Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
V projevu ke kardinálům nový papež vysvětlil, proč si zvolil jméno Lev XIV. Chtěl se tak přihlásit k pontifikovi Lvu XIII. a k jeho encyklice Rerum Novarum, která byla první významnou reakcí katolické církve na průmyslovou revoluci v Evropě. Katolická sociální doktrína nyní podle papeže musí „odpovědět na další průmyslovou revoluci a na rozvoj umělé inteligence, které představují nové výzvy v ochraně lidské důstojnosti, spravedlnosti a práce“.
V encyklice Rerum Novarum z roku 1891 papež Lev XIII. odmítal kapitalismus bez omezení a tehdejší špatné životní podmínky dělníků. Současně se tím církev vymezovala vůči socialistickým silám, jejichž podpora rostla prakticky všude v Evropě. Tyto síly požadovaly, jak ukazuje Manifest komunistické strany z roku 1848, například rozsáhlé vyvlastnění výrobních prostředků a zánik třídy jejich vlastníků.
„Cenné dědictví“
V projevu se Lev XIV. také přihlásil k „cennému dědictví“ papeže Františka i k Druhému vatikánskému koncilu. Ohledně svého předchůdce zmínil jeho „odvážný a důvěřivý dialog se soudobým světem“, oddanost službě, „střízlivou podstatu života“ a také „klidnou důvěru“ krátce před smrtí.
„Chtěl bych, abychom dnes obnovili naše plné zapojení do této cesty, kterou jde univerzální církev už mnoho desetiletí směrem určeným Druhým vatikánským koncilem,“ prohlásil papež. Právě o naplnění koncilu, který si stanovil za cíle reformovat církev, se často vedou spory mezi konzervativním a progresivním křídlem katolíků.
Nového papeže kardinálové zvolili ve čtvrtek. Stal se jím americký kardinál Robert Prevost. Je prvním Američanem v čele katolické církve v historii.
První dny u Vatikánu: suvenýry, veřejné shromáždění a inaugurace
První suvenýry a nedělní mše - Uplynulo pouze několik desítek hodin a v obchodech kolem Vatikánu už se objevily první suvenýry s novým papežem. „Jsme jednou z prvních prodejen, která už má upomínkové předměty se Lvem XIV. Dostali jsme je ráno z Ancony, objednávali jsme včera (v pátek),“ řekla prodejkyně suvenýrů Eleonora.
Postupně budou přicházet další předměty z italských dílen. Kromě setkání s kardinály neměl Lev XIV. v sobotu žádné veřejné vystoupení. I tak proudily do Vatikánu tisíce lidí s cílem navštívit baziliku svatého Petra. Svatopetrské náměstí bude zcela zaplněné v neděli během mše, Lev XIV. na ní přečte modlitbu Regina Caeli. Inaugurační mše, po níž se oficiálně ujme úřadu, proběhne příští neděli.
Dialog o udržitelném rozvoji a světová náboženská konference
„Náboženství a cíle udržitelného rozvoje. Naslouchat volání země a chudým“ - takový je titul mezinárodní konference, která od čtvrtka shromáždila v Římě představitele světových náboženství a zástupce mezinárodních organizací. Uspořádaly ji dva vatikánské úřady - Papežská rada pro mezináboženský dialog a Úřad pro službu integrálnímu lidskému rozvoji.
„Konference se týká 17 cílů, které si předsevzalo více než 190 států, a morální síly náboženství při jejich uskutečňování. Je nutné pracovat společně, protože nelze pominout žádný ze zdrojů moudrosti, stejně jako nelze někoho zanechat pozadu,“ uvedl na okraj setkání kard. Peter Turkson.
