Kostel Panny Marie Pomocné - Maria Hilf stojí na východním svahu lesy pokrytých Příčných hor a je úzce spjatý s bohatou i tragickou historií regionu. Příběh místa začíná v době švédských vpádů roku 1647, kdy místní obyvatelé hledali útočiště v horách před drancováním a násilnostmi. Mezi skálou ohraničenou místními terénními tvary a krytou mohutnou jedlí se žena místního řezníka Anna Tanheiserová v požehnaném stavu ukrývala a prosila Boha a Pannu Marii o pomoc.
V tísni se narodila healthy zdravého syna Martina, který se později vyučil otcovu řemeslu a stal se váženým měšťanem - radním Zlatých Hor. Dcera Dorota Weisová splnila otcovu poslední vůli a nechala u malíře Šimona Schwarzera namalovat obraz Bohorodičky, jenž byl zavěšen na starou jedli v místě otcova narození. Když v říjnu 1718 dorazil obraz na své místo, vznikla zázračná víra v jeho léčebnou sílu.
Poté, co do kostela začaly proudit dary poutníků a uzdravení se opakovala, arcibiskupský úřad ve Vratislavi nařídil vyšetření komisí. Po posudku složeném z kněze Ignáce Schuberta a dvou lékařů, Mathiase Sommera a Christopha Pacheho, byl obraz přemístěn 21. 9. 1729 do farního kostela ve Zlatých Horách. Za vlády císaře Josefa II. roku 1785 byla kaple nařízena k demolici, ale státní příkaz nebyl nikdy splněn a kaple tím přečkala další pokusy o její zánik.
Roku 1805 nechal arcibiskupský lesmistr Hannich kapli přestavět a zvětšit. Základní kámen byl položen v roce 1834 a kostel byl vysvěcen 8. 9. 1841 biskupem Danielem Sommerfeldem z Vratislavi. Po druhé světové válce došlo ke změnám v obyvatelstvu a politické klima po roce 1948 nebylo pro poutní místa příznivé. 24. 5. 1955 byl poutní přístup zakázán kvůli důlním pracím a rudnému průzkumu, což zahájilo postupnou devastaci areálu.
V roce 1968 zahájily opravy, ale v listopadu 1973 byl celý poutní areál zničen odstřelem a srovnán se zemí. Iniciativa pro obnovu vznikla v roce 1990 a 22. 2. 1993 bylo ve Zlatých Horách vydáno stavební povolení na postavení nového kostela. Architektonickou studii připravil arcibiskupský architekt Tomáš Černoušek z Olomouce. Sbírkami se podařilo vybrat dostatek prostředků na zahájení i dokončení stavby v hodnotě 27 miliónů korun. Dne 23. 9. 1995 byl nový kostel posvěcen olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem, následovaly 17. 8. 1996 poutní dům, 16. 8. 1997 ambity a čtyři zvony.
Kostel Panny Marie Pomocné - Maria Hilf je dnes jediným kostelem v České republice, který provozuje profesionální sociální službu - Arcidiecézní charita Praha. Pravidelně si připomínáme svátek patronky 27. června mší svatou a součástí bohaté historie jsou i zásluhy tvůrců, mezi něž patří i J. B. Santini-Aichel. V kostele se pravidelně konají koncerty vážné a církevní hudby, a to spolu s bohatými betlémy italského původu z konce 19. století.
Kostel je otevřen pro poutníky a návštěvníky, kteří sem přicházejí pro posílení víry, útěchu a povzbuzení či uzdravení. Lokalita se nachází severně od starého hornického města na svahu Příčné hory a je spojena s řadou turistických tras a cyklistických stezek, které vedou kolem opuštěných i obnovených sakrálních staveb a kolem míst spojených s historií hornictví a regionální kultury.
