce 1865. Vnitřní vybavení pochází z doby baroka a empíru; v posledních letech byla část mobiliáře vystěhována a bezpečně uložena kvůli excavacím a krádežím v broumovských kostelech po roce 1990. V těsném sousedství heřmánkovického kostela se zachovala původní barokní fara. Kostel je urbanistickým centrem Heřmánkovic a stojí na mírném návrší uprostřed hřbitova. Základní kámen byl položen 8. listopadu 1722 a dokončení hrubé stavby proběhlo v roce 1723; dokončovací práce interiéru pak do roku 1726. Pozn.: Přes výše uvedené, dřevěný farní kostel z 14. století stojí v zázemí této sakrální lokality a v 17. století byl nahrazen novým kostelem. Před rokem 1784 byla při kostele zřízena lokálie a postavena zděná pozdně barokní farní budova. Kostel má vnitřní řešení s trojicí hlavních prostor - lodi, presbytáře a sakristie, které jsou propojeny kolem chórového prostoru. Věž je na západní straně, presbytář je orientován napříč s elipsovitým půdorysem a kněžiště je úzké. Exteriér kostela a jeho architektonické detaily jsou vysoce propracované a zahrnují lisénové rámy, šambrány a kamenné prvky z pískovce. Kostel je chráněn jako významná barokní památka Broumovska a je součástí širšího architektonického a urbanistického komplexu. Dřevěné prvky byly postupně nahrazovány kamennými, přičemž vnější omítka je hrubá a žlutá, s akcenty šedohnědých a béžových odstínů. Střecha je pokryta modrošedou břidlicí a bíle natřené jsou pouze některé detaily a okenní rámy. Část soklu kostela a věže je z tmavšího pískovce. Vnější i vnitřní architektonické prvky ukazují na prolnutí baroka a empíru, což odráží dobu dokončení stavby a stylových vliv Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
Historické a urbanistické souvislosti
Heřmánkovice byly založeny pravděpodobně v polovině 13. století jako součást benediktinského panství kláštera v Broumově. Obec byla vysazena jako lánová ves podle německého práva a pojmenována podle lokátora jménem Hermann. Odtud také pochází název obce, který se v průběhu staletí měnil - od Herrmannvilla až po dnešní Heřmánkovice. Samostatnou obcí se Heřmánkovice staly v roce 1849. Před rokem 1255 vznikly Hynčice a Velká Ves v těsném sousedství, což ukazuje na středověkou kolonizační a sídelní etapu regionu. Ruprechtické Špičáky a Javoří hory tvoří severovýchodní část Broumovska a tvoří významné turistické a geografické body např. Ruprechtický Špičák (881 m n. m.) je nejvyšší hora české části Javořích hor. Ruprechtický Špičák leží na hranicích s Polskem; severovýchodní svahy hory už leží v Polsku. Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích je jedním z významných broumovských kostelů a patří mezi dominantu obce i krajiny. Na místě původního dřevěného kostelíka ze 14. století byl nový kostel postaven v letech 1722-1726.
Architektura a konstrukční řešení kostela
Kostel má půdorys protáhlého osmiúhelníku s konkávně prohnutými stěnami a kněžištěm orientovaným na západ. Věž má čtvercový základ, dvě etáže a na západní straně lodi je hlavní vstupní portál. Střechy lodi, předsíně a kruchtou jsou ve stejné výšce; valbová střecha pokryta modrošedou břidlicí, okapy a bání věže pak červenohnědým nátěrem. Interiéry jsou bohatě vyzdobeny žlutými a šedohnědými odstíny omítek s výraznými lisénovými rámy a šambránami. Hlavní oltář a boční oltáře odpovídají historickým slohům baroka a empíru. Oltáře obsahují sochy a obrazy s nástavci a figurálními detaily od významných autorů té doby. Fresky na stropu zobrazují nebeské schémata a byly v 19. století přemalovány, což bylo v té době časté. Původní mobiliář byl kvůli krádežím v 90. letech vystěhován a bezpečně uložen. Kostel stojí uprostřed hřbitova a spolu se zdmi a márnicí vytváří součást kulturní památky NPÚ.
Současnost a plány restaurátorských prací
V Heřmánkovicích se zpozdila oprava kostela z osmnáctého století; stavební firma řeší zlepšení odvodnění a nutnost archeologických průzkumů, které mohou zvýšit náklady. Podle faráře Martina Lanžiho by archeologické průzkumy měl platit stát; aktuálně se hledají levnější a přijatelné řešení a probíhají sondy k ověření existence původní dešťové kanalizace. Archeologové ve spolupráci se stavební firmou provedou čtyři průzkumné sondy a po vyhodnocení rozhodnou o dalším postupu. Kostel je ztvárněn jako středně rozsáhlý barokní a empírový celek s promyšleným systémem stěn, oken a portálů. Ve vnější a vnitřní výbavě se odráží historické změny, včetně obnovy poškozených či ztracených prvků způsobených krádežemi.