„Když mluvíme o rozvoji, musíme si vždy ujasnit - rozvoj čeho? Rozvoj pro koho? Konvenční představa o rozvoji se po příliš dlouhý čas omezovala téměř výlučně na hospodářský růst. Ukazatele národního rozvoje se zakládaly na indexech HDP. To dovedlo dnešní ekonomický systém na nebezpečnou cestu, podle níž se pokrok poměřuje jedině materiálním růstem, kvůli němuž jsme téměř povinováni neracionálně vykořisťovat jak přírodu, tak člověka. Jak ovšem upozornil můj předchůdce, sv. Pavel VI., řeč o lidském rozvoji se má týkat všech lidí - nejenom některých - a celého člověka, nikoli pouze jeho hmotného rozměru. Ačkoli je samozřejmě nezbytné zaměřit se na skupinu rozvojových cílů, nepostačuje to k dosažení rovného a udržitelného světového řádu. Ekonomické a politické cíle se totiž musí opírat o cíle etické, které předpokládají změnu postojů, označovanou Biblí za změnu srdce. Již Jan Pavel II. hovořil o nutnosti ekologické konverze, což je silné slovo.“
V závěru Svatý otec odkázal ke zvláštní skupině nábožensky zalořených lidí, kterou tvoří domorodé národy. Přestože se na světové populaci podílí pouhými pěti procenty, pečují o necelou čtvrtinu zemského povrchu (22%), přičemž v Amazonii a Arktidě chrání zhruba 80% planetární biodiverzity. „V silně sekularizovaném světě nám tyto národy připomínají posvátnost naší země. Z těchto důvodů by jejich hlas i jejich obavy měly stát ve středu pozornosti při uskutečňování Agendy 2030 a při hledání nových cest udržitelné budoucnosti.“ řekl papež František účastníkům konference.
Misijní povinnost a správa kongregace
Horizont působení Kongregace pro evangelizaci národů se shoduje se světem, kde misie ad gentes vyžaduje povolání, vyhrnuté rukávy, inteligenci a struktury. V koncilním dekretu Ad Gentes se uvádí, že církev “je ze své podstaty misionářská” a že evangelizační činnost je “základní povinností Božího lidu”.
Specifickým cílem Kongregace pro evangelizaci národů je misijní činnost, tedy evangelizace národů a vytváření církví v rámci nově evangelizovaných národů. Od počátku (1622), kdy byla založena Sacra Congregatio de Propaganda Fide, až do současnosti si papežové přáli zachovat centrum, které by řídilo misijní činnost, a to i během různých reforem římské kurie. Úlohou naší kongregace je též pomáhat římskému biskupovi při podpoře misijní spolupráce, aby bylo stále zřejmější a účinnější, že celá církev je ze své podstaty misijní, a aby si celý Boží lid uvědomoval svůj misijní závazek a spolupracoval na něm modlitbou, svědectvím svého života a ekonomickou podporou.
Vlastním cílem misijní činnosti je evangelizace a “plantatio Ecclesiae”, neboli „vysazování církve“ (Ad Gentes, 6). Podle údajů Papežského díla sv. 749 formátorů; 120 propedeutických seminářů s 6 003 připravujícími se seminaristy (88 % v Africe, 12 % v Asii, 1 % v Americe a 0 % v Oceánii), které doprovází asi 411 formátorů; 439 menších seminářů s celkem 50 239 seminaristy mladšího věku (75 % v Africe, 20 % v Asii, 3 % v Americe a 2 % v Asii).
Univerzitu Urbaniana doplňuje řada kolejí a institucionální struktury: Papežská Urbanova kolej (1627) pro formaci seminaristů; Papežská kolej svatého Petra apoštola pro kněze; Papežská kolej svatého Pavla apoštola pro kněze; Papežská kolej Mater Ecclesiae pro řeholnice v Castel Gandolfu; Misionářská kolej svatého Josefa pro školitele misijních zemí. Mezinárodní středisko misijní animace a další instituty podporují misijní formaci a spolupráci napříč diecéze a misijními komunitami.
Správa majetku Kongregace slouží k podpoře misijní činnosti a chodu Papežské univerzity Urbaniana. Movitý i nemovitý majetek je využíván k financování misijních projektů a univerzity, a to prostřednictvím různých fondů a dotací z Papežských misijních děl. Papežská misijní díla tvoří celosvětovou síť modlitby a podpory pro hlásání evangelia a pomoc mladým církvím na územích závislých na Kongregaci pro evangelizaci národů.
Praktické projekty zahrnují materiální dary, formaci a spolupráci na projektech, které podporují evangelizaci, vzdělávání, zdravotní a sociální rozsah aktiv. Dary jsou symbolem účasti všeobecné církve na apoštolském projektu místní církve a slouží k tomu, aby místní církev pracovala v souladu se všeobecnou církví.
