Katedrála svatého Víta je nejvýznamnějším římskokatolickým kostelem v Česku a dominanta Pražského hradu. Počátky její dostavby sahají do doby Jana Lucemburského a projekt byl úzce spjat s vývojem pariceledově gotické architektury, čemuž odpovídá i nástin novogotických úprav. Na západní části hlavní lodi a průčelí se podílela řada významných umělců, mezi nimiž byl Alfons Mucha a Max Švabinský.
Klíčovým tématem je dostavba katedrály, která byla na dlouhá století přerušena kvůli výstavbě hlavní věže. O jejím dokončení rozhodla polovina XIX. století, po zřízení Jednoty pro dostavění katedrály v roce 1842. Vše vycházelo z parléřovské gotiky a na výzdobě západní části se podílela široká škála umělců, včetně Kysela, Svolinského a Boudy. V roce 1929 byl chrám oficiálně vysvěcen k miléniu sv. Václava, ačkoli práce na dokončení pokračovaly a zahrnovaly hrobku českých králů i úpravy Zlaté brány.
Mezi hlavní osobnosti spojené s dostavbou patřil Josef Kranner, který se narodil v Praze a vyučil se v rodinné kamenické dílně. Vystudoval na pražské Polytechnice a poté studijní cestu po Německu, Itálii a Francii; včlenil do praxe znalosti strojového opracování kamene a fascinaci středověkou architekturou. Po návratu v roce 1828 převzal vedení otcovy dílny a stal se vyhledávaným stavitelem a architektem. Kranner byl zakládajícím členem a později i prvním předsedou Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta a navrhl plán dostavby chrámu.
Kranner je autorem novogotických úprav zámků Hluboká, Žleby a Hrádek u Nechanic a proslavil se i na mezinárodní scéně - na Světové výstavě v Londýně v roce 1851, stal se korespondentem Královské společnosti britských architektů a inicioval reformu vídeňské umělecké akademie. Podle dobového tisku "dodal znovu vážnost gotické architektuře" a byl současně nadšeným propagátorem moderní techniky; sám konstruoval řadu strojů pro kamenickou výrobu. Kranner strávil posledních dvacet let ve Vídni, kde také zemřel.
V rámci samotné dostavby katedrály byla zřízena Jednota pro dostavění katedrály a roku 1901 na ni navázal Kamil Hilbert, jenž dokončil projekt, který vycházel z parléřovské gotiky. Konkrétně náměty na bronzová vrata, na nichž jsou motivy ze života českých patronů i dějin české země a portréty architektů, vypracoval malíř Vratislav Hugo Brunner. I když bylo dokončení plánováno, nikdy nedošlo k úplnému dokončení katedrály; některé sochy se do ní však umisťovaly ještě v 50. letech 20. století. Někdy bývá uváděno, že poslední velké zásahy zahrnují umístění hrobky sv. Vojtěcha.
Podněty pro dostavbu byly silně ovlivněny vídeňskou školou a jeho vůdčí role v Jednotě pro dostavbu chrámu sv. Víta z něj učinily klíčovou postavu, která na Pražském hradě pomohla završit dostavbu hlavní lodi a průčelí. Krannerova práce v pražských projektech byla rozsáhlá - pomník Františka I. na Smetanově nábřeží, Lannův palác, schodiště z Karlova mostu na Kampu a zejména dostavba katedrály sv. Víta.
Historické záznamy rovněž naznačují, že Kranner byl stoupenec nejen architektury, ale i inovací v kamenické výrobě a technických řešení; jeho dílo je tak propojeno s moderní technikou a tradicí gotické architektury. Vzniklo množství informací o jeho životě, narozeninách 12. června 1801 v Praze a úmrtí v 1871 ve Vídni; v novogotickém triforiu katedrály je umístěna jeho busta.
Postavy a dílo v kontextu Pražského hradu
Krannerova díla a jeho role v Jednotě pro dostavbu chrámu sv. Víta ho staví do popředí české historické architektury. Náměty pro bronzová vrata a další prvky zahrnují motivy ze života českých patronů, dějin České země a portréty architektů katedrály, které navrhl Vratislav Hugo Brunner.
V závěru 50. let 20. století pokračovaly některé svaté sochy a hrobky v katedrále, ačkoli oficiální dokončení nebylo dokončeno. Dnes zůstává Katedrála svatého Víta nejvýznamnějším českým římskokatolickým kostelem a jednou z nejvýznamnějších gotických památek v Evropě, s bohatou historií spojenou s Josefem Krannerem a jeho spolupracovníky.
Klíčové momenty a místa
- Jednota pro dostavění katedrály (zřízena v roce 1842)
- Dostavba katedrály a inspirace parlerovskou gotikou
- Práce na bronzových vratech s náměty ze života českých patronů
- Hrobka sv. Vojtěcha a další úpravy uvnitř chrámu
- Kranner jako iniciátor i hlavní projektant dostavby