V šestnácti esejích této knihy čtenář nalezne kritické úvahy o stavu a aktuálních problémech našeho světa i o současných proměnách náboženství, laskavě humorné šlehy do vlastních řad, filozofické meditace nad paradoxními biblickými výroky i psychologické postřehy z autorovy dlouholeté zkušenosti při duchovním doprovázení lidí, stojících mezi vírou a pochybností a hledajících odpovědi na vážné životní otázky.
Jak vypadá současný svět v pohledu zpovědníka - člověka, který naslouchá druhým a hledá východiska z krizových situací? Každá krize je šance, tvrdil otec Jung, a Tomáš Halík spatřuje v krizích výzvu zajet na hlubinu vůči současným formám náboženství i životním zkouškám jednotlivců. Počet stran: 256. Vazba: vázaná s přebalem. Ilustrace: černobílé fotografie. Formát: 115 x 167. ISBN: 978-80-7106-777-1. Datum vydání: 20.
Kniha navazuje na soubor postních a velikonočních kázání pronesených v pražské akademické farnosti a rozvíjí téma naděje jako klíčového pohledu na svět. Soubor esejů spojuje velké téma: naděje. Autor učí úctě ke každé podobě lidské naděje, protože v ní může být skryto víc než jen cíl, k němuž se vědomě upíná - v hloubi naděje tuší žízeň po absolutnu. Naděje je zvláště aktuální téma v čase krize, kterou autor pojímá šířeji než jen krizi ekonomickou.
Premonstrátský jáhen Max Kašparů vypráví o svém dětství a mládí, o konverzi a o hledání povolání, v knize se dotýká i těžké situace církve v dobách ateismu, a vyzývá k odvaze hledat pravdu v islámu a jiných náboženstvích. Halík zdůrazňuje, že hluboká spiritualita vyžaduje zbavit se strachu z odlišnosti a vyzývá k dialogu mezi vírou a nevírou. V knize se mluví o tom, že teprve v hloubce lidské zkušenosti lásky se může znovu ukázat smysl slova Bůh, které pro mnohé zůstalo skryté v temném oblaku.
Ve čtrnácti esejích autor vychází z evangelijního příběhu o nevěřícím Tomášovi a zkoumá, co vlastně rozlišuje život věřících a nevěřících. Ke křesťanské víře patří odvaha vidět rány světa a dotýkat se jich vírou, která sama je, která je formou modlitby a hledáním cesty skrze bolesti a zpochybnění. Texty také pojednávají o tom, jak současná krize církve představuje přechod do nové etapy dějin křesťanství a jak víra může reagovat na výzvy moderní společnosti a kultury.
Soubor esejů vznikl z podnětu významného amerického nakladatelství a představuje dialog mezi vírou a nevírou v kontextu dnešního světa. Halík se ptá, co vlastně rozlišuje život věřících a nevěřících a zda i věřící nemohou chápat víru jako hypotézu, kterou musí ověřovat vlastním životem. Kniha zároveň ukazuje, že dialog mezi náboženstvím a vědou je mimořádně důležitý a že křesťanství neoslavuje násilí, i když uznává jeho historické přítomnosti ve světě. Evangelium nevypráví příběh kříže jako horor, ale ukazuje proměněný smysl utrpení v kontextu Kristova příběhu.
Struktura a hlavní motivy knihy
Kniha se skládá z esejů, které propojují osobní svědectví, teologické rozjímání a filozoficko-společenské reflexe. Autorově svědectví o dětství, raném akademickém prostředí a životě mezi „podzemní církví“ je prokládáno meditacemi nad identitou Západu, vztahu k islámu a proměnám náboženství v moderní době. Tato kombinace vytváří prostor pro úvahy o naději jako klíčovém pojmu v čase krize a pro hledání odpovědí na otázky člověka stojícího mezi vírou a pochybnostmi.
V kapitole o Ježíši Nazaretském a obraze lidské víry se autoři zaměřují na to, jak víra překračuje konvenční rámce a jak láska a naděje vedou k pochopení božství a člověka. Texty vyzývají čtenáře k otevřenému dialogu, k odmítnutí jednostranného ateismu a k pochopení, že pravda víry nemusí být v protikladech s moderním vědeckým a etickým poznáním. Důraz je kladen na zralé a citlivé zpracování tématu Bohu, lidstvu a jejich vzájemného vztahu v globálním kontextu.
V závěru autor shrnuje, že současný svět vyžaduje nový způsob vztahu mezi vírou a kulturou, kde naděje neznamená naivitu, ale aktivní angažovanost v hledání smyslu a v péči o duši člověka i společnosti. Kniha tedy představuje pozvánku k dialogu, k hledání pravdy a k odpovědím na otázky, které vyvstávají ve světle krizí a proměn naší doby.
Fotografická publikace, ve které autor zkoumá současný pohled na život Ježíše Nazaretského, upřesňuje vzájemnou interakci víry, umění a kultury. Texty z různých úhlů a prostředí - od biblického křesťanství po moderní dialog - ukazují, jak se víra může vyrovnat s moderními výzvami a jak může posílit lidskou solidaritu a empatii.
V knize Odpoledne křesťanství Halík a Grün rozebírají problematiku ateismu bolesti a apateismu, dokazují, že dialog mezi vědou a náboženstvím je nejen možný, ale i nezbytný pro porozumění dnešnímu světu. Současná krize církve je částečně poháněna touhou překonat staré představy a hledat nové způsoby vyznání a angažovanosti ve společnosti.
Historické i současné kontexty Halíkova díla
Halíkova práce sleduje rodící se světovou atmosféru: dialog mezi vírou a moderní kulturou, hledání smyslu v krizi, a unikátní pohled na to, jak může víra působit jako síla pro solidaritu a lidskost. V jeho textech se objevují osobnosti i významné momenty z evropské a světové historie, které formují jeho postoje k křesťanství, kultuře a politice.
tags: #tomas #halik #noc #zpovednika