Kostel sv. Jindřicha a svaté Kunhuty byl založen spolu s Novým Městem pražským císařem Karlem IV. v roce 1348. Kostel byl situován na okraj tehdejší předměstské osady Chudobice a od té doby prošel řadou proměn, které odrážejí vývoj Nového Města i tehdejší církevní i civilní správy. Zasvěcení kostela úzce souvisí s Karlovým programem vybudovat z Prahy císařskou rezidenci a Jindřich II. se stal jedním z Karlových vzorů, když byl v Bamberku pohřben v dómu říšských sněmů.
V době husitských válek byl farářem např. Prokop z Plzně a později nyní již utrakvisté spravovali chrám. V letech 1472-1476 byla vystavěna nová reprezentativní zvonice blíže k kostelu - dnešní Jindřišská věž. Při kostele vznikla i farní škola; rektory patřili Pavel Kristián z Koldína a Jan Campanus Vodňanský. Dovážena byla nová budova školy, renesanční a pocházející z roku 1588, jak je vytesáno nad renesančním portálem do budovy.
V době Pobělohorské doby byl kostel po Bílé hoře vrácen Křížovníkům s červenou hvězdou, avšak po zrušení literátského bratrstva a Bratrstva svaté Barbory v 18. století došlo k výrazným změnám v administrativě a majetku fary a škol. Po Bílé hoře měla být budova navrácena řádu Křížovníků; ti se však v roce 1646 zřekli ve prospěch barnabitů, kteří ji následně nevyužili a kostel v roce 1649 převedl císař Ferdinand III. na obec Nové Město.
Kostel prošel v 17. století výraznými barokními zásahy - postupně byly přistavěny kaple a areál byl rozšířen o caple sv. Barbory, Navštívení Panny Marie a sv. Lukáše (Krocínská). Nejstarší barokní památkou kostela je kaple sv. Barbory; kaple sloužila i jako kaple patronů morových epidemií a v ní působilo pohřební bratrstvo sv. Barbory.
V 19. století byla provedena řada rekonstrukcí - v roce 1856 zemřel v farnosti Karel Havlíček, jehož pohřební průvod na Olšanské hřbitovy krášlil okolí. V době pandemie i po ní zůstaly mše v pravidelném provozu; mše se slouží ve třech jazycích (češtině, slovenštině a maďarštině) a jsou dostupné i online.
Interiér kostela si zachoval bohatou raně barokní i pozdně gotickou výzdobu. Z atestovaných soch a obrazů stojí za zmínku hlavní oltář od J. J. Heintsche, který znázorňuje sv. Jindřicha jako ochránce Prahy před Švédy a sv. Kunhutu, která chodí po rozžhavených radlicích. Na malířské výzdobě spolupracovali Karel Škréta mladší a Václav Vavřinec Reiner; sochařská výzdoba pochází od J. J. Bendla a Richarda Prachnera.

Vysoká Jindřišská věž, dnešní nejvyšší samostatně stojící zvonice v Praze, vznikla v 15. století jako náhrada za původní věž, která nedokázala unést těžké zvony. Z deseti historických zvonů se dochoval pouze jeden, zvon Marie z roku 1518 s nápisem: Aj, já zvon nikdy marně nezaznívám, hlásám svátek neb požár či pohřeb slavný. Do kostela byly zavěšeny dva nové zvony - Jindřich a Kunhuta - v roce 2021.
Kaple Krocínská (1696) byla zasvěcena sv. Lukáši a sloužila také jako cechovní kaple novoměstských malířů; nad vchodem je vidět znak Jana Lukáše Kročina. Oltářní obraz v kapli byl namalován Janem Jiřím Heinschem a znázorňuje svatého Lukáše, jak maluje Pannu Marii. Kaple Malanottská (1688) nesla původně názvy dle Navštívení Panny Marie a dnes slouží jako Getsemanská zahrada a Boží hrob.
Presbytář má rokokový hlavní oltář z roku 1754, se dvoupatrovým svatostánkem a Poslední večeří Páně na dvířkách; vedle něho jsou vyobrazeny Mojžíš s Bronzovým hadem a Desatera na levé straně a Víra s křížem na straně pravé. Oltářní retabulum zdobí i relikviářové busty českých patronů. V sakristii jsou mimo jiné raně barokní kredenc a mramorové umyvadlo.
Kaple svaté Kunhuty a svatého Jindřicha byla hlavním centrem farnosti Nového Města; původně neměla boční kaple a přístavby vznikly až v baroku. V kapli Sedmibolestné Panny Marie se nachází pozdně barokní oltář s reliéfy a obrazy od Václava Reinera; kaple Kaple Krocínská je spojena s duchem řemesel a cechů.
Na faře vedle kostela je zazděná pamětní deska Regina Hanušové z roku 1599 s verši od Jana Campana Vodňanského. V blízkosti kostela stojí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jindřicha II, a hřbitov kolem kostela byl používán zvláště při morových ranách; po roce 1787 byl hřbitov proměněn v malý parčík.
Kostel sv. Jindřicha a sv. Kunhuty patří mezi nejvýznamnější gotické památky Nového Města pražského a je spojován s královskou rodinou i s významnými představiteli šlechty, církve a společenského života od pozdního středověku do osvícenství. Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého a sv. Jindřicha - symbols a připomínky dávné slávy židovství Nového Města a jeho farnosti.
Pokračovateli z minulosti, včetně malířských děl Václava Vavřince Reiner a Karla Škréty, zůstávají klíčové body výzdoby - oltářní obraz Jindřich a Kunhuta a křtitelnice z roku 1418. Kostel má bohatou historii i současnost: mše se zde konají v češtině, slovenštině a maďarštině a návštěvníci mohou navštívit i průvod Noci kostelů s ochutnávkami vína z protější fary.
Historické milníky a architektura
- 1348 - Založení kostela gotickým řádem Křížovníků s červenou hvězdou při založení Nového Města pražského.
- 1351 - Vysvěcení arcibiskupem Arnoštem z Pardubic; kostel byl následně povýšen na farní.
- XV. století - Přistavění kaplí a výstavba zvonice (Jindřišská věž) v letech 1472-1476.
- Baroko a novogotika - 17.-19. století, proměny presbytáře, kaplí a výzdoby; zcela zrenovovány střechy během konce 19. století a počátku 20. století.
- 20. století - posvěcení nových zvonů 1927 a následná evakuace i rekonstrukce po druhé světové válce; obnovení liturgie a kulturní význam chrámu pro město.
Kdo je spojen s chrámem
Mezi významné pohřbené patří členové šlechtických rodů jako Radslav II. Beřkovský ze Šebířova, Otík Pejša z Točné a další; jejich náhrobky a relikviáře zdobí interiér a exteriér chrámu. Verše o Otíkovi Pejšovi napsal Reiner Maria Rilke, rodák z tohoto místa. Náhrobky a památné desky dotvářejí atmosféru místa a dokumentují bohatou historii Nového Města.
Kaple a oltáře v chóru a severní lodi svědčí o dlouhé a organické výzdobě kostela; například kaple sv. Lukáše (Krocínská) s oltářem z roku 1700 od Heinscha a kaple Navštívení Panny Marie s pozdně barokními prvky. Původní gotický deskový oltář z 15. století byl údajně prodán do kostela sv. Vojtěcha v Jílovém; alternativní verze uvádí, že oltář v Jílovém pochází z kostela sv. Václava Na Zderaze.
tags: #chronogram #kostel #jindricha