Existují také konkrétní ukazatele: Operační dotace pro akademický rok 2019-2020 zahrnuly podporu 781 seminářům s 79 380 seminaristy, což pokrývá kolem 67 % běžných výdajů. Kromě toho Papežská misijní díla poskytují roční stipendia a podporu pro stovky formací a biskupů v misijních územích a pro kněze, řeholníky a katechety.
V souvislosti s projekty a iniciativami se často zmiňuje i budování místních komunit a iniciativ, jako je Městečko papeže Františka v La Matanze, které má podporovat integraci, sociální spravedlnost a bratrství. Cílem je poskytnout pomoc lidem a zároveň pečovat o udržitelný rozvoj komunit.
Historie a vliv kolonizačních klášterů na Čechy a Moravu
Kolonizační kláštery patřily ve středověku k nejvýznamnějším církevním institucím. Kolonizace země vedoucí к ekonomické a kulturní intensifikaci souvisela s celoevropským procesem probíhajícím ve 12.-14. století, který státy středovýchodní Evropy zasáhl hlavně ve 13. století. Pro zdejší poměry bylo charakteristické, že vedle vnitřní neboli domácí kolonizace tu proběhla i kolonizace zvnějšku, kterou za podpory vladařů prováděli cizí, většinou němečtí osadníci.
Důsledkem byla větší hustota osídlení. Vladaři Čech a Moravy přitom spolupracovali s církví a kláštery, jimž proto při rozvoji zemědělství připadla vedoucí úloha. Součinností Soběslava I. a Vladislava II. s olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem, ale i za přispění šlechty zasáhla české země již v polovině 12. století vlna zakládání klášterů, do nichž byly uváděny kolonizační řády premonstrátů a cisterciáků. Druhá vlna pak následovala na přelomu 12. a 13. století.
Projevil se vznik premonstrátských klášterů v Milevsku, Louce u Znojma, Teplé a Zábrdovicích u Brna, vybudováním ženských premonstrátských konventů a vznikem cisterciáckých klášterů v Mašťově, na Velehradě a dalších místech. Nejstarším mnišským řádem byli benediktini, jejichž příchod do Čech je spojen s učitelem sv. Vojtěchem. Nejeuropeštějším a nejrozšířenějším evropským řádem byli však cisterciáci, kteří přinesli do Čech gotiku a zdokonalili zemědělství.
Nejmladším z kolonizačních řádů byli premonstráti. Více než tisíciletá existence klášterů se odrazila v české kultuře a hospodářství. Kolonizační kláštery formovaly tradiční zemědělskou výrobu a působily jako významné kulturotvorné instituce. Kolonizační řády tak měly zásadní vliv na ekonomický i kulturní rozvoj zemí.
Moderní iniciativy a projekty finanční gramotnosti a digitálních měn
27. Julie a Daniel Tannerovi představili během audience Svatému Otci svůj projekt vzdělávání v oblasti financí a digitálních měn, který bude zdarma k dispozici pro všechny bez rozdílů. Digitální měny jsou v podstatě nediskriminační nástroj, který může pomoci i v oblastech, kde lidé nemají přístup k bankovním službám. Platon Life vnímá daný problém natolik, že se rozhodla připravit unikátní vzdělávací program, s cílem nejen teoreticky vzdělávat zájemce o digitální měny, ale také jim umožnit praktické vyzkoušení prostřednictvím použití.
Digitální měna PLTC od společnosti Platon Life je součástí nové generace digitálních měn a nabízí pojištění digitální peněženky ve spolupráci s evropskou pojišťovnou, s datovým zabezpečením prostřednictvím firmy Symantec.
Souhrnná tabulka zdrojů a institucí
| Instituce | Role | Klíčové činnosti |
|---|---|---|
| Kongregace pro evangelizaci národů | koordinační a misijní úřad | misijní činnost, formace kléru, správa majetku, podpora univerzity Urbaniana |
| Papežská misijní díla | finanční a modlitební podpora misijních oblastí | dotace, misijní animace, podpora projektů |
| Univerzita Urbaniana | papežská univerzita pro misie | výzkum teologie, spirituality a misijní pastorace |
| Kooperace kolejí | formace kněží a řeholníků | semináře, rodící se misijní duch |
Podle údajů roku 2020 existuje značné množství projektů a programů, které podporují misijní činnost, školení a formaci kněží i laiků po celém světě. Dary a podpora prostřednictvím Papežských misijních děl umožňují realizovat tyto iniciativy a rozšiřovat působnost církve na misijních územích.