Tajemství a zázraky spojené s místem
Podle místní tradice se z obrazu Panny Marie Pomocné drobné zázraky a uzdravení ozývaly už v počátcích poutního místa. Dary poutníků a svědectví uzdravení vedly k vybudování kaple s obrazem, později k přesunu do farního kostela a nakonec k záchraně a obnovení celé poutní tradice po 20. století. V roce 1729 byl obraz z místní kaple slavnostně přemístěn, přičemž následně byla vybudována dřevěná konstrukce a kaplička pro uložení obrazu. Postupně vznikla i síť kapliček a zastavení křížové cesty, která vyrostla během následujících desetiletí.
Historie zmařeného a znovuzrozeného poutního místa odráží širší období české a moravské spirituality: zrod barokní architektury, proměny církevní správy i vliv politických změn. Dnešní kostel je svědkem historických peripetií, ale zároveň místem, kde poutníci nacházejí klid a posílení víry skrze modlitbu a komunitní aktivity. V časech významných církevních i kulturních událostí se kostel stává místem, kde se spojuje duchovní a společenský život regionu.
Architektura a výrazné rysy
Kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy je charakteristický svým barokním stylem a jedinečným půdorysem. Panuje přesvědčení, že architekt Guarino Guarini záměrně navrhl kompozici tak, aby vytvářela dynamický prostor s ovalním chórem a výraznou kupolí. Stavbu řídil pravděpodobně Giovanni Domenico Orsi, i když samotný návrh pochází z Guariniho dílny. V průběhu 19. století došlo k úpravám ze strany redemptoristů, kteří dále posílili architektonický a duchovní význam areálu.
Historie ukazuje, že výstavba nebyla jednoduchá: původně byl Kostel zamýšlen pro jinou lokalitu, ale kvůli logistickým překážkám, včetně demolice Strahovské brány, se rozhodlo pro Malou Stranu a samotný kostel zde získal jedinečné místo ve městě. V současnosti je Kostel Panny Marie Matky Ustavičné Pomoci známý pod názvem U Kajetánů a je místem pravidelných liturgií a duchovních cílů, které sdružují věřící z širokého okolí.
Současnost a návštěvnické tipy
Pro návštěvníky Prahy a okolí nabízí malostranská oblast množství spojnic k kostelu - hlavní tramvajové linky, pěší procházky a několik parkovacích zón. Správná doba pro návštěvu je jaro a podzim, kdy je méně turistů a příjemné klima pro prohlídku interiérů i venkovních částí areálu. Fotografické příležitosti nacházejí zvláštní krásu v ranním a pozdně odpoledním světle, kdy se prosvětlené vitráže a bohaté dekorace odrážejí v prostoru sakrálních prostor.
V rámci návštěvy stojí za to porovnat okolní památky jako je Kostel sv. Mikuláše a samotný Pražský hrad, které poskytují kontext barokního a renesančního vývoje města. V nabídce jsou i tematické výlety a cyklistické trasy okolo Malé Strany a okolních kopců, které umožňují poznat regionální hornickou historii a architekturu Společenské a kulturní dědictví.
Historické milníky a zajímavosti
- 1691 - Základní kámen položil arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna; projekt původně navrhl Guarino Guarini.
- 1717 - Consekrace kostela provedl Daniel Josef Mayer z Mayernu.
- 1789 - Josephinské reformy a zrušení Theatinského řádu; redemptoristé získali významnou roli až v 19. století.
- 1869 - Převzetí správu Redemptoristy; stavba a rekonstrukce pokračovaly s podporou císaře Ferdinanda I. Dobrotivého a Marie Anny Savojské.
- 1955 - Zákaz poutí a bohoslužeb; areál byl utlumován a následně devastován.
- 1993-1995 - Obnovení a vysvěcení nového kostela; rok 1995 - slavnostní posvěcení arcibiskupem Janem Graubnerem.
Současný stav kostela zahrnuje nejen bohoslužby, ale i kulturní a společenské akce, které připomínají bohaté dědictví regionu. Využívají je místní i poutníci z dalekých míst a sdružují širokou škálu lidí kolem modlitby, hudby a historie.