Kostel sv. Prokopa doložený jako gotická stavba z roku 1396 byl barokně přestavěn v letech 1779-1782. Současná podoba z roku 1914, kdy podle plánů Ed. Sochor současný objekt prodlouženou loďí a přistavěnou západní věží, dává stavbě jeho charakteristický ráz. Vybavení je vesměs novobarokní z 19.-20. století, památný zvon z roku 1518 svědčí o bohaté duchovní tradici regionu. Poslední opravy proběhly v letech 1990-1991.
Obec Chyňava je historicky doložena již za krále Jana Lucemburského v roce 1341 a brzy poté náležela k nově založenému hradu Karlštejnu. V roce 1585 se stala součástí panství křivoklátského a tento stav trval až do konce feudalismu. Obec leží západně, v sousedství silnice II/118 spojující Beroun a Kladno, a není napojena na železniční síť. Dále ji prochází červeně značená dálková turistická trasa z Berouna do křivoklátských lesů směrem ke Zbečnu, z níž v obci zahýbá žlutá trasa přes Libečov do údolí Kačáku.
Chyňava dnes patří k větším obcím. Z historických zajímavostí stojí za zmínku skutečnost, že v letech 1915-1918 se Chyňava a okolí stala útočištěm pro italské vysídlence z oblasti Tridentska, tehdy zasažené válkou mezi Itálií a Rakouskem-Uherskem. Itálie vyhlásila válku Rakousku-Uhersku v květnu 1915 a úřady nařídily evakuaci civilního obyvatelstva z vesnic u italských hranic, aby se chránily před očekávanými bojovými střety. Z asi 75 000 evakuovaných, převážně občanů Rakousko-Uherska, došlo do Čech a na Moravu přibližně k 30 000 Italů; v Chyňavě a okolí tehdy skončilo asi 240 vysídlených Italů.
Po 100 letech, v červnu 2014, byla v Chyňavě otevřena historická a naučná Stezka česko-italského přátelství, která podrobně připomíná soužití Čechů a Italů v této těžké době. Jednotlivá místa jsou opatřena informačními panely v češtině, italštině a angličtině. Chyňava také udržuje přátelské styky s italskou obcí Valle di Ledro, do níž se spojilo šest původně samostatných obcí v údolí Ledro, odkud pocházeli vysídlenci. Do roku 1918 severní část největšího italského jezera Lago di Garda s okolím patřila Rakousku-Uhersku a Ledrové řeka se vlévá do tohoto jezera od severozápadu. Vysídlenci se mohli vrátit do svých domovů až v roce 23.7. (poznámka: časové údaje doplňující historický kontext).
Ve struktuře článku doplňuje významnou část o regionu a jeho propojení s historií Evropy: Stezka česko-italského přátelství, partnerství s Valle di Ledro a kontinuitu kulturního dědictví. Tyto prvky ukazují, že Chyňava není jen místem se starobylým kostelem, ale i místem, které žilo v širokém historickém kontextu evropských dějin.
- Gotický kostel sv. Prokopa doložený r. 1396; barokní úpravy 1779-1782; současná podoba z r. 1914 dle Ed. Sochora; památný zvon z r. 1518.
- Historie obce doložena r. 1341, náležela k Karlštejnu; 1585 součást křivoklátského panství; doplněný význam pro oblast Středočeského kraje.
- Turistika a trasy červená trasa Beroun - prochází přes obec; žlutá trasa přes Libečov do údolí Kačáku.
- Vysídlenci a vzájemné soužití 1915-1918 italské vysídlení; v Chyňavě asi 240 Italských vysídenců; po 100 letech Stezka česko-italského přátelství.
- Mezinárodní spolupráce přátelství s Valle di Ledro; historie Ledra a Lago di Garda v kontextu Rakousko-Uherska.
Historické poznámky a současné výhledy vytvářejí obraz místa, které propojuje architekturu, regionální dějiny a mezinárodní vztahy napříč Storou Evropy.
Itálie: Jedna Země, Dva Světy. Proč Se Sever A Jih Tak Liší
tags: #chynava #rimskokatolicka #farnost