K tématu patří stavebně-historické zkoumání a kontext, ve kterém stojí kostel sv. Jana Krtitele v rámci historických městských komplexů a regionálních památkových zón. V roce 2011 pokračoval stavebně - historický rozbor jednotlivých úseků loubí městských domů v prostru ulic Vnitřního Města a související regulační plány Trutnově, které jsou součástí širšího programu péče o památkové zóny.
V rámci Regulačního plánu Městské památkové zóny v Trutnově byl v roce 2011 vypracován stavebně - historický rozbor, jenž zohledňuje i sakrální stavby v okolí. SHP č.p. 68 a další domy v regionu byly součástí tehdejších průzkumů; údaje o stavebních zásahů a dendrochronologických datacích doplňují chápaní historické vrstvy města. V Kohoutově, okr. Trutnov, se rovněž prováděl dendrochronologický průzkum, který ukazuje dataci do roku, kdy se začínalo nové období architektonickým způsobem.
Roku 2010 a 2011 byly vypracovány průzkumy řadových městských domů i sakrálních staveb, což odráží snahu o komplexní zpracování městského dědictví. Stav ponořený do historie má být zpracován prostřednictvím stavebních a historických závěrů, které jsou součástí širšího portfolia památkové péče.
Kontext kostela sv. Jana Krtitele zahrnuje jeho roli v rámci místní sakrální krajiny a vývojových etap, které se projevují v architektonických prvcích a dendrochronologických datech. Z analýzy vyplývá, že jednotlivé úseky loubí a související měšťanské objekty tvoří rámec, ve kterém stojí kostel a jeho okolí.
Stavebně-historické průzkumy a regulační plány pomáhají definovat proměny prostorové skladby města, včetně specifik kostela sv. Jana Krtitele, a slouží jako podklad pro další ochranu a rekonstrukční zásahy. Příspěvky o vývoji areálu ukazují, jak se historické vrstvy a architektura prolínají s urbanistickou strukturou, a jaké konkrétní prvky jsou klíčové pro identifikaci stáří, stavebních technik a materiálů.
V souvislosti s výzkumem je důležité zjistit, jaké areály a prvky v Kostele sv. Jana Krtitele a v jeho okolí ovlivňují historickou identitu místa a jaké kroky jsou potřeba pro zachování autenticity a stabilního stavu památky. V rámci těchto studií lze vyzdvihnout význam dendrochronologických dat a stavebně-historického rozboru pro pochopení stavebního vývoje a chronologie jednotlivých fází.
Taková komplexní syntéza dat umožňuje rámcovat současné i budoucí opatření v péči o kulturní dědictví měst a jejich sakrálních staveb, mezi které patří i kostel sv. Jana Krtitele.
